Únik koronaviru z laboratoře je nepravděpodobný, říká nová zpráva

Pandemie covidu-19 pravděpodobně začala přenosem viru SARS-CoV-2 z infikovaného zvířete na člověka, a to na trhu v čínském Wuchanu. V kritickém přehledu zveřejněném v odborném časopise Cell předložilo 21 vědců z celého světa důkazy, že tento scénář je mnohem pravděpodobnější než teorie, že nová nemoc vznikla v důsledku nehody v laboratoři.

„Diskuse o původu pandemie se zpolitizovala a stala se velmi výbušnou, proto jsme cítili, že nastal čas kriticky se podívat na všechny dostupné důkazy,“ popsal cíle zprávy evoluční biolog Stephen Goldstein, kerý přednáší na University of Utah Health.

„Prevence budoucích pandemií vyžaduje politickou vůli odříznout cesty, kterými se tyto viry dostávají do lidské populace. Když se ale zaměříme špatným směrem, tak neuspějeme,“ vysvětluje vědec, proč je vlastně tak důležité poznat původ nemoci.

Vědci nevylučují žádnou z možností, ale uvádějí, že pro laboratorní původ viru chybí důkazy, zato existuje řada indicií, které ukazují na přenos ze zvířete na člověka.

Trhy se zvířaty jsou epicentrem prvních případů

Mapy, které určují geografickou polohu první vlny případů nákazy covidem-19 v prosinci roku 2019 ukazují, že se zpočátku objevily v blízkosti velkého tržiště Chua-nan ve Wu-chanu. Tam se obchoduje s plody moře. Další případy byly poblíž městských trhů se živými zvířaty. V následujících týdnech se případy geograficky šířily z tohoto epicentra směrem ven. Po těchto případech následovalo v lednu 2020 nadměrné množství úmrtí, což je druhý ukazatel toho, jak se virus šířil v populaci. A také tato úmrtí se zpočátku vyskytovala v blízkosti trhů se zvířaty.

„To nám říká, kde epidemie začala a kde pak začaly intenzivní přenosy,“ vysvětluje Goldstein. „To naznačuje, že epidemie začala právě na trzích v tomto okrese: na tržišti Chua-nan a možná i na dalších.“

Nedostatek důkazů o laboratorním úniku

Wuchanský virologický institut, který je často uváděn jako zdroj úniku viru z laboratoře, je na mapě poblíž epicentra také vyznačen, ale je od trhů s živými zvířaty vzdálený více. Žádný z prvních zdokumentovaných případů, ani nadměrný počet úmrtí během prvního týdne po objevení, se nenacházel v blízkosti ústavu.

Žádný z prvních zdokumentovaných případů nebyl hlášen v souvislosti s pracovníky laboratoře a také zatím neexistují žádné důkazy o tom, že by výzkumníci v ústavu pracovali s virem SARS-CoV-2 ani s úzce příbuzným virem. 

Covid-19 není ani prvním (a zřejmě ani posledním) infekčním koronavirem, který je spojován s trhy se živými zvířaty. Týká se to i epidemie SARS v letech 2002 a 2003. Kromě virů SARS-CoV a SARS-CoV-2 se v posledních dvaceti letech do lidského organismu dostalo ze zvířat pět dalších koronavirů. Je tedy běžné, že většina těchto virů pochází od zvířat a později z nich „přeskočí“ na člověka – a to se týká i viru, který způsobuje covid.

Nejsou důkazy o úmyslných změnách

Často opakovaným argumentem pro teorii laboratorního úniku je fakt, že virus SARS-CoV-2 nese specifický krátký genetický kód, který je někdy upravován do laboratorních produktů, takzvané furinové štěpné místo. Vědci za účelem zkoumání již dříve analyzovali genetické sekvence více koronavirů a zjistili, že tento genetický kód je mezi nimi běžný.

Autoři výše zmíněného přehledu dále zjistili, že specifický kód v SARS-CoV-2 je nedokonalý, a proto by svou funkci neplnil dobře. „Neexistuje žádný logický důvod, proč by upravený virus využíval takové málo optimální místo štěpení furinu. Znamenalo by tak neobvyklý a zbytečně složitý výkon genetického inženýrství,“ píší autoři. Zkoumání sekvence viru neodhalilo ani žádné jiné další potenciální známky záměrné manipulace.

Slabina teorie o přírodním původu

Autoři zprávy připouští, že pro teorii o přirozeném původu viru chybí základní důkaz – tedy ten, který by potvrdil, že virus SARS-CoV-2 pochází z volně žijících zvířat. Tato zvířata totiž nebyla stále nalezena, a to přesto, že se o to pokouší celá řada špičkových expertů.

„Nemůžeme vyloučit ani možnost laboratorní nehody,“ říká Goldstein. „Nelze ji zcela zavrhnout, ale je velmi nepravděpodobná – v tuto chvíli pro ni nemáme žádné důkazy,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 8 hhodinami

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 13 hhodinami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 14 hhodinami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě matně zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 15 hhodinami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 16 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 19 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
17. 3. 2026

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
17. 3. 2026
Načítání...