Americký armádní výzkumný ústav dokončuje vakcínu proti všem smrtícím koronavirům

Vědci z Armádního výzkumného ústavu Waltera Reeda dokončují vakcínu, které říkají pankoronavirová. Podle prvních výsledků je totiž účinná nejen proti všem doposud známým variantám nového koronaviru, ale dokonce i proti starší a více smrtící nemoci SARS a jejím variantám.

Výzkum vědců v americké armádě trval téměř dva roky, tedy vlastně od začátku pandemie. Armádní laboratoř získala první sekvenci viru SARS-CoV-2 na začátku roku 2020 a velmi brzy poté se oddělení infekčních nemocí Waltera Reeda rozhodlo zaměřit na výrobu vakcíny, která by fungovala nejen proti tehdy převládajícímu kmeni, ale i proti všem jeho potenciálním variantám –⁠ už tehdy bylo jasné, že se virus musí přizpůsobovat svému hostiteli.

Vakcína dostala pracovní název Spike Ferritin Nanoparticle COVID-19, neboli SpFN. Také ona míří na hrotový protein koronaviru, tedy ten hrot, jímž virus vstupuje do buněk. Jenže díky své konstrukci umí zacílit tento hrot prakticky celý, nikoliv jen jeho části jako dosavadní vakcíny. 

Už na začátku letošního roku její autoři dokončili testy na zvířatech, s velmi pozitivními výsledky. A letos v prosinci skončila i první fáze klinických testů na lidských dobrovolnících, také s pozitivnímí výsledky. Informoval o tom v rozhovoru pro americká armádní média ředitel oddělení infekčních nemocí Waltera Reeda profesor Kayvon Modjarrad. Nová vakcína bude muset samozřejmě ještě projít druhou a třetí fází klinických testů.

Kladivo na omikron?

„Testujeme naši vakcínu proti všem různým variantám, včetně omikronu,“ řekl Modjarrad. Zástupci tohoto výzkumného ústavu uvedli, že v rámci dosavadních klinických testů jejích očkovací látka nebyla testována proti rychle se šířící variantě omikron, nicméně už ji stihli otestovat na buněčných kulturách. Tyto testy sice nemohou dát definitivní odpovědi, ale často alespoň naznačují, jak protilátky vzniklé z očkování brání viru v šíření.

„Chceme počkat až na tyto klinické výsledky, abychom mohli učinit veřejné prohlášení, ale zatím vše probíhá přesně tak, jak jsme doufali,“ řekl Modjarrad.

Podle jeho slov trvaly zkoušky vakcíny na lidech déle, než se očekávalo, protože laboratoř musela vakcínu testovat na subjektech, které nebyly očkovány ani nebyly dříve nakaženy covidem, a takových lidí už je dnes v USA málo a jen špatně se hledají.

„V případě omikronu vlastně už opravdu neexistuje způsob, jak tomuto viru uniknout. Nikdo nebude schopen se mu vyhnout. Takže si myslím, že poměrně brzy bude buď celý svět očkovaný, nebo bude nakažený,“ uvedl Modjarrad.

Dalším krokem je zjistit, jak nová pankoronavirová vakcína působí na lidi, kteří byli dříve očkováni nebo dříve onemocněli. Ústav Waltera Reeda na tomto širším rozšíření spolupracuje s dosud nejmenovaným průmyslovým partnerem.

Vakcína s dlouhodobým plánem

„Musíme ji vyhodnotit v reálném prostředí a pokusit se pochopit, jak se vakcína chová u mnohem většího počtu osob, které již byly původně očkovány něčím jiným… nebo už prodělaly nemoc,“ vysvětluje Modjarrad.

Podle něj se na téměř dvouletém vývoji vakcíny podílelo téměř všech dva a půl tisíce zaměstnanců Waltera Reeda.

„Rozhodli jsme se podívat na věc z dlouhodobého hlediska a nesoustředit se pouze na původní výskyt SARS-CoV-2, ale pochopili jsme včas, že viry mutují, že se objeví jejich varianty, že se v budoucnu mohou objevit nové druhy virů. Naše platforma a přístup umožní lidem, aby na to byli připraveni,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 4 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 7 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 10 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
včera v 17:30‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
včera v 16:26‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.