Lidé se v současné době setkávají s netopýry tak často, že se dostanou do kontaktu i s jejich viry a mnohdy se jimi také nakazí. Vědci v nové studii uvádějí, že nejrizikovější oblastí kontaktu je jihovýchodní Asie, a poprvé vyčíslují, že ročně může jít až o čtyři sta tisíc případů - jen s tím rozdílem, že přenášené koronaviry nejsou tak snadno adaptovatelné na člověka, jako je SARS-CoV-2.
Koronaviry podobnými covidu se od netopýrů může ročně nakazit až 400 tisíc lidí, ukazuje studie
V posledních dvou desetiletích se celosvětově rozšířily pouze dva nové koronaviry: SARS-CoV, který způsobil vypuknutí těžkého akutního respiračního syndromu (SARS) v roce 2003, a SARS-CoV-2, virus, který způsobuje covid-19.
Podle nové studie, která zatím neprošla recenzním řízením, jde ale jen o nejvýraznější případy a příbuzné koronaviry pocházející z netopýtů každoročně nakazí až 400 tisíc lidí. Jsou ale tak špatně adaptované na lidský organismus, že nemají šanci způsobit epidemii.
„Celé vědecké komunitě by mělo otevřít oči, že o frekvenci přelévání virů ze zvířat na lidi toho moc nevíme,“ varuje v odborném časopise Science viroložka Angela Rasmussenová z kanadské Saskatchewanské univerzity a dodává, že viry a jejich schopnosti hrubě podceňujeme.
Výzkum vedli Peter Daszak z EcoHealth Alliance a Linfy Wangová z Duke-NUS Medical School v Singapuru. V rámci studii vytvořili podrobnou mapu stanovišť třiadvaceti druhů netopýrů, o nichž se ví, že přenáší koronaviry souvisejících se SARS. Následně ji spojili s údaji o místech, kde žijí ve vyšších koncentracích lidé a tímto způsobem získali mapu potenciálních ohnisek nákazy.
V takových lokalitách žije podle této expertízy půl miliardy lidí. Přenos nejvíce hrozí v severní Indii, Nepálu, Myanmaru a také ve většině jihovýchodní Asie. Nejvyšší riziko je přitom v jižní Číně, Vietnamu, Kambodži a na Jávě a dalších ostrovech v Indonésii.
„Tohle je definitivní analýza toho, kde na planetě se s největší pravděpodobností objeví další virus podobný SARS nebo covidu,“ uvedl Daszak. Znalost tchto míst podle něj umožní šíření virů snáz blokovat.
Zemědělec v nemocnici
Tím ale studie neskončila. Menší studie provedené ještě před vypuknutím covidové pandemie totiž naznačily, že někteří lidé v jihovýchodní Asii mají protilátky proti koronavirům příbuzným se SARS. Když vědci tyto údaje zkombinovali s daty o tom, jak často se lidé setkávají s netopýry a jak dlouho zůstávají protilátky v krvi, vypočítali, že v celém výše popsaném regionu dochází každý rok přibližně ke 400 tisícům nezjištěných infekcí lidí těmito viry.
Daszak tvrdí, že interakce s netopýry jsou mnohem častější, než si lidé myslí. „Lidé se ukrývají v jeskyních, vyhrabávají guáno z jeskyní, loví a jedí netopýry,“ popsal. Článek se přitom nezabývá ani tím, kolik lidí pracuje v obchodu s volně žijícími zvířaty a může se tak nakazit nepřímo, když netopýří virus nejprve nakazí jiné zvíře. To by totiž počet pravděpodobných nákaz ještě zvyšovalo.
Přes 400 tisíc nakažených ročně zní sice jako obrovské číslo, ale podle Rasmussenové je to vlastně realistické. V této části světa totiž žijí stovky milionů netopýrů a podobné množství lidí, takže šance na setkání člověka a zvířete je dost vysoká. Autoři práce přitom připouští, že výsledky nemusí úplně odpovídat realitě, zejména proto, že údaje o protilátkách nemusí být spolehlivé a také množství testovaných osob se pohybovalo jen v tisících.
Vědci věří, že většina těchto nikdy neodhalených nákaz je pravděpodobně jen velmi krátká a nevede tedy k žádnému dalšímu přenosu - hlavně proto, že viry nejsou dost přizpůsobené člověku. Zůstanou proto nejčastěji omezené jen na jednoho nakaženého, případně se rozšíří pouze v malé komunitě.
„Mnoho virů se pravděpodobně nedokáže přenést z jednoho člověka na druhého, ale mám jen malé pochybnosti o tom, že se vyskytla onemocnění způsobená těmito viry, která byla špatně diagnostikována nebo nebyla diagnostikována nikdy,“ říká Daszak. „Zemědělec v Myanmaru sotva půjde do nemocnice, protože trošku kašle.“