Americký armádní výzkumný ústav dokončuje vakcínu proti všem smrtícím koronavirům

Vědci z Armádního výzkumného ústavu Waltera Reeda dokončují vakcínu, které říkají pankoronavirová. Podle prvních výsledků je totiž účinná nejen proti všem doposud známým variantám nového koronaviru, ale dokonce i proti starší a více smrtící nemoci SARS a jejím variantám.

Výzkum vědců v americké armádě trval téměř dva roky, tedy vlastně od začátku pandemie. Armádní laboratoř získala první sekvenci viru SARS-CoV-2 na začátku roku 2020 a velmi brzy poté se oddělení infekčních nemocí Waltera Reeda rozhodlo zaměřit na výrobu vakcíny, která by fungovala nejen proti tehdy převládajícímu kmeni, ale i proti všem jeho potenciálním variantám –⁠ už tehdy bylo jasné, že se virus musí přizpůsobovat svému hostiteli.

Vakcína dostala pracovní název Spike Ferritin Nanoparticle COVID-19, neboli SpFN. Také ona míří na hrotový protein koronaviru, tedy ten hrot, jímž virus vstupuje do buněk. Jenže díky své konstrukci umí zacílit tento hrot prakticky celý, nikoliv jen jeho části jako dosavadní vakcíny. 

Už na začátku letošního roku její autoři dokončili testy na zvířatech, s velmi pozitivními výsledky. A letos v prosinci skončila i první fáze klinických testů na lidských dobrovolnících, také s pozitivnímí výsledky. Informoval o tom v rozhovoru pro americká armádní média ředitel oddělení infekčních nemocí Waltera Reeda profesor Kayvon Modjarrad. Nová vakcína bude muset samozřejmě ještě projít druhou a třetí fází klinických testů.

Kladivo na omikron?

„Testujeme naši vakcínu proti všem různým variantám, včetně omikronu,“ řekl Modjarrad. Zástupci tohoto výzkumného ústavu uvedli, že v rámci dosavadních klinických testů jejích očkovací látka nebyla testována proti rychle se šířící variantě omikron, nicméně už ji stihli otestovat na buněčných kulturách. Tyto testy sice nemohou dát definitivní odpovědi, ale často alespoň naznačují, jak protilátky vzniklé z očkování brání viru v šíření.

„Chceme počkat až na tyto klinické výsledky, abychom mohli učinit veřejné prohlášení, ale zatím vše probíhá přesně tak, jak jsme doufali,“ řekl Modjarrad.

Podle jeho slov trvaly zkoušky vakcíny na lidech déle, než se očekávalo, protože laboratoř musela vakcínu testovat na subjektech, které nebyly očkovány ani nebyly dříve nakaženy covidem, a takových lidí už je dnes v USA málo a jen špatně se hledají.

„V případě omikronu vlastně už opravdu neexistuje způsob, jak tomuto viru uniknout. Nikdo nebude schopen se mu vyhnout. Takže si myslím, že poměrně brzy bude buď celý svět očkovaný, nebo bude nakažený,“ uvedl Modjarrad.

Dalším krokem je zjistit, jak nová pankoronavirová vakcína působí na lidi, kteří byli dříve očkováni nebo dříve onemocněli. Ústav Waltera Reeda na tomto širším rozšíření spolupracuje s dosud nejmenovaným průmyslovým partnerem.

Vakcína s dlouhodobým plánem

„Musíme ji vyhodnotit v reálném prostředí a pokusit se pochopit, jak se vakcína chová u mnohem většího počtu osob, které již byly původně očkovány něčím jiným… nebo už prodělaly nemoc,“ vysvětluje Modjarrad.

Podle něj se na téměř dvouletém vývoji vakcíny podílelo téměř všech dva a půl tisíce zaměstnanců Waltera Reeda.

„Rozhodli jsme se podívat na věc z dlouhodobého hlediska a nesoustředit se pouze na původní výskyt SARS-CoV-2, ale pochopili jsme včas, že viry mutují, že se objeví jejich varianty, že se v budoucnu mohou objevit nové druhy virů. Naše platforma a přístup umožní lidem, aby na to byli připraveni,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 3 hhodinami

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
15:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 5 hhodinami

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
před 8 hhodinami

Do Lužických hor se vrátily divoké kočky. Fotopasti ukázaly koťata

Vzácné kočky divoké už zase žijí v Lužických horách. Že se tam úspěšně usadily, prokazují nejen genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, ale také fotopasti Hnutí Duha, které odhalily jejich mláďata.
před 9 hhodinami

Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex, definitivně potvrdili vědci

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.
před 10 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
včera v 13:25

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
včera v 10:00
Načítání...