Běžná rýma je schopná porazit nový koronavirus. Nachlazení covid nepustí do těla

Virus, který způsobuje obyčejné nachlazení, může z lidského těla vypudit koronavirus, zjistili vědci. Některé viry jsou známé tím, že soutěží, aby to byly právě ony, kdo zavleče do organismu infekci. Vědci z univerzity v Glasgow zjistili, že rhinovirus způsobující nachlazení je v tomto ohledu silnější než koronavirus, píše BBC News. Přínosy mohou sice být krátkodobé, ale rhinovirus je tak rozšířený, že by podle vědců mohl v některých ročních obdobích pomoci při zpomalení covidu.

BBC navrhuje, abyste si vlastní nos, hrdlo a plíce představili jako v řadě stojící domy. Když se virus dostane dovnitř, může buď podržet ostatním virům dveře a vpustit je také dovnitř, nebo za sebou naopak zabouchnout a všechny domy si nechat sám pro sebe.

Rhinovirus je jeden z nejsobečtějších virů a téměř vždycky člověka nakazí sám. Jiné viry, jako třeba adenoviry, mají zřejmě větší sklony ke „spolubydlení“.

Vzniklo mnoho spekulací, jak se v interakci s jinými viry bude chovat SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19. Komplikaci pro vědce navíc představuje skutečnost, že kvůli omezení kontaktů ve společnosti se zpomalilo šíření všech virů, a tak se hůře studují.

Boj koronaviru s rhinovirem

Tým z Centra výzkumu virů v Glasgow použil repliku výstelky dýchacích cest člověka, které jsou tvořené stejným typem buněk, a nakazil je virem SARS-CoV-2 a rhinovirem, který je jednou z nejrozšířenějších infekcí u lidí a způsobuje nachlazení.

Když vědci vypustili rhinovirus a SARS-CoV-2 zároveň, uspěl jen rhinovirus. Když měl rhinovirus náskok 24 hodin, SARS-CoV-2 se dovnitř vůbec nedostal. Pokud měl SARS-CoV-2 hodinový náskok, rhinovirus ho stejně přemohl a z organismu ho vypudil.

„SARS-CoV-2 se nikdy neuchytil, je silně inhibován rhinovirem. Je to naprosto vzrušující, protože pokud máte vysokou prevalenci rhinoviru, mohl by zastavit novou infekci SARS-CoV-2,“ uvedl doktor Pablo Murcia. Podobné efekty vědci zaznamenali už i dříve. Rozsáhlá epidemie rhinoviru možná oddálila epidemii prasečí chřipky v některých částech Evropy v roce 2009.

Další pokusy ukázaly, že rhinovirus spouští imunitní reakci uvnitř nakažených buněk, což viru SARS-CoV-2 zabrání v replikaci sebe sama. Když vědci zablokovali imunitní reakci, tak byla úroveň viru covidu stejná, jako když tam rhinovirus nebyl. Covid by však byl schopen znovu způsobit infekci, jakmile nachlazení polevilo a imunitní reakce se oslabila.

„Očkování plus hygienická opatření plus interakce mezi viry by mohly výrazně snížit výskyt SARS-CoV-2, ale největší přínos bude mít očkování,“ je přesvědčen doktor Murcia.

Rhinoviry dočasně vítězí

Podle profesora Lawrence Younga z Lékařské fakulty univerzity ve Warwicku jsou rhinoviry „vysoce přenosné“. Zveřejněná studie podle něj naznačuje, že „tato běžná infekce by mohla ovlivnit dopad covidu-19 a šíření SARS-CoV-2, zejména v podzimních a zimních měsících, kdy jsou sezonní nachlazení častější“.

Jak bude vše probíhat během následujících zim, je zatím velká neznámá. Koronavirus tu nejspíš stále někde bude a všechny ostatní infekce, které se během pandemie příliš nevyskytovaly, se mohou vrátit s větší silou, protože imunita vůči nim mezitím oslabila.

Lékařka Susan Hopkinsová z organizace spadající pod britské ministerstvo zdravotnictví již varovala, že nás čeká „těžká zima“. „Mohla by přijít vlna chřipky. Mohla by se objevit také vlna dalších onemocnění dýchacích cest a respiračních patogenů,“ uvedla.

Výsledky studie otiskl odborný časopis zaměřený na infekční choroby Journal of Infectious Diseases.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 1 hhodinou

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 2 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 3 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 7 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 9 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58
Načítání...