Vědci otestovali novou vakcínu proti covidu. Chrání i proti přenosu a podává se ve spreji

Vědci ze dvou amerických univerzit zveřejnili první výsledky nové vakcíny proti covidu, která je unikátní tím, že se nepodává injekčně, ale nosem. Testy na myších a fretkách ukázaly, že je nejen plně chrání před smrtícím průběhem nemoci, ale současně dokonale blokuje přenos viru ze zvířete na zvíře. Výsledky vyšly 2. července v časopise Science Advances.

„V současné době dostupné vakcíny proti covidu-19 jsou sice velmi úspěšné, ale většina světové populace stále není očkována a existuje proto poptávka po dalších vakcínách, které se snadno používají a účinně zastavují onemocnění i přenos,“ uvedl imunolog Paul McCray, který je spoluautorem výzkumu. „Pokud se tato nová vakcína proti covidu-19 ukáže účinnou také u lidí, může pomoci zablokovat přenos viru SARS-CoV-2 a ještě lépe pomoci kontrolovat pandemii,“ dodal vědec.

Na rozdíl od tradičních vakcín, které potřebují injekci, se tato vakcína podává prostřednictvím nosního spreje – podobně se už dnes podávají některá očkování proti sezonní chřipce. Další výhodou je, že vakcína použitá ve studii vyžaduje pouze jednu dávku a může být skladována při běžných teplotách v chladničce po dobu nejméně tří měsíců.

Vakcína, která by mohla změnit boj proti covidu

„Tento princip očkování vyvíjíme už víc než 20 let a na nových variantách zaměřených proti covidu-19 jsme začali pracovat už na samotném začátku pandemie,“ říká doktor Biao He, profesor na katedře infekčních chorob na College of Veterinary Medicine na University of Georgia a spoluvedoucí studie.

„Naše preklinické údaje ukazují, že tato vakcína nejen chrání před infekcí, ale také významně snižuje pravděpodobnost přenosu,“ dodává lékař. A právě to je zásadní pro přerušení řetězce přenosu covidu – současné vakcíny totiž lépe chrání před vážným průběhem než právě před přenosem.

Experimentální vakcína využívá neškodný virus parainfluenzy 5 (PIV5), který dopraví do buněk spike protein viru SARS-CoV-2. Ten tam vyvolá imunitní odpověď, která chrání před další infekcí covidem.

PIV5 je příbuzný virům běžného nachlazení a snadno infikuje různé savce, včetně člověka, aniž by ale vyvolal nějak nepříjemnější onemocnění. Stejný tým už dříve prokázal, že jiná varianta této očkovací látky dokáže zcela ochránit pokusná zvířata před nebezpečným koronavirovým onemocněním MERS.

Tak trošku jiná vakcína

Tato vakcína se od těch používaných v současnosti liší tím, že se zaměřuje na slizniční buňky v nose a dýchacích cestách. Tyto buňky jsou hlavním vstupním místem většiny infekcí viru SARS-CoV-2 a současně místem, kde se virus zpočátku namnoží tolik, že pak může tělo napadnout.

Virus vznikající v těchto buňkách může proniknout hlouběji do plic a dalších orgánů v těle, což může vést k závažnějšímu onemocnění. Kromě toho se virus vytvořený v těchto buňkách může snadno vylučovat vydechováním, což umožňuje přenos z jedné nakažené osoby na další.

Studie ukázala, že vakcína vyvolala lokalizovanou imunitní odpověď zahrnující protilátky a buněčnou imunitu, která myši zcela ochránila před smrtelnými dávkami viru SARS-CoV-2. Zabránila současně infekci a onemocnění u fretek, a co je důležité, zdá se, že zablokovala přenos covidu-19 z infikovaných fretek na jejich nechráněné a neinfikované sousedy v kleci.

Vědci chtějí po tomto úspěchu ve výzkumu pokračovat a začít s testy na lidských dobrovolnících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...