Nemoc covid-19 už postihla 3,6 milionu lidí, přes 250 tisíc jich připravila o život. Virus a jeho změny proto studují stovky vědeckých týmů na celém světě. Jeden z nich teď ukázal, jak nečekaně nový koronavirus mutuje.
Vědci z Arizonské státní univerzity pod vedením virologa Efrema Lima zkoumají šíření nového koronaviru, což je spojené s tím, jak mutuje a jak se adaptuje na prostředí i lidskou snahu se před ním chránit.
Aby se jim tento náročný úkol podařil, využívají metodu sekvenování RNA v její nejmodernější podobě. Díky tomu jsou schopní přečíst velice rychle a zcela přesně všech asi 30 tisíc „písmen“, z nichž se genetický kód viru SARS-CoV-2 skládá.
Všechny výsledky vědci, jako je profesor Lim, posílají do mezinárodní genetické banky GISAID; ta má díky tomu v současné době už přes 16 tisíc výsledků takového sekvenování. Z něj se dá vytvořit rodokmen viru – jsou v něm vidět genetické změny, které se v něm odehrávají, jeho původ i to, jak se šíří po světě.
Tato data prokazují, že původ viru je v čínském Wu-chanu nebo že většina prvních případů v Arizoně pochází z Evropy.
Jak se mění virus
Limův tým ve svém výzkumu vycházel ze 382 vzorků viru odebraných pacientům v Arizoně. A našel mezi nimi i velmi pozoruhodnou a výraznou mutaci, která se doposud nikdy neobjevila: z genetického kódu viru navždy úplně zmizelo 81 písmen. Vědci o tom informovali v odborném časopisu Journal of Virology.
Tyto výsledky okamžitě přilákaly pozornost řady předních virologů včetně zástupců Světové zdravotnické organizace. „Jedním z důvodů, proč je právě tato mutace tak zajímavá, je, že odráží velké smazání genetického kódu, ke kterému došlo během epidemie původního viru SARS,“ uvedl Lim v tiskové zprávě.
Stalo se to tehdy ke konci epidemie: SARS nabral mutace, které jeho nebezpečnost potlačily. Podle vědců je to přirozené: oslabený a méně smrtící virus má totiž výhodu, protože se může efektivněji šířit – když člověk nezemře a ideálně má co nejslabší projevy, může se virus mezi svými lidskými hostiteli lépe šířít.
Podle autorů výzkumu může tato konkrétní mutace virus výrazně oslabit; odstranila z něj totiž 27 aminokyselin, které využívá k tomu, aby oklamal lidský imunitní systém, aby mohl zabít buňku. To mu pak pomůže využít ji k vlastnímu šíření a napadání dalších buněk – což vede k řetězové reakci, která způsobuje vážné příznaky nemoci. Pokud konkrétní mutaci tato schopnost chybí, pak je virus zřejmě méně nebezpečný.
Vědci chtějí tuto změnu dále sledovat – jak proto, aby zjistili, zda se dále populací šíří, ale také aby virus lépe pochopili; znalost jeho útočných mechanismů by mohla pomoci například s vývojem léků nebo očkování.
