Dlouhý covid je překvapivě podobný ebole, ukazuje výzkum

Dlouhodobě přetrvávající příznaky covidu-19, které trápí některé pacienty, vědci přirovnávají k následkům jiných virových onemocnění: eboly a horečky chikungunya. Snaží se jim proto více porozumět, aby pacientům, kteří trpí i po letech, mohli účinněji pomoci, píše britský The Guardian na svém webu.

Jak u pacientů s takzvaným dlouhým covidem, tak u těch, kdo prodělali ebolu nebo horečku chikungunya, často přetrvávají projevy nemoci, které jim brání pracovat nebo normálně fungovat v běžném životě. Asi tři čtvrtiny lidí, kteří prodělali ebolu, trápí její projevy rok a někdy i déle. Patří mezi ně bolesti kloubů a svalů, bolest hlavy podobná migréně, problémy se zrakem a únava.

V případě horečky chikungunya, která způsobuje urputné bolesti kloubů a svalů, je to podobné. Projevy onemocnění nebo únava přetrvávají asi u třetiny pacientů celé roky.

„Je to stejné jako u covidu – jde o lidi, jejichž životy už nejsou jako dřív, kteří mluví o bolesti kloubů, únavě, kognitivních problémech a všech těch známých věcech,“ uvedl Danny Altmann, profesor imunologie z univerzity Imperial College London. Dodal, že i když jde o různé viry a různorodé infekce, způsobují podobné následky. Je proto podle něho zásadně důležité, aby vědci pochopili, co se děje.

Infekcí to nekončí

S výzkumem už začali na univerzitě Paris-Est Créteil, kde tým vědců zkoumá krev lidí z Guineje, kteří prodělali ebolu. Tamní profesor veřejného zdraví Yves Lévy připomněl, že když se někdo potýká s infekcí, obvykle se u něho objeví zánět a aktivuje se imunitní systém, ale jakmile se uzdraví, vše se vrátí do stabilního stavu. Nicméně u pacientů s ebolou se ukazuje, že se mohou uzdravit, virus zmizí, ale stále u nich přetrvává zánět a imunitní systém je aktivní.

Zatím není jasné, zda je toto příčinou přetrvávajících projevů nemoci, ale jiné výzkumy ukázaly, že existuje spojitost mezi některými zánětlivými markery v krvi pacientů po ebole a únavou.

Příčiny tohoto zánětu nejsou jasné. Jednou z možností je, že malé množství viru přežívá na místech špatně přístupných pro imunitní systém, jako jsou varlata nebo oční bulvy, ale i tak se aktivuje imunitní odezva. Další možností je to, že virus je sice pryč, ale některé z jeho bílkovin nadále ulpívají na buňkách pacienta a jeho imunitní systém je napadá. Vyloučené není ani to, že imunitnímu systému prostě trvá dlouho, než se z eboly zotaví.

Dlouhodobá zátěž pro zdravotnický systém

„Musíme se těmto pacientům věnovat dlouhodobě, protože když říkají, že stále mají symptomy, nejde jen o psychologickou záležitost,“ řekl Lévy. Jeho tým nyní dělá stejné rozbory krve u lidí, kteří prodělali covid-19 a není podle něho vyloučené, že i oni budou dlouhodobě vykazovat zánět.

Danny Altmann z Imperial College London podotýká, že dlouhodobé následky eboly, horečky chikungunya nebo covidu-19 nelze ignorovat. Jako příklad uvádí brazilské zdravotnictví, pro které obrovskou zátěž znamená horečka chikungunya. „Nejde ani tak o akutní infekce, ale o pacienty s dlouhodobými zdravotními problémy,“ vysvětluje a dodává, že si není jistý, zda tento aspekt dochází politikům. Že nejde o to jen přetrvat tuto zimu nebo jaro, ale že jen v Británii může být nejméně 300 tisíc lidí s chronickými zdravotními problémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 1 hhodinou

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 22 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 22 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026
Načítání...