Vědci vyvinuli slibnou univerzální vakcínu proti ptačí chřipce

Že jednou přijde nějaká další pandemie, je téměř jisté. Dle epidemiologů představují největší riziko jednak koronaviry podobné covidu-19 a virům SARS nebo MERS, ale také chřipka. Konkrétně ptačí chřipka, která má poměrně vysokou smrtnost a vysokou úmrtnost, ale zatím se jí nepodařilo přeskočit na člověka. Virus se rychle mění, takže bránit se mu vakcínou není snadné. Evropští vědci ale zjistili, jak na tento problém vyzrát.

Ptačí chřipka se šíří mezi celou řadou druhů ptáků i savců, zasáhla už i domácí a zemědělská zvířata, ale kolující variantou (A5) se nakazilo zatím jen málo lidí, kteří navíc virus nikomu dalšímu nepředali – zatím.

Chřipkové viry se mění pod evolučním tlakem, byť pomaleji než například koronaviry, takže se experti domnívají, že k přeskoku jednou dojde. A lidstvo by na to mělo být připravené, už jen proto, že právě ptačí chřipka byla původcem jedné z nejhorším pandemií v dějinách – takzvané španělské chřipky na začátku dvacátého století.

Obecně se dá bránit dvěma způsoby: léčbou a prevencí. Vývoj antivirotik je velmi složitý a drahý, navíc zabránit vzniku závažné nemoci je účinnější, než ji pak léčit. Proto se biomedicínský výzkum soustředí spíše na druhou cestu. Tu představuje očkování.

Současná obrana spočívá v neustálé aktualizaci vakcín specifických pro jednotlivé kmeny, což je pomalý a reaktivní proces, který vyžaduje čekání na vznik nových variant, než mohou být vyvinuty a nasazeny odpovídající vakcíny. To vystavuje populaci riziku v raných fázích epidemie.

Dekáda s virem

Vědci teď hlásí, že dosáhli dlouho očekávaného pokroku: vyvinuli koncepční vakcínu, která by mohla poskytovat širokou ochranu proti všem známým a nově se objevujícím variantám vysoce patogenních virů ptačí chřipky (A5), a to včetně těch, které teprve vzniknou. Tento druh jednorázové komplexní ochrany by podle autorů mohl výrazně zlepšit obranu proti hrozbě budoucí pandemie.

Vysoce patogenní viry ptačí chřipky (A5) představují významný globální zdravotní problém. Výzvou pro výrobce vakcín je to, že povrchový protein viru, hemaglutinin, se neustále mění a vyvíjí, což ztěžuje vývoj vakcíny, která by byla účinná proti všem kmenům.

Vývoj virů A5 je tak složitý a nepředvídatelný, že Světová zdravotnická organizace (WHO) od roku 2006 doporučila 48 nových kandidátních vakcín. Ve studii publikované v časopise Nature popsala Mathilde Rochardová z Erasmus University Medical Center v Nizozemsku, jak vyvinula metodu pro návrh vakcíny, která cílí na všechny kmeny, nikoli pouze na jeden.

Vědci nejprve vytvořili detailní 3D mapu toho, jak se protein A (H5) HA změnil v průběhu desetiletí, aby tak pochopili, jak se různé kmeny dělily a měnily. Na základě těchto informací mohli snadno vidět celou historii a rozmanitost různých kmenů a vymyslet, na co vakcínu zacílit.

Vybrali si protein, který se nachází uprostřed „mapy“ vývoje viru, což znamená, že je evolučně zdaleka nejstabilnější částí. A tedy by měl být přítomný ve většině variant tohoto druhu chřipky, které existují, ale také u těch, jež během příštích desítek let vzniknou.

Základní myšlenka vakcíny spočívá v tom, že vystavením imunitního systému tomuto centrálnímu antigenu může tělo produkovat širší škálu protilátek pro boj proti budoucím infekcím.

Testy na zvířatech byly úspěšné

Vědci pod vedením Mathilde Rochardové nakonec testovací várku vakcíny vyrobili a v laboratoři otestovali – nejprve na buněčných kulturách a potom i na zvířatech. Konkrétně na fretkách, které se často využívají právě pro výzkum chřipky.

Ukázalo se, že toto experimentální (a tedy zdravotními úřady zatím neschválené) očkování opravdu poskytuje širokou ochranu proti výrazně odlišným kmenům ptačí chřipky. V ochraně je podobně účinné jako dosavadní vakcíny specializované na jeden konkrétní kmen.

Výsledky na zvířatech jsou sice povzbudivé, ale práce zatím není ani zdaleka u konce. Autoři očkovací látky by chtěli začít s testy na lidech, jež by měly ověřit, jestli je bezpečná a účinná také u nich. Pokud by se obě tyto vlastnosti potvrdily v praxi, mohlo by se začít s výrobou pro případ krizové situace, jíž by pandemie ptačí chřipky určitě byla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 15 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 15 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 17 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 17 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 21 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
19. 2. 2026
Načítání...