V západní Africe se poprvé objevila krvácivá horečka marburg, má smrtnost až 88 procent

Západoafrická Guinea ohlásila první případ a zároveň úmrtí na vysoce nakažlivou krvácivou horečku způsobenou virem marburg. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) to potvrdily guinejské zdravotnické úřady. V západní Africe jde o první výskyt této nemoci, která se podobá ebole. Od roku 1967 bylo zaznamenáno dvanáct případů propuknutí této infekce, která se šířila na jihu a východě kontinentu.

Případ byl v Guineji poprvé identifikován minulý týden, necelé dva měsíce poté, co WHO v zemi oficiálně oznámila konec epidemie eboly. Krátké šíření této nemoci si na začátku letošního roku vyžádalo 12 lidských životů, celkem se nakazilo šestnáct lidí.

Pacient, který viru marburg podlehl, nejprve vyhledal lékařskou pomoc na místní klinice, než se jeho stav rapidně zhoršil, píše ve vyjádření WHO. Že jde o tento virus, potvrdili analytici z guinejských laboratoří a později i Pasteurova institutu v Senegalu.

„Možnost, že se virus marburg rychle a daleko rozšíří, znamená, že ho potřebujeme okamžitě zastavit,“ uvedla regionální ředitelka WHO pro Afriku Matshidiso Moetiová.

„Se zdravotnickými úřady pracujeme na zavedení rychlé reakce, jež staví na předchozích zkušenostech Guineje se zvládáním eboly, která se přenáší podobným způsobem,“ dodala.

Nebezpečná nemoc

Případy viru marburg i letošní případy eboly v Guineji byly zaznamenány v oblasti města Guéckédou, nedaleko hranic s Libérií a Pobřežím slonoviny. V tomto zalesněném regionu na jihovýchodě země se objevily i první případy dosud nejhorší epidemie eboly v historii. Ta v letech 2013 až 2016 zabila v západní Africe přes 11 300 lidí.

Dosud největší epidemie propukla v Angole v roce 2005, kdy se virem nakazilo 374 osob a 329 jich zemřelo, což představuje 88procentní úmrtnost.

Podle WHO se úmrtnost na virus marburg v závislosti na kmeni viru a zvládání šíření infekce pohybuje mezi 24 a 88 procenty. Marburg se na člověka přenáší prostřednictvím kaloňů a mezi lidmi se šíří přímým kontaktem s tělesnými tekutinami nakažených osob. V roce 2018 našli vědci v Sieře Leone živé netopýry nakažené tímto virem, ale žádný případ nebyl potvrzen u člověka. Mezi příznaky patří bolest hlavy a svalů, krvácení z různých tělesných otvorů a zvracení krve.

Virus byl poprvé identifikován v roce 1967 během dvou epidemií, které se vyskytly současně v Marburgu a Frankfurtu v Německu a v Bělehradě v Srbsku. Epidemie byla spojena s laboratorní prací s opicemi dovezenými z Ugandy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 11 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 21 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...