Dlouhý covid je překvapivě podobný ebole, ukazuje výzkum

Dlouhodobě přetrvávající příznaky covidu-19, které trápí některé pacienty, vědci přirovnávají k následkům jiných virových onemocnění: eboly a horečky chikungunya. Snaží se jim proto více porozumět, aby pacientům, kteří trpí i po letech, mohli účinněji pomoci, píše britský The Guardian na svém webu.

Jak u pacientů s takzvaným dlouhým covidem, tak u těch, kdo prodělali ebolu nebo horečku chikungunya, často přetrvávají projevy nemoci, které jim brání pracovat nebo normálně fungovat v běžném životě. Asi tři čtvrtiny lidí, kteří prodělali ebolu, trápí její projevy rok a někdy i déle. Patří mezi ně bolesti kloubů a svalů, bolest hlavy podobná migréně, problémy se zrakem a únava.

V případě horečky chikungunya, která způsobuje urputné bolesti kloubů a svalů, je to podobné. Projevy onemocnění nebo únava přetrvávají asi u třetiny pacientů celé roky.

„Je to stejné jako u covidu – jde o lidi, jejichž životy už nejsou jako dřív, kteří mluví o bolesti kloubů, únavě, kognitivních problémech a všech těch známých věcech,“ uvedl Danny Altmann, profesor imunologie z univerzity Imperial College London. Dodal, že i když jde o různé viry a různorodé infekce, způsobují podobné následky. Je proto podle něho zásadně důležité, aby vědci pochopili, co se děje.

Infekcí to nekončí

S výzkumem už začali na univerzitě Paris-Est Créteil, kde tým vědců zkoumá krev lidí z Guineje, kteří prodělali ebolu. Tamní profesor veřejného zdraví Yves Lévy připomněl, že když se někdo potýká s infekcí, obvykle se u něho objeví zánět a aktivuje se imunitní systém, ale jakmile se uzdraví, vše se vrátí do stabilního stavu. Nicméně u pacientů s ebolou se ukazuje, že se mohou uzdravit, virus zmizí, ale stále u nich přetrvává zánět a imunitní systém je aktivní.

Zatím není jasné, zda je toto příčinou přetrvávajících projevů nemoci, ale jiné výzkumy ukázaly, že existuje spojitost mezi některými zánětlivými markery v krvi pacientů po ebole a únavou.

Příčiny tohoto zánětu nejsou jasné. Jednou z možností je, že malé množství viru přežívá na místech špatně přístupných pro imunitní systém, jako jsou varlata nebo oční bulvy, ale i tak se aktivuje imunitní odezva. Další možností je to, že virus je sice pryč, ale některé z jeho bílkovin nadále ulpívají na buňkách pacienta a jeho imunitní systém je napadá. Vyloučené není ani to, že imunitnímu systému prostě trvá dlouho, než se z eboly zotaví.

Dlouhodobá zátěž pro zdravotnický systém

„Musíme se těmto pacientům věnovat dlouhodobě, protože když říkají, že stále mají symptomy, nejde jen o psychologickou záležitost,“ řekl Lévy. Jeho tým nyní dělá stejné rozbory krve u lidí, kteří prodělali covid-19 a není podle něho vyloučené, že i oni budou dlouhodobě vykazovat zánět.

Danny Altmann z Imperial College London podotýká, že dlouhodobé následky eboly, horečky chikungunya nebo covidu-19 nelze ignorovat. Jako příklad uvádí brazilské zdravotnictví, pro které obrovskou zátěž znamená horečka chikungunya. „Nejde ani tak o akutní infekce, ale o pacienty s dlouhodobými zdravotními problémy,“ vysvětluje a dodává, že si není jistý, zda tento aspekt dochází politikům. Že nejde o to jen přetrvat tuto zimu nebo jaro, ale že jen v Británii může být nejméně 300 tisíc lidí s chronickými zdravotními problémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 3 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 8 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 9 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 9 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...