Američtí vědci vyzvali k opatrnosti kvůli novému kmeni viru, který se objevil poprvé vloni v Bolívii. Vyvolává krvácivou horečku Chaparé podobnou ebole – a podle nových poznatků se může přenášet z člověka na člověka.
Když se horečka Chaparé objevila před rokem, připravila o život tři lidi a pěti dalším způsobila vážné zdravotní problémy, a to včetně tří zdravotníků, kteří se starali o nakažené. Lékaři ji dostali od jiných lidí, upozornili nyní vědci – je to první známý přenos této nemoci mezi lidmi.
Její projevy jsou podobné jako eboly – především silná horečka, vnitřní krvácení a následné masivní poškození orgánů. Dostala jméno podle místa, kde se objevila poprvé; bylo to roku 2003 poblíž bolivijské řeky Chaparé. Pro vědce zatím představovala hádanku: v letech 2003 a 2004 se jí nakazila jen hrstka lidí a podařilo se ji detailně popsat jen u jednoho pacienta, od nějž také pocházejí krevní vzorky.
Dvaadvacetiletý zemědělec z vesnice Samizabeti nevěděl, jak k nákaze došlo. Prvními příznaky nějaké nemoci byly bolesti hlavy a horečka, brzy se připojily i bolesti kloubů, zvracení a vnitřní krvácení. Tyto projevy se označují jako krvácivé (neboli hemorragické) horečky, jsou typické zejména u nebezpečných virových nemocí s vysokou smrtností, jako je třeba ebola. Ukázalo se, že i horečka Chaparé je smrtící: mladý muž, který byl do té doby zdravý, zemřel v průběhu dvou týdnů od prvních příznaků.
Arenaviry známé i neznámé
Lékaři mu odebrali krev a z ní úspěšně izolovali původce – do té doby neznámý virus, který zařadili mezi takzvané arenaviry. Tato skupina virů je známá tím, že se vyskytuje nejčastěji u hlodavců, ale z nich se některé mohou přenést i na člověka. To je zřejmě případem i nejznámějšího arenaviru Lassa, který způsobuje krvácivou horečku Lassa – jejím hlavním rezervoárem totiž byly krysy mnohobradavkovité žijící u Čadského jezera.
Dalšími známými arenaviry jsou jihoamerický virus Machupo se smrtností asi 30 procent, který přenáší tamní křečci, nebo argentinský virus Junin přenášený třemi druhy hlodavců.
Obecně všechny arenaviry spojuje fakt, že jsou značně primitivní a způsobují nemoci, které mají jen endemický potenciál – nešíří se tedy (zatím) mimo oblasti, kde vznikly. Většinou se lidé nakazí tak, že lidé vdechnou aerosoly z vyschlé moči nebo výkalů těchto zvířat, anebo se s nimi dostanou do kontaktu jinak.
Návrat viru Chaparé
Od roku 2004 jako by se po viru Chaparé slehla země; proto lékaře překvapilo, když se vrátil. Stalo se to před rokem, když se jím nakazil bolivijský zemědělec a rychle na krvácivou horečku zemřel.
Do vyšetřování jeho smrti se kromě místních expertů zapojili i specialisté z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Tento výzkum odhalil stopy viru u hlodavců, kteří žili nedaleko této zemědělské usedlosti.
Přenosy mezi zvířaty a lidmi nejsou tak rizikové, nedochází k nim většinou totiž tak často, jako kdyby se jednalo přímo o přenos mezi člověkem a člověkem. Bohužel přesně tohle se stalo. Informovali o tom teď v listopadu experti z CDC na zasedání Americké společnosti pro tropickou medicínu a hygienu, kde prezentovali závěry své studie. K přenosu mezi lidmi došlo při kontaktu mezi nakaženým pacientem a lékaři – nemoc se takto přenesla na gastroenterologa, zaměstnance záchranky a jednoho dalšího lékaře. Dva z nich jí podlehli.
Vědci nenašli jinou možnou cestu nákazy, než je právě přenos z nakaženého. A objevili i další problém: ve spermatu přeživších nakažených se podařilo odhalit stopy viru ještě 160 dní po prodělání nemoci; to má Chaparé zjevně společné s dalšími krvácivými horečkami, jako je například ebola.
„Myslíme si, že tento virus může přenášet řada tělesných tekutin,“ uvedla epidemioložka Caitlin Cossaboom, která pracuje pro CDC v oficiální zprávě.
Jak velká je to hrozba?
Vědci riziko nemoci nezlehčují, ale obecně platí, že viry, které se přenášejí pomocí tělesných tekutin, nemají takový potenciál k rychlému šíření jako viry přenášené respiračně, tedy například nový koronavirus SARS-CoV-2.
Uklidňující je také fakt, že přenos ze člověka na člověka je zatím zcela výjimečný; dominantní zůstává nákaza od hlodavců.
Monitorování situace je ale nutné, i tak jsou tyto krvácivé horečky schopné způsobovat obrovské škody na životech – viru Lassa podlehne ročně kolem pěti tisíc lidí a Ebola je schopná způsobovat epidemie, při nichž umírají desetitisíce lidí.
