Americký armádní výzkumný ústav dokončuje vakcínu proti všem smrtícím koronavirům

Vědci z Armádního výzkumného ústavu Waltera Reeda dokončují vakcínu, které říkají pankoronavirová. Podle prvních výsledků je totiž účinná nejen proti všem doposud známým variantám nového koronaviru, ale dokonce i proti starší a více smrtící nemoci SARS a jejím variantám.

Výzkum vědců v americké armádě trval téměř dva roky, tedy vlastně od začátku pandemie. Armádní laboratoř získala první sekvenci viru SARS-CoV-2 na začátku roku 2020 a velmi brzy poté se oddělení infekčních nemocí Waltera Reeda rozhodlo zaměřit na výrobu vakcíny, která by fungovala nejen proti tehdy převládajícímu kmeni, ale i proti všem jeho potenciálním variantám –⁠ už tehdy bylo jasné, že se virus musí přizpůsobovat svému hostiteli.

Vakcína dostala pracovní název Spike Ferritin Nanoparticle COVID-19, neboli SpFN. Také ona míří na hrotový protein koronaviru, tedy ten hrot, jímž virus vstupuje do buněk. Jenže díky své konstrukci umí zacílit tento hrot prakticky celý, nikoliv jen jeho části jako dosavadní vakcíny. 

Už na začátku letošního roku její autoři dokončili testy na zvířatech, s velmi pozitivními výsledky. A letos v prosinci skončila i první fáze klinických testů na lidských dobrovolnících, také s pozitivnímí výsledky. Informoval o tom v rozhovoru pro americká armádní média ředitel oddělení infekčních nemocí Waltera Reeda profesor Kayvon Modjarrad. Nová vakcína bude muset samozřejmě ještě projít druhou a třetí fází klinických testů.

Kladivo na omikron?

„Testujeme naši vakcínu proti všem různým variantám, včetně omikronu,“ řekl Modjarrad. Zástupci tohoto výzkumného ústavu uvedli, že v rámci dosavadních klinických testů jejích očkovací látka nebyla testována proti rychle se šířící variantě omikron, nicméně už ji stihli otestovat na buněčných kulturách. Tyto testy sice nemohou dát definitivní odpovědi, ale často alespoň naznačují, jak protilátky vzniklé z očkování brání viru v šíření.

„Chceme počkat až na tyto klinické výsledky, abychom mohli učinit veřejné prohlášení, ale zatím vše probíhá přesně tak, jak jsme doufali,“ řekl Modjarrad.

Podle jeho slov trvaly zkoušky vakcíny na lidech déle, než se očekávalo, protože laboratoř musela vakcínu testovat na subjektech, které nebyly očkovány ani nebyly dříve nakaženy covidem, a takových lidí už je dnes v USA málo a jen špatně se hledají.

„V případě omikronu vlastně už opravdu neexistuje způsob, jak tomuto viru uniknout. Nikdo nebude schopen se mu vyhnout. Takže si myslím, že poměrně brzy bude buď celý svět očkovaný, nebo bude nakažený,“ uvedl Modjarrad.

Dalším krokem je zjistit, jak nová pankoronavirová vakcína působí na lidi, kteří byli dříve očkováni nebo dříve onemocněli. Ústav Waltera Reeda na tomto širším rozšíření spolupracuje s dosud nejmenovaným průmyslovým partnerem.

Vakcína s dlouhodobým plánem

„Musíme ji vyhodnotit v reálném prostředí a pokusit se pochopit, jak se vakcína chová u mnohem většího počtu osob, které již byly původně očkovány něčím jiným… nebo už prodělaly nemoc,“ vysvětluje Modjarrad.

Podle něj se na téměř dvouletém vývoji vakcíny podílelo téměř všech dva a půl tisíce zaměstnanců Waltera Reeda.

„Rozhodli jsme se podívat na věc z dlouhodobého hlediska a nesoustředit se pouze na původní výskyt SARS-CoV-2, ale pochopili jsme včas, že viry mutují, že se objeví jejich varianty, že se v budoucnu mohou objevit nové druhy virů. Naše platforma a přístup umožní lidem, aby na to byli připraveni,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpráva o klimatu v Evropě za rok 2025: rekordní vlny veder i úbytek ledovců

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 1 hhodinou

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 14 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 18 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 19 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026
Načítání...