Vědci vyvinuli slibnou univerzální vakcínu proti ptačí chřipce

Že jednou přijde nějaká další pandemie, je téměř jisté. Dle epidemiologů představují největší riziko jednak koronaviry podobné covidu-19 a virům SARS nebo MERS, ale také chřipka. Konkrétně ptačí chřipka, která má poměrně vysokou smrtnost a vysokou úmrtnost, ale zatím se jí nepodařilo přeskočit na člověka. Virus se rychle mění, takže bránit se mu vakcínou není snadné. Evropští vědci ale zjistili, jak na tento problém vyzrát.

Ptačí chřipka se šíří mezi celou řadou druhů ptáků i savců, zasáhla už i domácí a zemědělská zvířata, ale kolující variantou (A5) se nakazilo zatím jen málo lidí, kteří navíc virus nikomu dalšímu nepředali – zatím.

Chřipkové viry se mění pod evolučním tlakem, byť pomaleji než například koronaviry, takže se experti domnívají, že k přeskoku jednou dojde. A lidstvo by na to mělo být připravené, už jen proto, že právě ptačí chřipka byla původcem jedné z nejhorším pandemií v dějinách – takzvané španělské chřipky na začátku dvacátého století.

Obecně se dá bránit dvěma způsoby: léčbou a prevencí. Vývoj antivirotik je velmi složitý a drahý, navíc zabránit vzniku závažné nemoci je účinnější, než ji pak léčit. Proto se biomedicínský výzkum soustředí spíše na druhou cestu. Tu představuje očkování.

Současná obrana spočívá v neustálé aktualizaci vakcín specifických pro jednotlivé kmeny, což je pomalý a reaktivní proces, který vyžaduje čekání na vznik nových variant, než mohou být vyvinuty a nasazeny odpovídající vakcíny. To vystavuje populaci riziku v raných fázích epidemie.

Dekáda s virem

Vědci teď hlásí, že dosáhli dlouho očekávaného pokroku: vyvinuli koncepční vakcínu, která by mohla poskytovat širokou ochranu proti všem známým a nově se objevujícím variantám vysoce patogenních virů ptačí chřipky (A5), a to včetně těch, které teprve vzniknou. Tento druh jednorázové komplexní ochrany by podle autorů mohl výrazně zlepšit obranu proti hrozbě budoucí pandemie.

Vysoce patogenní viry ptačí chřipky (A5) představují významný globální zdravotní problém. Výzvou pro výrobce vakcín je to, že povrchový protein viru, hemaglutinin, se neustále mění a vyvíjí, což ztěžuje vývoj vakcíny, která by byla účinná proti všem kmenům.

Vývoj virů A5 je tak složitý a nepředvídatelný, že Světová zdravotnická organizace (WHO) od roku 2006 doporučila 48 nových kandidátních vakcín. Ve studii publikované v časopise Nature popsala Mathilde Rochardová z Erasmus University Medical Center v Nizozemsku, jak vyvinula metodu pro návrh vakcíny, která cílí na všechny kmeny, nikoli pouze na jeden.

Vědci nejprve vytvořili detailní 3D mapu toho, jak se protein A (H5) HA změnil v průběhu desetiletí, aby tak pochopili, jak se různé kmeny dělily a měnily. Na základě těchto informací mohli snadno vidět celou historii a rozmanitost různých kmenů a vymyslet, na co vakcínu zacílit.

Vybrali si protein, který se nachází uprostřed „mapy“ vývoje viru, což znamená, že je evolučně zdaleka nejstabilnější částí. A tedy by měl být přítomný ve většině variant tohoto druhu chřipky, které existují, ale také u těch, jež během příštích desítek let vzniknou.

Základní myšlenka vakcíny spočívá v tom, že vystavením imunitního systému tomuto centrálnímu antigenu může tělo produkovat širší škálu protilátek pro boj proti budoucím infekcím.

Testy na zvířatech byly úspěšné

Vědci pod vedením Mathilde Rochardové nakonec testovací várku vakcíny vyrobili a v laboratoři otestovali – nejprve na buněčných kulturách a potom i na zvířatech. Konkrétně na fretkách, které se často využívají právě pro výzkum chřipky.

Ukázalo se, že toto experimentální (a tedy zdravotními úřady zatím neschválené) očkování opravdu poskytuje širokou ochranu proti výrazně odlišným kmenům ptačí chřipky. V ochraně je podobně účinné jako dosavadní vakcíny specializované na jeden konkrétní kmen.

Výsledky na zvířatech jsou sice povzbudivé, ale práce zatím není ani zdaleka u konce. Autoři očkovací látky by chtěli začít s testy na lidech, jež by měly ověřit, jestli je bezpečná a účinná také u nich. Pokud by se obě tyto vlastnosti potvrdily v praxi, mohlo by se začít s výrobou pro případ krizové situace, jíž by pandemie ptačí chřipky určitě byla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Číně odhalili naleziště nepopsatelných tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
před 1 hhodinou

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
před 2 hhodinami

Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.
před 4 hhodinami

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
před 6 hhodinami

Archeologové objevili v Egyptě mumii. V břiše měla zašitou Iliadu

Španělští archeologové objevili v Egyptě papyrus s kopií Homérovy Iliady uvnitř mumie pohřbené před 1600 lety v římském období, uvedl server The Independent. Jedná se o první případ, kdy vědci objevili řecké literární dílo spojené s mumifikací. U mumií se běžně nalézaly spíše magické texty obsahující rituální praktiky psané v řečtině.
před 8 hhodinami

Ticho, pak lži. Československá média předstírala, že se v Černobylu nic nestalo

Televize, rozhlas i noviny byly v Československu roku 1986 plně ovládané vládou a tedy komunistickou stranou. Informace o tom, co se děje v Černobylu, tato média zpočátku neměla, ani později ale neinformovala pravdivě.
před 9 hhodinami

K údajně nebezpečně schopné AI Mythos získali přístup neznámí lidé, tvrdí Anthropic

Umělá inteligence (AI) Mythos od firmy Anthropic existuje teprve dva týdny. Ale už vyvolala svými údajnými schopnostmi obavy u bankéřů i odborníků na kybernetickou bezpečnost. Teď je zvýšila informace o tom, že se k uzavřenému modelu dostali i lidé, kteří se k němu dostat neměli.
včera v 18:08

Extrémní vedra ohrožují zemědělství i ekosystémy, varuje zpráva WMO a organizace OSN

Ekosystémy, zemědělství a živobytí více než miliardy lidí jsou ohrožené v důsledku stále častějších extrémních veder, varuje zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejněná u příležitosti Dne Země. Upozorňuje, že následky veder silně trpí hospodářská zvířata i rostliny. V některých regionech světa přitom hrozí 250 dní nesnesitelných veder ročně, poznamenaly organizace.
včera v 17:16
Načítání...