Vakcíny proti koronaviru jsou zřejmě vysoce účinné i u těhotných a kojících žen, tvrdí vědci

Nastávající matky reagují na očkování proti koronaviru velmi podobně jako jejich netěhotné vrstevnice. Naznačila to nová, zatím nerecenzovaná studie, kterou publikoval server medRxiv. Podle vědců jsou vakcíny typu mRNA i u této skupiny vysoce účinné. 

Očkování těhotné ženy v USA
Zdroj: Reuters Autor: Hannah Beier

Kvůli zvýšeným obavám o jejich zdraví byly těhotné a kojící ženy ze zkoušek účinků covidových vakcín dlouhou dobu vyjmuty. Tato skupina je přitom horším průběhem koronaviru ohroženější než netěhotné vrstevnice těchto žen. Jen Spojené státy k letošnímu únoru u nastávajících matek zaznamenaly celkem 71 tisíc nákaz a 79 úmrtí.

Data o účincích očkování u této skupiny tak dosud chybí. Jedny z prvních poznatků v tomto ohledu přináší nová studie, v jejímž rámci měli vědci k dispozici celkem 131 žen ve věku mezi 18 až 45 lety, z nichž 84 bylo těhotných a 31 kojilo. Zbylých 16 se gravidita ani kojení během výzkumu netýkaly. Infekci SARS-CoV-2 v minulosti prodělalo pět z nich (dvě gravidní, jedna kojící a jedna netěhotná). Jako kontrolní skupinu využili vědci 37 dalších žen, z nichž všechny koronavirus v těhotenství prodělaly. 

Všechny účastnice po dobu studie obdržely mRNA vakcínu proti zmíněné nemoci. Přibližně polovina žen byla očkována látkou od společností Pfizer/BioNTech, druhá od Moderny. Většině byly během studie podány obě dávky.

Nastávající matky dostaly první dávku očkovací látky průměrně v průběhu 23. týdne těhotenství – 11 z nich v prvním trimestru, 39 ve druhém a 34 ve třetím. Třináct z nich pak po dobu studie porodilo. Od deseti z nich získali vědci vzorky pupečníkové krve.

Vedlejší účinky 

Vědecký tým se pak zaměřil na vedlejší účinky i míru ochrany, kterou vakcína účastnicím poskytla. 

Vedlejší projevy přitom byly napříč všemi třemi sledovanými skupinami velmi podobné a nepříliš četné. Po obou dávkách se nejčastěji objevovala bolestivost v místě vpichu, únava a bolest hlavy. Druhou pak často provázela také horečka či zimnice.

„Zatímco nežádoucí účinky nebyly u těhotných a netěhotných nijak odlišné, relativně častý byl výskyt horečky. Ten se po druhé dávce objevil u 32 procent nastávajících matek a mohl by být teoreticky důvodem k obavám,“ píší autoři ve studii. Vysoké teploty obecně totiž mohou v těhotenství představovat rizikový faktor. 

Obdobná imunitní odpověď

Také vakcínou vyvolaná imunitní odpověď byla u všech tří sledovaných skupin velmi podobná. „Proticovidové mRNA vakcíny u těhotných a kojících žen generovaly silnou humorální (látkovou, pozn. red.) imunitu,“ napsali autoři. 

Ti mimo jiné po první dávce podání vakcíny zaznamenali vzestup protilátek tříd IgM, IgA i IgG. Titry (ředění protilátek) IgG pak u těhotných i kojících žen nadále výrazně rostly i po druhé dávce vakcíny. 

Právě IgG totiž jako jediný může přecházet skrze placentu a chránit tak plod. Titrů IgM a IgA se po přeočkování výrazný vzestup netýkal, a to ani u jedné ze sledovaných skupin účastnic. Protilátky byly přítomny jak v pupečníkové krvi, tak ve vzorcích mateřského mléka. Tímto způsobem se tak mohly dostávat k dítěti.

Poté co vědci výsledky porovnali s kontrolní skupinou, zjistili, že hladiny protilátek vyvolané očkováním byly vyšší než ty, které vznikly po prodělání koronavirové infekce. Tím, zda můžou protilátky získané od matky dítě chránit, se zabývala už dřívější studie. Podle ní v tomto ohledu závisí mimo jiné na tom, ve které fázi těhotenství žena onemocní a kolik protilátek její tělo obsahuje. 

Co se otázky očkování těhotných žen týče, vědci zdůrazňují, že je důležité pečlivě vyhodnotit všechna možná rizika i přínosy. Ačkoliv je nebezpečí těžkého průběhu koronaviru u této skupiny v absolutním měřítku nízké, těhotenství je rizikovým faktorem závažného onemocnění.

Zmíněný výzkum navíc nevyhodnocuje potenciální rizika vakcinace pro plod. Také z tohoto důvodu je zapotřebí tuto oblast nadále podrobně studovat.