Běžná rýma je schopná porazit nový koronavirus. Nachlazení covid nepustí do těla

Virus, který způsobuje obyčejné nachlazení, může z lidského těla vypudit koronavirus, zjistili vědci. Některé viry jsou známé tím, že soutěží, aby to byly právě ony, kdo zavleče do organismu infekci. Vědci z univerzity v Glasgow zjistili, že rhinovirus způsobující nachlazení je v tomto ohledu silnější než koronavirus, píše BBC News. Přínosy mohou sice být krátkodobé, ale rhinovirus je tak rozšířený, že by podle vědců mohl v některých ročních obdobích pomoci při zpomalení covidu.

BBC navrhuje, abyste si vlastní nos, hrdlo a plíce představili jako v řadě stojící domy. Když se virus dostane dovnitř, může buď podržet ostatním virům dveře a vpustit je také dovnitř, nebo za sebou naopak zabouchnout a všechny domy si nechat sám pro sebe.

Rhinovirus je jeden z nejsobečtějších virů a téměř vždycky člověka nakazí sám. Jiné viry, jako třeba adenoviry, mají zřejmě větší sklony ke „spolubydlení“.

Vzniklo mnoho spekulací, jak se v interakci s jinými viry bude chovat SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19. Komplikaci pro vědce navíc představuje skutečnost, že kvůli omezení kontaktů ve společnosti se zpomalilo šíření všech virů, a tak se hůře studují.

Boj koronaviru s rhinovirem

Tým z Centra výzkumu virů v Glasgow použil repliku výstelky dýchacích cest člověka, které jsou tvořené stejným typem buněk, a nakazil je virem SARS-CoV-2 a rhinovirem, který je jednou z nejrozšířenějších infekcí u lidí a způsobuje nachlazení.

Když vědci vypustili rhinovirus a SARS-CoV-2 zároveň, uspěl jen rhinovirus. Když měl rhinovirus náskok 24 hodin, SARS-CoV-2 se dovnitř vůbec nedostal. Pokud měl SARS-CoV-2 hodinový náskok, rhinovirus ho stejně přemohl a z organismu ho vypudil.

„SARS-CoV-2 se nikdy neuchytil, je silně inhibován rhinovirem. Je to naprosto vzrušující, protože pokud máte vysokou prevalenci rhinoviru, mohl by zastavit novou infekci SARS-CoV-2,“ uvedl doktor Pablo Murcia. Podobné efekty vědci zaznamenali už i dříve. Rozsáhlá epidemie rhinoviru možná oddálila epidemii prasečí chřipky v některých částech Evropy v roce 2009.

Další pokusy ukázaly, že rhinovirus spouští imunitní reakci uvnitř nakažených buněk, což viru SARS-CoV-2 zabrání v replikaci sebe sama. Když vědci zablokovali imunitní reakci, tak byla úroveň viru covidu stejná, jako když tam rhinovirus nebyl. Covid by však byl schopen znovu způsobit infekci, jakmile nachlazení polevilo a imunitní reakce se oslabila.

„Očkování plus hygienická opatření plus interakce mezi viry by mohly výrazně snížit výskyt SARS-CoV-2, ale největší přínos bude mít očkování,“ je přesvědčen doktor Murcia.

Rhinoviry dočasně vítězí

Podle profesora Lawrence Younga z Lékařské fakulty univerzity ve Warwicku jsou rhinoviry „vysoce přenosné“. Zveřejněná studie podle něj naznačuje, že „tato běžná infekce by mohla ovlivnit dopad covidu-19 a šíření SARS-CoV-2, zejména v podzimních a zimních měsících, kdy jsou sezonní nachlazení častější“.

Jak bude vše probíhat během následujících zim, je zatím velká neznámá. Koronavirus tu nejspíš stále někde bude a všechny ostatní infekce, které se během pandemie příliš nevyskytovaly, se mohou vrátit s větší silou, protože imunita vůči nim mezitím oslabila.

Lékařka Susan Hopkinsová z organizace spadající pod britské ministerstvo zdravotnictví již varovala, že nás čeká „těžká zima“. „Mohla by přijít vlna chřipky. Mohla by se objevit také vlna dalších onemocnění dýchacích cest a respiračních patogenů,“ uvedla.

Výsledky studie otiskl odborný časopis zaměřený na infekční choroby Journal of Infectious Diseases.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dřív byli všude, teď vymírají. Vědci se pokoušejí zachránit piskoře a slunky

Rychlé změny světa ve 20. a 21. století mají dramatické dopady na ryby v Česku. Dříve prakticky všudypřítomné druhy z našich řek mizí stále rychleji. Potkalo to kdysi nejběžnější českou rybu, karase, teď klesají i počty dalších dvou druhů – slunky obecné a piskoře pruhovaného. Situaci chtějí zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd.
před 23 hhodinami

Tajfuny koktejlizují oceány, popsala studie

Tajfuny se stávají se změnou klimatu silnějšími. To umocní jejich dopad na oceánské systémy, protože podle nové studie mohou silně promíchávat jinak oddělené vrstvy mořské vody. A tím způsobují závažné změny jak v chemii, tak i v podmínkách pro mořský život.
včera v 11:40

Nadbytek oxidu uhličitého hlavonožcům zmenšuje mozky

Bezobratlí tvorové vybavení chapadly žijí v oceánech stovky milionů let a zatím se dokázali adaptovat na jakékoliv změny. Nový experiment ale naznačuje, že tempo současných změn klimatu na ně může být příliš rychlé.
včera v 10:25

Liška běloprsá žil před 1200 lety. Experti odhalili jméno dávného mayského vědce

Mayové se mohli pochlubit špičkovou astronomií už v době, kdy si naši předkové vyprávěli o obloze jen pověrčivé příběhy. Ale až doposud vědci o těchto dávných amerických astronomech téměř nic nevěděli. Teď to změnil mezinárodní výzkum, který odhalil jméno jednoho z nich.
včera v 07:04

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.