Pandemie si žádá výjimečná opatření, řekla při obhajobě schodku Merkelová

Pandemie nemoci covid-19 je výjimečnou situací, která si žádá výjimečná opatření, prohlásila v parlamentu německá kancléřka Angela Merkelová, která před poslanci obhajovala plánovaný rozpočtový schodek na rok 2021 ve výši 180 miliard eur (4,7 bilionu korun).

„Víme, co to znamená. Samozřejmě to bude zatížení pro budoucí generace,“ řekla Merkelová o očekávaném schodku. „Musíme si ale uvědomit, že žijeme v době pandemie. Je to výjimečná situace a my musíme reagovat výjimečnými opatřeními,“ uvedla.

Merkelová, která během projevu čelila posměchu a projevům nesouhlasu z řad poslanců strany Alternativa pro Německo (AfD), poslancům zdůraznila, že Německo je zemí s pevným hospodářským zázemím a hlubokými demokratickými kořeny. Nepochybuje proto, že mimořádnou situaci nejen ekonomicky zvládne. „Jsem přesvědčena, že rozpočet počítá se správnými kroky,“ uvedla.

Německá vláda si chce kvůli koronavirové krizi v příštím roce půjčit 180 miliard eur, což je téměř dvojnásobek původně plánovaných 96,2 miliardy eur (2,5 bilionu korun). O návrhu rozpočtu, jehož objem činí takřka 500 miliard eur, nyní debatuje Spolkový sněm.

Kvůli pandemii covidu-19, jejíž hospodářské následky se Berlín snaží překonat masivními podpůrnými programy, dosáhne letošní rozpočet schodku 217,8 miliardy eur (5,7 bilionu korun). S výdaji a příjmy ve výši 508,5 miliardy eur pak bude letošní rozpočet rekordní.

Německo mělo vyrovnané či přebytkové rozpočty od roku 2014, kdy se toho podařilo dosáhnout poprvé od roku 1969. Vyrovnané hospodaření země původně plánovala i na letošek a ve výhledu také pro nadcházející roky. Plány ale změnila pandemie.

Spolkový sněm letos pozastavil platnost takzvané dluhové brzdy zakotvené v ústavě, podle které nesmějí nové půjčky překročit 0,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zatáhnout by Německo za dluhovou brzdu mělo podle plánů ministra financí Olafa Scholze opět v roce 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 1 hhodinou

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
před 23 hhodinami

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
včera v 07:20

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
2. 7. 2026

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
2. 7. 2026

Evropský pohled