Vědci vyvinuli slibnou univerzální vakcínu proti ptačí chřipce

Že jednou přijde nějaká další pandemie, je téměř jisté. Dle epidemiologů představují největší riziko jednak koronaviry podobné covidu-19 a virům SARS nebo MERS, ale také chřipka. Konkrétně ptačí chřipka, která má poměrně vysokou smrtnost a vysokou úmrtnost, ale zatím se jí nepodařilo přeskočit na člověka. Virus se rychle mění, takže bránit se mu vakcínou není snadné. Evropští vědci ale zjistili, jak na tento problém vyzrát.

Ptačí chřipka se šíří mezi celou řadou druhů ptáků i savců, zasáhla už i domácí a zemědělská zvířata, ale kolující variantou (A5) se nakazilo zatím jen málo lidí, kteří navíc virus nikomu dalšímu nepředali – zatím.

Chřipkové viry se mění pod evolučním tlakem, byť pomaleji než například koronaviry, takže se experti domnívají, že k přeskoku jednou dojde. A lidstvo by na to mělo být připravené, už jen proto, že právě ptačí chřipka byla původcem jedné z nejhorším pandemií v dějinách – takzvané španělské chřipky na začátku dvacátého století.

Obecně se dá bránit dvěma způsoby: léčbou a prevencí. Vývoj antivirotik je velmi složitý a drahý, navíc zabránit vzniku závažné nemoci je účinnější, než ji pak léčit. Proto se biomedicínský výzkum soustředí spíše na druhou cestu. Tu představuje očkování.

Současná obrana spočívá v neustálé aktualizaci vakcín specifických pro jednotlivé kmeny, což je pomalý a reaktivní proces, který vyžaduje čekání na vznik nových variant, než mohou být vyvinuty a nasazeny odpovídající vakcíny. To vystavuje populaci riziku v raných fázích epidemie.

Dekáda s virem

Vědci teď hlásí, že dosáhli dlouho očekávaného pokroku: vyvinuli koncepční vakcínu, která by mohla poskytovat širokou ochranu proti všem známým a nově se objevujícím variantám vysoce patogenních virů ptačí chřipky (A5), a to včetně těch, které teprve vzniknou. Tento druh jednorázové komplexní ochrany by podle autorů mohl výrazně zlepšit obranu proti hrozbě budoucí pandemie.

Vysoce patogenní viry ptačí chřipky (A5) představují významný globální zdravotní problém. Výzvou pro výrobce vakcín je to, že povrchový protein viru, hemaglutinin, se neustále mění a vyvíjí, což ztěžuje vývoj vakcíny, která by byla účinná proti všem kmenům.

Vývoj virů A5 je tak složitý a nepředvídatelný, že Světová zdravotnická organizace (WHO) od roku 2006 doporučila 48 nových kandidátních vakcín. Ve studii publikované v časopise Nature popsala Mathilde Rochardová z Erasmus University Medical Center v Nizozemsku, jak vyvinula metodu pro návrh vakcíny, která cílí na všechny kmeny, nikoli pouze na jeden.

Vědci nejprve vytvořili detailní 3D mapu toho, jak se protein A (H5) HA změnil v průběhu desetiletí, aby tak pochopili, jak se různé kmeny dělily a měnily. Na základě těchto informací mohli snadno vidět celou historii a rozmanitost různých kmenů a vymyslet, na co vakcínu zacílit.

Vybrali si protein, který se nachází uprostřed „mapy“ vývoje viru, což znamená, že je evolučně zdaleka nejstabilnější částí. A tedy by měl být přítomný ve většině variant tohoto druhu chřipky, které existují, ale také u těch, jež během příštích desítek let vzniknou.

Základní myšlenka vakcíny spočívá v tom, že vystavením imunitního systému tomuto centrálnímu antigenu může tělo produkovat širší škálu protilátek pro boj proti budoucím infekcím.

Testy na zvířatech byly úspěšné

Vědci pod vedením Mathilde Rochardové nakonec testovací várku vakcíny vyrobili a v laboratoři otestovali – nejprve na buněčných kulturách a potom i na zvířatech. Konkrétně na fretkách, které se často využívají právě pro výzkum chřipky.

Ukázalo se, že toto experimentální (a tedy zdravotními úřady zatím neschválené) očkování opravdu poskytuje širokou ochranu proti výrazně odlišným kmenům ptačí chřipky. V ochraně je podobně účinné jako dosavadní vakcíny specializované na jeden konkrétní kmen.

Výsledky na zvířatech jsou sice povzbudivé, ale práce zatím není ani zdaleka u konce. Autoři očkovací látky by chtěli začít s testy na lidech, jež by měly ověřit, jestli je bezpečná a účinná také u nich. Pokud by se obě tyto vlastnosti potvrdily v praxi, mohlo by se začít s výrobou pro případ krizové situace, jíž by pandemie ptačí chřipky určitě byla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 32 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...