Vědci vyvinuli slibnou univerzální vakcínu proti ptačí chřipce

Že jednou přijde nějaká další pandemie, je téměř jisté. Dle epidemiologů představují největší riziko jednak koronaviry podobné covidu-19 a virům SARS nebo MERS, ale také chřipka. Konkrétně ptačí chřipka, která má poměrně vysokou smrtnost a vysokou úmrtnost, ale zatím se jí nepodařilo přeskočit na člověka. Virus se rychle mění, takže bránit se mu vakcínou není snadné. Evropští vědci ale zjistili, jak na tento problém vyzrát.

Ptačí chřipka se šíří mezi celou řadou druhů ptáků i savců, zasáhla už i domácí a zemědělská zvířata, ale kolující variantou (A5) se nakazilo zatím jen málo lidí, kteří navíc virus nikomu dalšímu nepředali – zatím.

Chřipkové viry se mění pod evolučním tlakem, byť pomaleji než například koronaviry, takže se experti domnívají, že k přeskoku jednou dojde. A lidstvo by na to mělo být připravené, už jen proto, že právě ptačí chřipka byla původcem jedné z nejhorším pandemií v dějinách – takzvané španělské chřipky na začátku dvacátého století.

Obecně se dá bránit dvěma způsoby: léčbou a prevencí. Vývoj antivirotik je velmi složitý a drahý, navíc zabránit vzniku závažné nemoci je účinnější, než ji pak léčit. Proto se biomedicínský výzkum soustředí spíše na druhou cestu. Tu představuje očkování.

Současná obrana spočívá v neustálé aktualizaci vakcín specifických pro jednotlivé kmeny, což je pomalý a reaktivní proces, který vyžaduje čekání na vznik nových variant, než mohou být vyvinuty a nasazeny odpovídající vakcíny. To vystavuje populaci riziku v raných fázích epidemie.

Dekáda s virem

Vědci teď hlásí, že dosáhli dlouho očekávaného pokroku: vyvinuli koncepční vakcínu, která by mohla poskytovat širokou ochranu proti všem známým a nově se objevujícím variantám vysoce patogenních virů ptačí chřipky (A5), a to včetně těch, které teprve vzniknou. Tento druh jednorázové komplexní ochrany by podle autorů mohl výrazně zlepšit obranu proti hrozbě budoucí pandemie.

Vysoce patogenní viry ptačí chřipky (A5) představují významný globální zdravotní problém. Výzvou pro výrobce vakcín je to, že povrchový protein viru, hemaglutinin, se neustále mění a vyvíjí, což ztěžuje vývoj vakcíny, která by byla účinná proti všem kmenům.

Vývoj virů A5 je tak složitý a nepředvídatelný, že Světová zdravotnická organizace (WHO) od roku 2006 doporučila 48 nových kandidátních vakcín. Ve studii publikované v časopise Nature popsala Mathilde Rochardová z Erasmus University Medical Center v Nizozemsku, jak vyvinula metodu pro návrh vakcíny, která cílí na všechny kmeny, nikoli pouze na jeden.

Vědci nejprve vytvořili detailní 3D mapu toho, jak se protein A (H5) HA změnil v průběhu desetiletí, aby tak pochopili, jak se různé kmeny dělily a měnily. Na základě těchto informací mohli snadno vidět celou historii a rozmanitost různých kmenů a vymyslet, na co vakcínu zacílit.

Vybrali si protein, který se nachází uprostřed „mapy“ vývoje viru, což znamená, že je evolučně zdaleka nejstabilnější částí. A tedy by měl být přítomný ve většině variant tohoto druhu chřipky, které existují, ale také u těch, jež během příštích desítek let vzniknou.

Základní myšlenka vakcíny spočívá v tom, že vystavením imunitního systému tomuto centrálnímu antigenu může tělo produkovat širší škálu protilátek pro boj proti budoucím infekcím.

Testy na zvířatech byly úspěšné

Vědci pod vedením Mathilde Rochardové nakonec testovací várku vakcíny vyrobili a v laboratoři otestovali – nejprve na buněčných kulturách a potom i na zvířatech. Konkrétně na fretkách, které se často využívají právě pro výzkum chřipky.

Ukázalo se, že toto experimentální (a tedy zdravotními úřady zatím neschválené) očkování opravdu poskytuje širokou ochranu proti výrazně odlišným kmenům ptačí chřipky. V ochraně je podobně účinné jako dosavadní vakcíny specializované na jeden konkrétní kmen.

Výsledky na zvířatech jsou sice povzbudivé, ale práce zatím není ani zdaleka u konce. Autoři očkovací látky by chtěli začít s testy na lidech, jež by měly ověřit, jestli je bezpečná a účinná také u nich. Pokud by se obě tyto vlastnosti potvrdily v praxi, mohlo by se začít s výrobou pro případ krizové situace, jíž by pandemie ptačí chřipky určitě byla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
před 5 hhodinami

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
před 6 hhodinami

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
před 7 hhodinami

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
před 23 hhodinami

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
včera v 15:44

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
včera v 14:17

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
včera v 13:33

Čeští vědci vylepšili nanomotor. Je to důležitý krok k molekulárním strojům

Čeští vědci udělali další krok v cestě k plně autonomním strojům velkým jako pouhé molekuly.
včera v 13:05
Načítání...