Úřady schválily první lék proti ebole. Jde o protilátkový koktejl od firmy, která léčila Trumpa z covidu

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil první lék proti ebole. Jedná se o látku jménem Inmazeb, protilátkový koktejl vyrobený firmou Regeneron Pharmaceuticals.

Díky tomu má lidstvo proti této smrtící nakažlivé chorobě poprvé vakcínu i lék. Očkování jménem Ervebo má schválené společnost Merck. Epidemie eboly letos zasáhla už potřetí Demokratickou republiku Kongo.

„Je to poprvé, co FDA schválila léčbu speciálně proti ebole, nemoci, která způsobila řadu smrtelných epidemií,“ uvedl v prohlášení George Yancopoulos, prezident Regeneronu. „Vzhledem k tomu, že stejné sofistikované technologie a výrobní kapacity využíváme i proti covidu-19, doufáme, že tím dokážeme, jak lze sílu vědy úspěšně využít proti nebezpečným infekčním nemocem.“

Největší epidemie eboly
Zdroj: ČT24

Přípravek Inmazeb, který se skládá ze tří monoklonálních protilátek, prokázal svou účinnost při léčbě zairského kmene eboly v klinické studii provedené během vypuknutí epidemie v konžské provincii Severní Kivu v letech 2018–2020. Studie byla předčasně ukončena v srpnu 2019, poté, co se ukázalo, že přípravek Inmazeb, tehdy ještě známý jako REGN-EB3, je statisticky lepší než jiné terapie, proti kterým byl testován.

Ve studii zemřelo na infekci 33,8 % pacientů, kteří podstoupili léčbu, ve srovnání s 51 % pacientů, kteří užívali jiný monoklonální koktejl známý pod jménem ZMapp. Společnost Mapp Biopharmaceutical, která ho vyvíjela, práci na něm později ukončila.

Ebola je hrozba

Toto virové onemocnění ze skupiny krvácivých horeček napadá nejen člověka, ale také některé primáty. Jeho původcem je nitkovitý virus. Důležité je, že patří mezi RNA viry, což je skupina virů schopných velmi rychlého přenosu mezi různými živočišnými druhy (například ze šimpanze na člověka) a současně velmi dobře odolává konvenční medicíně. Kromě eboly mezi ně patří například krvácivá horečka Marburg.

Ebola se přenáší tělesnými tekutinami, nejčastěji krví, spermatem a exkrementy. Právě to představuje její největší riziko: velmi často ji dostávají lidé, kteří se starají o nemocné; jednou z nejčastějších postižených skupin při poslední epidemii byly zdravotní sestry.

Ebola se vyskytuje v několika podtypech, takzvaných kmenech, které jsou pojmenované podle místa, kde byly poprvé pozorovány. Liší se od sebe především tím, jak moc jsou nebezpečné; rozdíly v jejich smrtnosti jsou přitom značné. Například kmen Ebola-Zaire má úmrtnost až 90 procent, kmen Ebola–Bundibugyo má oproti tomu úmrtnost „jen“ 51 procent.

Léky na ebolu i covid

Regeneron vyvíjí také monoklonální protilátkovou terapii pro covid-19. I když je stále ve fázi klinických studií, dostal ji už začátkem měsíce prezident Trump, když byl hospitalizován v Národním vojenském lékařském středisku Waltera Reeda poté, co se nakazil covidem.

Spojené státy už zakoupily nezveřejněný počet dávek Inmazebu pro americké strategické národní zásoby. Dohoda, zveřejněná loni v červenci, vyžaduje, aby společnost dodávala dávky v průběhu šesti let. Regeneron si tak v roce 2021 vydělá přibližně 10 milionů dolarů a v průměru 67 milionů dolarů ročně za každých dalších pět let od uzavření dohody.

Společnost uvedla, že bude také usilovat o to, aby nízkopříjmové země, které léčbu potřebují, k ní měly přístup.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 10 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...