Zatím jsou to jen náznaky, ale několik nových studií upozornilo, že pokud dojde k nákaze covidem při přenosu aerosolem, mívá pak nemoc horší průběh než při přenosu kapénkami.
Přenos covidu-19 aerosolem je horší než kapénkami, ukazují studie
Studie americké armády na makacích ukázala, že pokud se zvířata nakazí virem SARS-CoV-2 skrze aerosol, pak se u nich rozvinula nemoc víc a hůř než při kapénkové infekci. A to přesto, že zvířata dostala kapénkami až stokrát větší množství viru.
Vědci v tomto pokusu, o němž informovali v zatím nerecenzované studii, infikovali čtyři skupiny laboratorních makaků různým způsobem virem SARS-CoV-2. Pokud se jednalo o nákazu aerosolem, měly opice nejhorší příznaky. Není to ještě definitivní důkaz, ale jde o silný argument, kterým by se vědci měli více zabývat. Výsledky tohoto experimentu potvrzují i další zatím nerecenzované studie.
Přenos aerosolem
Tyto výsledky ukazují na riziko přenosu aerosoly – tedy možnost, která byla dlouho považována jen za kontroverzní teorii.
Že se koronavirus může běžně šířit kapénkami i malými částicemi, jako jsou ty obsažené v aerosolu, uznaly lékařské autority až na podzim 2020 – tehdy to potvrdila i autorita, jakou je americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí.
V čem je rozdíl a proč je to tak zásadní? Zatímco kapénky se šíří hlavně při kýchání či kašlání, aerosol vzniká i při dýchání – virus se tedy přenáší mnohem snadněji a také může lépe pronikat nedostatečnými zábranami.
„Stanovení toho, zda se SARS-CoV-2 přenáší převážně pomocí kapének, nebo aerosolů, má kritické důsledky. Pokud se SARS-CoV-2 primárně přenáší respiračními kapénkami, nošení roušek, obličejových štítů nebo udržování dvoumetrových rozestupů mezi jedinci by mělo být adekvátní prevencí přenosu. Nicméně pokud se SARS-CoV-2 přenáší aerosoly, může být přenášen vzduchem delší dobu a nošení roušek by bylo neadekvátní (aerosoly mohou také proniknout skrz). Obličejové štíty by poskytly pouze částečnou ochranu a dvoumetrové rozestupy by neposkytly ochranu před aerosoly vůbec, protože by byly dále roznášeny vzduchem,“ uvádí Martina Sittová na stránkách Fakultní nemocnice u Svaté Anny v Brně.
„Výzkumníci prokázali, že při mluvení a kašlání se uvolňuje směs kapének i aerosolů různých velikostí. Jejich sekrece může cestovat až 8,2 metru a je možné, že SARS-CoV-2 zůstává ve vzduchu životaschopný hodiny. Mnoho z popsaných charakteristik už bylo dříve prokázáno u virů chřipky nebo dalších respiračních virů. Nicméně to, že se SARS-CoV-2 může přenášet pomocí aerosolů, ještě neříká nic o schopnosti se pomocí aerosolů nakazit. Infekce závisí také na způsobu a trvání expozice, velikosti inokula (suspenze virových částic) a obraně hostitele,“ upozorňuje materiál zpracovaný u Svaté Anny.
Důkazů je více
Podle autorů práce je přenos aerosolem zřejmě více nebezpečný proto, že tyto drobnější částečky jsou schopné pronikat přímo do dýchacích cest a dalších míst, která jsou na infekci citlivá – zatímco viry přenášené kapénkami nejčastěji skončí na sliznici.
Podobně se chová více virů, například chřipka A. Infekce virem chřipky je spojena s různým průběhem, který se typicky pohybuje od velmi lehkých, nebo dokonce téměř bezpříznakových stavů až po těžká onemocnění spojená s nutností hospitalizace. Ukázalo se, že infekce malými částečkami aerosolu proniká do dolních cest dýchacích, což vyvolává silnější reakci nemocného, včetně horečky a kašle.
Předpokládá se, že různé klinické projevy v závislosti na hlavním místě infekce se vyskytují také u jiných infekčních onemocnění, například neštovic.
Právě při studiu neštovic přišel americký epidemiolog Donald K. Milton s termínem anizotropní nákazy – ten říká, že jeden virus se může při různých cestách přenosu projevovat odlišnými příznaky i různě závažně.