Dlouhý covid je překvapivě podobný ebole, ukazuje výzkum

Dlouhodobě přetrvávající příznaky covidu-19, které trápí některé pacienty, vědci přirovnávají k následkům jiných virových onemocnění: eboly a horečky chikungunya. Snaží se jim proto více porozumět, aby pacientům, kteří trpí i po letech, mohli účinněji pomoci, píše britský The Guardian na svém webu.

Jak u pacientů s takzvaným dlouhým covidem, tak u těch, kdo prodělali ebolu nebo horečku chikungunya, často přetrvávají projevy nemoci, které jim brání pracovat nebo normálně fungovat v běžném životě. Asi tři čtvrtiny lidí, kteří prodělali ebolu, trápí její projevy rok a někdy i déle. Patří mezi ně bolesti kloubů a svalů, bolest hlavy podobná migréně, problémy se zrakem a únava.

V případě horečky chikungunya, která způsobuje urputné bolesti kloubů a svalů, je to podobné. Projevy onemocnění nebo únava přetrvávají asi u třetiny pacientů celé roky.

„Je to stejné jako u covidu – jde o lidi, jejichž životy už nejsou jako dřív, kteří mluví o bolesti kloubů, únavě, kognitivních problémech a všech těch známých věcech,“ uvedl Danny Altmann, profesor imunologie z univerzity Imperial College London. Dodal, že i když jde o různé viry a různorodé infekce, způsobují podobné následky. Je proto podle něho zásadně důležité, aby vědci pochopili, co se děje.

Infekcí to nekončí

S výzkumem už začali na univerzitě Paris-Est Créteil, kde tým vědců zkoumá krev lidí z Guineje, kteří prodělali ebolu. Tamní profesor veřejného zdraví Yves Lévy připomněl, že když se někdo potýká s infekcí, obvykle se u něho objeví zánět a aktivuje se imunitní systém, ale jakmile se uzdraví, vše se vrátí do stabilního stavu. Nicméně u pacientů s ebolou se ukazuje, že se mohou uzdravit, virus zmizí, ale stále u nich přetrvává zánět a imunitní systém je aktivní.

Zatím není jasné, zda je toto příčinou přetrvávajících projevů nemoci, ale jiné výzkumy ukázaly, že existuje spojitost mezi některými zánětlivými markery v krvi pacientů po ebole a únavou.

Příčiny tohoto zánětu nejsou jasné. Jednou z možností je, že malé množství viru přežívá na místech špatně přístupných pro imunitní systém, jako jsou varlata nebo oční bulvy, ale i tak se aktivuje imunitní odezva. Další možností je to, že virus je sice pryč, ale některé z jeho bílkovin nadále ulpívají na buňkách pacienta a jeho imunitní systém je napadá. Vyloučené není ani to, že imunitnímu systému prostě trvá dlouho, než se z eboly zotaví.

Dlouhodobá zátěž pro zdravotnický systém

„Musíme se těmto pacientům věnovat dlouhodobě, protože když říkají, že stále mají symptomy, nejde jen o psychologickou záležitost,“ řekl Lévy. Jeho tým nyní dělá stejné rozbory krve u lidí, kteří prodělali covid-19 a není podle něho vyloučené, že i oni budou dlouhodobě vykazovat zánět.

Danny Altmann z Imperial College London podotýká, že dlouhodobé následky eboly, horečky chikungunya nebo covidu-19 nelze ignorovat. Jako příklad uvádí brazilské zdravotnictví, pro které obrovskou zátěž znamená horečka chikungunya. „Nejde ani tak o akutní infekce, ale o pacienty s dlouhodobými zdravotními problémy,“ vysvětluje a dodává, že si není jistý, zda tento aspekt dochází politikům. Že nejde o to jen přetrvat tuto zimu nebo jaro, ale že jen v Británii může být nejméně 300 tisíc lidí s chronickými zdravotními problémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 4 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 6 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 8 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 11 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
včeraAktualizovánovčera v 17:53

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
včera v 17:09

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
včera v 15:54

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
včera v 14:50
Načítání...