Únik koronaviru z laboratoře je nepravděpodobný, říká nová zpráva

Pandemie covidu-19 pravděpodobně začala přenosem viru SARS-CoV-2 z infikovaného zvířete na člověka, a to na trhu v čínském Wuchanu. V kritickém přehledu zveřejněném v odborném časopise Cell předložilo 21 vědců z celého světa důkazy, že tento scénář je mnohem pravděpodobnější než teorie, že nová nemoc vznikla v důsledku nehody v laboratoři.

„Diskuse o původu pandemie se zpolitizovala a stala se velmi výbušnou, proto jsme cítili, že nastal čas kriticky se podívat na všechny dostupné důkazy,“ popsal cíle zprávy evoluční biolog Stephen Goldstein, kerý přednáší na University of Utah Health.

„Prevence budoucích pandemií vyžaduje politickou vůli odříznout cesty, kterými se tyto viry dostávají do lidské populace. Když se ale zaměříme špatným směrem, tak neuspějeme,“ vysvětluje vědec, proč je vlastně tak důležité poznat původ nemoci.

Vědci nevylučují žádnou z možností, ale uvádějí, že pro laboratorní původ viru chybí důkazy, zato existuje řada indicií, které ukazují na přenos ze zvířete na člověka.

Trhy se zvířaty jsou epicentrem prvních případů

Mapy, které určují geografickou polohu první vlny případů nákazy covidem-19 v prosinci roku 2019 ukazují, že se zpočátku objevily v blízkosti velkého tržiště Chua-nan ve Wu-chanu. Tam se obchoduje s plody moře. Další případy byly poblíž městských trhů se živými zvířaty. V následujících týdnech se případy geograficky šířily z tohoto epicentra směrem ven. Po těchto případech následovalo v lednu 2020 nadměrné množství úmrtí, což je druhý ukazatel toho, jak se virus šířil v populaci. A také tato úmrtí se zpočátku vyskytovala v blízkosti trhů se zvířaty.

„To nám říká, kde epidemie začala a kde pak začaly intenzivní přenosy,“ vysvětluje Goldstein. „To naznačuje, že epidemie začala právě na trzích v tomto okrese: na tržišti Chua-nan a možná i na dalších.“

Nedostatek důkazů o laboratorním úniku

Wuchanský virologický institut, který je často uváděn jako zdroj úniku viru z laboratoře, je na mapě poblíž epicentra také vyznačen, ale je od trhů s živými zvířaty vzdálený více. Žádný z prvních zdokumentovaných případů, ani nadměrný počet úmrtí během prvního týdne po objevení, se nenacházel v blízkosti ústavu.

Žádný z prvních zdokumentovaných případů nebyl hlášen v souvislosti s pracovníky laboratoře a také zatím neexistují žádné důkazy o tom, že by výzkumníci v ústavu pracovali s virem SARS-CoV-2 ani s úzce příbuzným virem. 

Covid-19 není ani prvním (a zřejmě ani posledním) infekčním koronavirem, který je spojován s trhy se živými zvířaty. Týká se to i epidemie SARS v letech 2002 a 2003. Kromě virů SARS-CoV a SARS-CoV-2 se v posledních dvaceti letech do lidského organismu dostalo ze zvířat pět dalších koronavirů. Je tedy běžné, že většina těchto virů pochází od zvířat a později z nich „přeskočí“ na člověka – a to se týká i viru, který způsobuje covid.

Nejsou důkazy o úmyslných změnách

Často opakovaným argumentem pro teorii laboratorního úniku je fakt, že virus SARS-CoV-2 nese specifický krátký genetický kód, který je někdy upravován do laboratorních produktů, takzvané furinové štěpné místo. Vědci za účelem zkoumání již dříve analyzovali genetické sekvence více koronavirů a zjistili, že tento genetický kód je mezi nimi běžný.

Autoři výše zmíněného přehledu dále zjistili, že specifický kód v SARS-CoV-2 je nedokonalý, a proto by svou funkci neplnil dobře. „Neexistuje žádný logický důvod, proč by upravený virus využíval takové málo optimální místo štěpení furinu. Znamenalo by tak neobvyklý a zbytečně složitý výkon genetického inženýrství,“ píší autoři. Zkoumání sekvence viru neodhalilo ani žádné jiné další potenciální známky záměrné manipulace.

Slabina teorie o přírodním původu

Autoři zprávy připouští, že pro teorii o přirozeném původu viru chybí základní důkaz – tedy ten, který by potvrdil, že virus SARS-CoV-2 pochází z volně žijících zvířat. Tato zvířata totiž nebyla stále nalezena, a to přesto, že se o to pokouší celá řada špičkových expertů.

„Nemůžeme vyloučit ani možnost laboratorní nehody,“ říká Goldstein. „Nelze ji zcela zavrhnout, ale je velmi nepravděpodobná – v tuto chvíli pro ni nemáme žádné důkazy,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 35 mminutami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 23 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.