Vědci varují před další pandemií. A mají konkrétní návrhy na přípravu

7 minut
Horizont ČT24: Jak se připravit na budoucí pandemie
Zdroj: ČT24

Podle zahraničních vědců je další pandemie podobná té koronavirové jen otázkou času. Svět se proto musí lépe připravit, aby i příští nákaza znovu nečekaně nezastavila život na planetě. A pozornost věda upíná jasným směrem – ke zvířatům.

Důsledky koronavirové pandemie jsou obrovské: kolabující nemocnice, rodiny v izolaci, propady ekonomik a miliony mrtvých. Postupující očkování dává naději, že se vše zlepší, a podle vědců pak čeká státy pauza, během které se budou muset poučit a připravit na další podobnou situaci.

„Budou tady další pandemie,“ varuje profesor molekulární onkologie Lawrence Young z univerzity ve Warwicku. „Myslím, že se všechno změnilo a tohle je mezník, jak budeme nahlížet na pandemie v budoucnu a jak se budeme muset v budoucnu ještě lépe připravit.“

Covid-19 není zdaleka prvním koronavirem, který planetu zasáhl. Na počátku tisíciletí v Číně zaznamenali onemocnění SARS, které zabilo přes 700 lidí. O deset let později se na Blízkém východě objevil MERS, kterému podlehlo přes 800 pacientů.

Současná pandemie si vyžádala už dva a půl milionu obětí. Od předchozích se liší v zásadní věci: „SARS a MARS se šířily od lidí, kteří měli symptomy. Nečekali jsme, že se objeví nový koronavirus, který se bude šířit od jedinců, kteří ani neví, že jsou nakažení,“ popsal profesor Young.

Příval zoonóz

Vědci hledají odpovědi na to, jak se budoucím pandemiím bránit, ve zvířecí říši. Z epidemie MERS na Blízkém východě odborníci vinili velbloudy, SARS se na lidi přenesl zřejmě z drobných šelem – cibetek.

V případě covidu-19 experti zatím dál pátrají, stopy v čínském Wu-chanu je zavedly i na tamní tržiště, stále se pracuje s verzí, že virus se mohl na člověka dostat právě tam z netopýrů nebo luskounů, lahůdek čínské gastronomie. Anebo z dovezených potravin, jak tvrdí Peking. Český virolog Jiří Černý pokládá za nejvěrohodnější teorii právě přenos z netopýra, přes nějaký zatím neidentifikovaný mezičlánek. 

„Jedná se o narůstající přival zoonóz, přenosu patogenů ze zvířecí říše na lidi, jako se tomu stalo v případě HIV, eboly, SARS, MERS, covid-19 a vypadá to, že se to bude dít stále častěji,“ tvrdí imunolog z Imperial College v Londýně Danny Altmann.

Klíčem je mezioborová spolupráce

Vědci proto chtějí přizvat do výzkumu lidských chorob i veterináře a přírodovědce. Odhadují, že asi tři čtvrtiny všech infekčních onemocnění se přenesly na člověka ze zvířete. Podle Altmanna je pro to více důvodů. „Má to co dělat s urbanizací, zasahováním do přirozeného prostředí (zvířat) a stále větším kontaktem se zvířecí říší,“ říká vědec.

Experti varují třeba před smrtícím virem nipah, který šíří v Asii netopýři, nebo žlutou zimnicí, na kterou v posledních letech umíral v Brazílii alarmující počet opic. Varovné jsou také některé změny eboly, které se mohou začít šířit teoreticky i vzduchem. 

Podle virologa Jiřího Černého nespočívá riziko ani tak ve velkochovech, jako spíše v těsném kontaktu mezi lidskou populací a divokými zvířaty na území, která doposud nebyla příliš obydlena. Velkochovy jsou pak spíše místy, kde se viry, s nimiž se lidé setkají, namnoží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosmická loď Sojuz se dvěma Rusy a jedním Američanem se připojila k ISS

Ruská kosmická loď Sojuz MS-27 se dvěma Rusy a jedním Američanem se v úterý po třech hodinách od startu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informovala o tom ruská vesmírná agentura Roskosmos a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
před 50 mminutami

Vědci „oživili“ zlovlky ze Hry o trůny. Mají tři štěňata

Díky genetické úpravě DNA se podařilo z obyčejných vlků vytvořit genetickou obdobu větších pravěkých vlků, kteří žili v Severní Americe a vyhynuli před deseti tisíci roky, tvrdí firma Colossal Biosciences.
před 1 hhodinou

„Potřebovala jsem se odzbrojit“. V terapii se stále častěji skloňuje ketamin

Lidé s duševním onemocněním se stále častěji obracejí k psychedelikům, tedy látkám, které navozují změněný stav vědomí. V Česku mohou legálně vyzkoušet zejména asistovanou terapii ketaminem, který podle odborníků umožňuje nahlédnout na problémy z jiné perspektivy, často u lidí, kterým nepomohla tradiční antidepresiva. „Ketamin by sám o sobě nic nevyřešil, ale naučil mě nechat nepříjemné věci prostě odplout,“ sdělila ČT24 Magdalena S., která ketamin v kontrolovaném prostředí vyzkoušela.
před 3 hhodinami

Letošní březen byl nejteplejším v Evropě

Letošní březen byl vůbec nejteplejším v Evropě, celosvětově pak dosáhly průměrné teploty druhé nejvyšší hodnoty v historii měření, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Její satelity také zaznamenaly nejmenší březnovou plochu arktického ledu za 47 let od začátku jejího monitorování.
06:24Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Očkujte se, vyzval Kennedy Američany kvůli spalničkám

V americkém státě Texas zemřelo druhé dítě nakažené spalničkami. Dítě školního věku nemělo očkování a bylo hospitalizováno kvůli komplikacím. Jedná se o třetí úmrtí související s nynějším šířením spalniček v USA. Americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší vyzval k očkování.
před 21 hhodinami

Mladý Čech a Slovenka získali prestižní cenu za čištění vody od antibiotik

Antibiotika z nemocnic, farem a odpadu se dostávají stále častěji do přírody. A tam škodí zvířatům i rostlinám. Řešení jsou náročná, drahá a mnohdy nepraktická – ale je nutné je hledat, aby řeky netrpěly ještě víc. Se zajímavou možností teď přišel mladý česko-slovenský tým a v pondělí 7. dubna za ni dostal prestižní cenu Earth Prize 2025. Projekt inovativního čištění vody PURA je vůbec prvním vítězem z Česka a Slovenska.
včera v 12:01

Indičtí říční delfíni rychle vymírají. Ohrožuje je pokrok i pytláci

Nejdelší a nejposvátnější indická řeka Ganga je domovem šesti tisíc říčních delfínů. Jejich přežití je ale ohroženo, píše britský server BBC.
včera v 10:17

Čeští vědci na Antarktidě bádají nad vlivem extrémů na lidský organismus

Čeští vědci na Antarktidě zkoumají dopad extrémních podmínek na lidský organismus. Na polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse při nejsevernějším výběžku Antarktického poloostrova monitorují tělesné funkce účastníků výpravy a adaptaci na mimořádnou zátěž. Bádání v rámci programu zajišťovaného Masarykovou univerzitou může posloužit třeba k vývoji nových zdravotnických pomůcek.
6. 4. 2025
Načítání...