Uganda zaznamenala po třech letech první případy eboly. Nákazu úřady potvrdily u víc než tří desítek pacientů, z nichž pět zemřelo. Šíření krvácivé horečky vyvolává ve východoafrické zemi obavy i proto, že jde o kmen, proti kterému není potvrzená účinnost vakcíny. Preventivními opatřeními na hranicích zareagovala i sousední Keňa. „Riziko v regionech východní Afriky existuje dlouhodobě a trvale,“ uvedl lékař a expert z Kliniky infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce František Stejskal.
Uganda se obává eboly. V zemi se šíří varianta, proti níž nemusí fungovat vakcína
Možného pacienta nula jako první vyšetřovala mladá laborantka Melon Kyomugišaová. Diagnostikovala mu malárii, když se jeho stav nezlepšil, poslala ho do větší nemocnice. Tam u čtyřiadvacetiletého muže potvrdili ebolu. Zpráva mladou ženu vyděsila. „Byla jsem taky prvním, kdo se ho dotýkal. Takže jsem se necítila vůbec dobře,“ popisuje laborantka.
Lékaři posílají nemocné s příznaky eboly rovnou do správního centra oblasti. Někteří místní se převozu bojí, a tak na kliniku raději ani nejdou. Aiša se synem, kterého trápí vysoké horečky, přišla. „Jsem velmi vyděšená, protože se teď šíří ebola, která velmi rychle zabíjí. Mám z toho opravdu velký strach,“ přiznává.
„Musíme se alespoň ujistit, že snížíme počty. Že snížíme počty kontaktů s těmito lidmi,“ nastiňuje strategii lékař Anatori Musiitwa.
Keňa zpřísnila hraniční kontroly
V Ugandě se objevil kmen zvaný Ebola-Súdán. Narozdíl od nejrozšířenějšího kmene s přívlastkem Zair není potvrzené, že proti němu účinkuje vakcína. „Právě teď shromažďujeme více informací o možném původu infekce,“ říká ugandská ministryně zdravotnictví Diana Atwineová.
Podle infektologa Stejskala se tato varianta objevila v Ugandě naposledy v roce 2012. „Nejvíce infekcí je však popisováno z posledních let z Konga poté, co byla eliminována ze západní Afriky,“ dodává s tím, že virus cirkuluje mezi divokými zvířaty. „Předpokládá se, že rezervoárem jsou kaloni, ale mohou být nakaženi i primáti a člověk se nakazí buď konzumací nebo kontaktem s těmito divokými zvířaty,“ uvedl Stejskal. Zmínil, že jde o virus příbuzný s tím, který byl v Kongu, ale jde o jiný kmen. „V Kongu cirkuluje už čtyři roky. Tato nákaza už více než desetiletí v Ugandě nebyla,“ podotýká.
Zmínil, že očkování k dispozici nebude. „Klinické testy, které se dělaly, byly na variatu Zair a nepředpokládá se, že by ta vakcína byla účinná, ani jsem nečetl, že by se nějaké očkování v té oblasti plánovalo.“ Lékař zmínil, že se ani nepředpokládá, že by dva schválené léky, které jsou založené na monoklonálních protilátkách, byly proti tomuto kmeni účinné. Zmínil i riziko přenosu dále do Evropy.
„Nepříznivá situace je v tom, že nemoc tam probíhá od začátku září, kdy popisují neidentifkované příčiny úmrtí a infekce se objevila ve třech okresech na poměrně velké rozloze střední Ugandy – případy jsou více než sto kilometrů od sebe,“ dodává s tím, že narozdíl od Konga, kam českých turistů příliš necestuje, je Uganda oblíbenou turistickou destinací.
Obavy z rozšíření krvácivé horečky má sousední Keňa. Na hranicích s Ugandou proto zpřísnila kontroly. Celníci cestujícím měří teplotu a ptají se na další symptomy. „Vyplňují taky kontrolní formuláře, kam píší osobní údaje, jako jsou jméno a kontakt, a také to, odkud cestují,“ dodala tamější hygienička Melsa Lutomiaová.
Některým obyvatelům keňského pohraničí ale přijaté kroky nestačí, chtějí víc. Bojí se, že se nákaza nekontrolovatelně rozšíří do velkých měst. „Pokud tu nepřijmou opravdu tvrdá opatření, budeme velmi ohroženi,“ domnívá se Lucas Odongo, který žije v keňském příhraničí.
Zatím nejsmrtelnější epidemie eboly zasáhla západní Afriku mezi lety 2013 až 2016. Nákaza si tehdy vyžádala přes deset tisíc potvrzených obětí.