Americký armádní výzkumný ústav dokončuje vakcínu proti všem smrtícím koronavirům

Vědci z Armádního výzkumného ústavu Waltera Reeda dokončují vakcínu, které říkají pankoronavirová. Podle prvních výsledků je totiž účinná nejen proti všem doposud známým variantám nového koronaviru, ale dokonce i proti starší a více smrtící nemoci SARS a jejím variantám.

Výzkum vědců v americké armádě trval téměř dva roky, tedy vlastně od začátku pandemie. Armádní laboratoř získala první sekvenci viru SARS-CoV-2 na začátku roku 2020 a velmi brzy poté se oddělení infekčních nemocí Waltera Reeda rozhodlo zaměřit na výrobu vakcíny, která by fungovala nejen proti tehdy převládajícímu kmeni, ale i proti všem jeho potenciálním variantám –⁠ už tehdy bylo jasné, že se virus musí přizpůsobovat svému hostiteli.

Vakcína dostala pracovní název Spike Ferritin Nanoparticle COVID-19, neboli SpFN. Také ona míří na hrotový protein koronaviru, tedy ten hrot, jímž virus vstupuje do buněk. Jenže díky své konstrukci umí zacílit tento hrot prakticky celý, nikoliv jen jeho části jako dosavadní vakcíny. 

Už na začátku letošního roku její autoři dokončili testy na zvířatech, s velmi pozitivními výsledky. A letos v prosinci skončila i první fáze klinických testů na lidských dobrovolnících, také s pozitivnímí výsledky. Informoval o tom v rozhovoru pro americká armádní média ředitel oddělení infekčních nemocí Waltera Reeda profesor Kayvon Modjarrad. Nová vakcína bude muset samozřejmě ještě projít druhou a třetí fází klinických testů.

Kladivo na omikron?

„Testujeme naši vakcínu proti všem různým variantám, včetně omikronu,“ řekl Modjarrad. Zástupci tohoto výzkumného ústavu uvedli, že v rámci dosavadních klinických testů jejích očkovací látka nebyla testována proti rychle se šířící variantě omikron, nicméně už ji stihli otestovat na buněčných kulturách. Tyto testy sice nemohou dát definitivní odpovědi, ale často alespoň naznačují, jak protilátky vzniklé z očkování brání viru v šíření.

„Chceme počkat až na tyto klinické výsledky, abychom mohli učinit veřejné prohlášení, ale zatím vše probíhá přesně tak, jak jsme doufali,“ řekl Modjarrad.

Podle jeho slov trvaly zkoušky vakcíny na lidech déle, než se očekávalo, protože laboratoř musela vakcínu testovat na subjektech, které nebyly očkovány ani nebyly dříve nakaženy covidem, a takových lidí už je dnes v USA málo a jen špatně se hledají.

„V případě omikronu vlastně už opravdu neexistuje způsob, jak tomuto viru uniknout. Nikdo nebude schopen se mu vyhnout. Takže si myslím, že poměrně brzy bude buď celý svět očkovaný, nebo bude nakažený,“ uvedl Modjarrad.

Dalším krokem je zjistit, jak nová pankoronavirová vakcína působí na lidi, kteří byli dříve očkováni nebo dříve onemocněli. Ústav Waltera Reeda na tomto širším rozšíření spolupracuje s dosud nejmenovaným průmyslovým partnerem.

Vakcína s dlouhodobým plánem

„Musíme ji vyhodnotit v reálném prostředí a pokusit se pochopit, jak se vakcína chová u mnohem většího počtu osob, které již byly původně očkovány něčím jiným… nebo už prodělaly nemoc,“ vysvětluje Modjarrad.

Podle něj se na téměř dvouletém vývoji vakcíny podílelo téměř všech dva a půl tisíce zaměstnanců Waltera Reeda.

„Rozhodli jsme se podívat na věc z dlouhodobého hlediska a nesoustředit se pouze na původní výskyt SARS-CoV-2, ale pochopili jsme včas, že viry mutují, že se objeví jejich varianty, že se v budoucnu mohou objevit nové druhy virů. Naše platforma a přístup umožní lidem, aby na to byli připraveni,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 12 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.