Dlouhý covid je překvapivě podobný ebole, ukazuje výzkum

Dlouhodobě přetrvávající příznaky covidu-19, které trápí některé pacienty, vědci přirovnávají k následkům jiných virových onemocnění: eboly a horečky chikungunya. Snaží se jim proto více porozumět, aby pacientům, kteří trpí i po letech, mohli účinněji pomoci, píše britský The Guardian na svém webu.

Jak u pacientů s takzvaným dlouhým covidem, tak u těch, kdo prodělali ebolu nebo horečku chikungunya, často přetrvávají projevy nemoci, které jim brání pracovat nebo normálně fungovat v běžném životě. Asi tři čtvrtiny lidí, kteří prodělali ebolu, trápí její projevy rok a někdy i déle. Patří mezi ně bolesti kloubů a svalů, bolest hlavy podobná migréně, problémy se zrakem a únava.

V případě horečky chikungunya, která způsobuje urputné bolesti kloubů a svalů, je to podobné. Projevy onemocnění nebo únava přetrvávají asi u třetiny pacientů celé roky.

„Je to stejné jako u covidu – jde o lidi, jejichž životy už nejsou jako dřív, kteří mluví o bolesti kloubů, únavě, kognitivních problémech a všech těch známých věcech,“ uvedl Danny Altmann, profesor imunologie z univerzity Imperial College London. Dodal, že i když jde o různé viry a různorodé infekce, způsobují podobné následky. Je proto podle něho zásadně důležité, aby vědci pochopili, co se děje.

Infekcí to nekončí

S výzkumem už začali na univerzitě Paris-Est Créteil, kde tým vědců zkoumá krev lidí z Guineje, kteří prodělali ebolu. Tamní profesor veřejného zdraví Yves Lévy připomněl, že když se někdo potýká s infekcí, obvykle se u něho objeví zánět a aktivuje se imunitní systém, ale jakmile se uzdraví, vše se vrátí do stabilního stavu. Nicméně u pacientů s ebolou se ukazuje, že se mohou uzdravit, virus zmizí, ale stále u nich přetrvává zánět a imunitní systém je aktivní.

Zatím není jasné, zda je toto příčinou přetrvávajících projevů nemoci, ale jiné výzkumy ukázaly, že existuje spojitost mezi některými zánětlivými markery v krvi pacientů po ebole a únavou.

Příčiny tohoto zánětu nejsou jasné. Jednou z možností je, že malé množství viru přežívá na místech špatně přístupných pro imunitní systém, jako jsou varlata nebo oční bulvy, ale i tak se aktivuje imunitní odezva. Další možností je to, že virus je sice pryč, ale některé z jeho bílkovin nadále ulpívají na buňkách pacienta a jeho imunitní systém je napadá. Vyloučené není ani to, že imunitnímu systému prostě trvá dlouho, než se z eboly zotaví.

Dlouhodobá zátěž pro zdravotnický systém

„Musíme se těmto pacientům věnovat dlouhodobě, protože když říkají, že stále mají symptomy, nejde jen o psychologickou záležitost,“ řekl Lévy. Jeho tým nyní dělá stejné rozbory krve u lidí, kteří prodělali covid-19 a není podle něho vyloučené, že i oni budou dlouhodobě vykazovat zánět.

Danny Altmann z Imperial College London podotýká, že dlouhodobé následky eboly, horečky chikungunya nebo covidu-19 nelze ignorovat. Jako příklad uvádí brazilské zdravotnictví, pro které obrovskou zátěž znamená horečka chikungunya. „Nejde ani tak o akutní infekce, ale o pacienty s dlouhodobými zdravotními problémy,“ vysvětluje a dodává, že si není jistý, zda tento aspekt dochází politikům. Že nejde o to jen přetrvat tuto zimu nebo jaro, ale že jen v Británii může být nejméně 300 tisíc lidí s chronickými zdravotními problémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 3 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 6 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 7 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
včera v 12:46

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
včera v 11:30

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...