V Africe se rychle šíří nemoci ze zvířat na lidi. Za deset let jich přibylo 63 procent

V Africe za poslední desetiletí přibylo 63 procent případů, kdy se nemoc původně typická pro zvířata přenesla na člověka. Informovala o tom Světová zdravotnická organizace (WHO). Upozornila, že jde o znepokojivé znamení toho, že lidstvo se v budoucnu možná bude muset potýkat s častějším výskytem přenosu původně čistě zvířecích chorob na člověka, jako jsou opičí neštovice, ebola nebo covid-19.

Obzvláště rychle těchto nemocí přibylo v období 2019 až 2020, kdy představovaly polovinu závažných zdravotních událostí v Africe. Podle kritérií WHO jde o situaci, která znamená bezprostřední hrozbu pro lidské zdraví a vyžaduje okamžitou reakci.

V sedmdesáti procentech případů šlo o ebolu a další krvácivé horečky, dále pak o nemoci jako opičí neštovice, horečka dengue, antrax a mor.

„Musíme zasáhnout, abychom zastavili zoonózy dříve, než se budou moci výrazně rozšířit, a musíme zabránit tomu, aby se z Afriky stalo místo, kde se ve velkém objevují infekční nemoci,“ řekla šéfka WHO pro Afriku Matshidiso Moetiová. Nemoci ze zvířat se podle ní sice v Africe na člověka přenášejí po staletí, v poslední době, kdy se na tomto kontinentu více cestuje, je ale pro viry snazší se šířit přes hranice.

Afrika se mění a nemoci také

WHO připomněla, že populace Afriky roste nejrychleji na světě, což vede ke zvětšování měst a zmenšování volného prostoru pro divoce žijící zvířata. Vědci se obávají, že nemoci, které se dříve objevovaly v odlehlých, venkovských oblastech a nedostaly se z nich dál, se nyní mohou rychleji rozšířit do afrických velkoměst a z nich potom do jiných částí světa.

AP uvádí, že při epidemii eboly v západní Africe v roce 2014 situace nebyla dramatická, dokud se nákaza nerozšířila do hlavních měst zasažených zemí. Celkem tehdy zemřelo více než deset tisíc lidí a ebola se tehdy objevila i v několika městech v Evropě a ve Spojených státech.

Opičí neštovice se až do letošního května ve velké míře neobjevovaly mimo střední a západní Afriku, kde toto onemocnění trápí lidi po desítky let. Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí se nyní touto nemocí nakazilo více než jedenáct tisíc lidí v nejméně 65 zemích světa včetně Česka. Ve většině z nich přitom dříve výskyt opičích neštovic nezaznamenali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 17 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...