Pokud ebola pronikne mezi horské gorily, drtivá většina jich zemře do tří měsíců

Ebola je pro gorily smrtící a podle nového modelu se mezi nimi také může velmi snadno šířit. Vědci hledají způsoby, jak v případě vypuknutí epidemie mezi těmito primáty zareagovat. Věří, že cestou by mohlo být očkování.

Pokud by ebola pronika mezi ohrožené gorily horské, které žijí v africkém masivu Vurunga, přežilo by první kontakt s nemocí jen dvacet procent z nich. Tito inteligentní primáti jsou vůči nemoci podobně zranitelní jako lidé, ukázala simulace, která vyšla v odborném žurnálu Scientific Reports. Protože tato populace má posledních asi tisíc jedinců, byl by to zřejmě její definitivní konec.

Na studii se podíleli vědci ze Smithsonian Institution a také výzkumníci z organizace Gorilla Doctors. Jediná cesta, jak situaci řešit, by bylo podle tohoto modelu očkování. Pokud by se podařilo vakcinovat aspoň polovinu goril do tří týdnů od potvzení první infekce, přežilo by jich asi padesát procent, což by na záchranu populace mohlo stačit.

Problém je, že samotné očkování by bylo vysoce rizikové jak pro zvířata, tak pro ty, kdo by se na něm podíleli.

Bez imunity a bez šance

Přestože od roku 2005 nebyl potvrzen žádný případ výskytu viru ebola u volně žijících lidoopů, virus se vyskytuje a cirkuluje ve východní a střední Africe a v oblastech, kde se intenzivně překrývá výskyt člověka a divokých zvířat. Proto se experti na ochranu těchto zvířat bojí mezidruhového přenosu.

„Měli jsme zatím velké štěstí, že virus eboly doposud horské gorily nezasáhl,“ poznamenala hlavní autorka a výkonná ředitelka organizace Gorilla Doctors Kirsten Gilardiová. „Tyto výsledky jsou ale silným argumentem pro dohled nad patogeny a pohotovostní plánování s cílem zmírnit riziko proniknutí viru ebola do populace horských goril.“

Ohrožení příbuzní

Horské gorily jsou společenská zvířata žijící v úzkých skupinách, které se občas dostávají do kontaktu s jinými skupinami. Virus ebola je pro lidoopy vysoce smrtelný, odhaduje se, že jeho úmrtnost dosahuje až 98 procent.

„Populace horských goril v masivu Virunga je izolovaná v národních parcích, jakýchsi lesních ostrovech obklopených jedněmi z nejhustších lidských populací v Africe.  A my víme, že gorily jsou náchylné k lidským patogenům,“ upozornila hlavní autorka Dawn Zimmermanová ze Smithsonova národního přírodovědného muzea.

„Riziko přenosu infekcí z lidí na gorily představuje významnou hrozbu. Tato studie je pádným argumentem pro to, aby bylo buď preventivně očkováno 50 procent goril horských, nebo aby byly připraveny k očkování při prvním zjištění eboly v populaci. To sice nezabrání rozsáhlé nákaze, ale mohlo by to zvýšit míru přežití v celé populaci až na padesát procent,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled