Vědci otestovali novou vakcínu proti covidu. Chrání i proti přenosu a podává se ve spreji

Vědci ze dvou amerických univerzit zveřejnili první výsledky nové vakcíny proti covidu, která je unikátní tím, že se nepodává injekčně, ale nosem. Testy na myších a fretkách ukázaly, že je nejen plně chrání před smrtícím průběhem nemoci, ale současně dokonale blokuje přenos viru ze zvířete na zvíře. Výsledky vyšly 2. července v časopise Science Advances.

„V současné době dostupné vakcíny proti covidu-19 jsou sice velmi úspěšné, ale většina světové populace stále není očkována a existuje proto poptávka po dalších vakcínách, které se snadno používají a účinně zastavují onemocnění i přenos,“ uvedl imunolog Paul McCray, který je spoluautorem výzkumu. „Pokud se tato nová vakcína proti covidu-19 ukáže účinnou také u lidí, může pomoci zablokovat přenos viru SARS-CoV-2 a ještě lépe pomoci kontrolovat pandemii,“ dodal vědec.

Na rozdíl od tradičních vakcín, které potřebují injekci, se tato vakcína podává prostřednictvím nosního spreje – podobně se už dnes podávají některá očkování proti sezonní chřipce. Další výhodou je, že vakcína použitá ve studii vyžaduje pouze jednu dávku a může být skladována při běžných teplotách v chladničce po dobu nejméně tří měsíců.

Vakcína, která by mohla změnit boj proti covidu

„Tento princip očkování vyvíjíme už víc než 20 let a na nových variantách zaměřených proti covidu-19 jsme začali pracovat už na samotném začátku pandemie,“ říká doktor Biao He, profesor na katedře infekčních chorob na College of Veterinary Medicine na University of Georgia a spoluvedoucí studie.

„Naše preklinické údaje ukazují, že tato vakcína nejen chrání před infekcí, ale také významně snižuje pravděpodobnost přenosu,“ dodává lékař. A právě to je zásadní pro přerušení řetězce přenosu covidu – současné vakcíny totiž lépe chrání před vážným průběhem než právě před přenosem.

Experimentální vakcína využívá neškodný virus parainfluenzy 5 (PIV5), který dopraví do buněk spike protein viru SARS-CoV-2. Ten tam vyvolá imunitní odpověď, která chrání před další infekcí covidem.

PIV5 je příbuzný virům běžného nachlazení a snadno infikuje různé savce, včetně člověka, aniž by ale vyvolal nějak nepříjemnější onemocnění. Stejný tým už dříve prokázal, že jiná varianta této očkovací látky dokáže zcela ochránit pokusná zvířata před nebezpečným koronavirovým onemocněním MERS.

Tak trošku jiná vakcína

Tato vakcína se od těch používaných v současnosti liší tím, že se zaměřuje na slizniční buňky v nose a dýchacích cestách. Tyto buňky jsou hlavním vstupním místem většiny infekcí viru SARS-CoV-2 a současně místem, kde se virus zpočátku namnoží tolik, že pak může tělo napadnout.

Virus vznikající v těchto buňkách může proniknout hlouběji do plic a dalších orgánů v těle, což může vést k závažnějšímu onemocnění. Kromě toho se virus vytvořený v těchto buňkách může snadno vylučovat vydechováním, což umožňuje přenos z jedné nakažené osoby na další.

Studie ukázala, že vakcína vyvolala lokalizovanou imunitní odpověď zahrnující protilátky a buněčnou imunitu, která myši zcela ochránila před smrtelnými dávkami viru SARS-CoV-2. Zabránila současně infekci a onemocnění u fretek, a co je důležité, zdá se, že zablokovala přenos covidu-19 z infikovaných fretek na jejich nechráněné a neinfikované sousedy v kleci.

Vědci chtějí po tomto úspěchu ve výzkumu pokračovat a začít s testy na lidských dobrovolnících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
před 15 hhodinami

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
včera v 12:45

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
včera v 11:00

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie zabila plejtváka obrovského

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie ulovila a zabila asi 18metrového plejtváka. Napsal to australský web ABC. Incident se odehrál v oblasti, kde se ve velkém množství nachází různorodá mořská flóra a fauna.
včera v 09:20

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
včera v 07:00
Doporučujeme

Zapírali, přiznali se, zapírají. Rusové opět odmítají vinu za masakr v Katyni

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.
včera v 06:00

V Jižním Súdánu umírají lidé na choleru. Chybí tam zrušená americká pomoc

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.
10. 4. 2025

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
10. 4. 2025
Načítání...