Úřady schválily první lék proti ebole. Jde o protilátkový koktejl od firmy, která léčila Trumpa z covidu

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil první lék proti ebole. Jedná se o látku jménem Inmazeb, protilátkový koktejl vyrobený firmou Regeneron Pharmaceuticals.

Díky tomu má lidstvo proti této smrtící nakažlivé chorobě poprvé vakcínu i lék. Očkování jménem Ervebo má schválené společnost Merck. Epidemie eboly letos zasáhla už potřetí Demokratickou republiku Kongo.

„Je to poprvé, co FDA schválila léčbu speciálně proti ebole, nemoci, která způsobila řadu smrtelných epidemií,“ uvedl v prohlášení George Yancopoulos, prezident Regeneronu. „Vzhledem k tomu, že stejné sofistikované technologie a výrobní kapacity využíváme i proti covidu-19, doufáme, že tím dokážeme, jak lze sílu vědy úspěšně využít proti nebezpečným infekčním nemocem.“

Největší epidemie eboly
Zdroj: ČT24

Přípravek Inmazeb, který se skládá ze tří monoklonálních protilátek, prokázal svou účinnost při léčbě zairského kmene eboly v klinické studii provedené během vypuknutí epidemie v konžské provincii Severní Kivu v letech 2018–2020. Studie byla předčasně ukončena v srpnu 2019, poté, co se ukázalo, že přípravek Inmazeb, tehdy ještě známý jako REGN-EB3, je statisticky lepší než jiné terapie, proti kterým byl testován.

Ve studii zemřelo na infekci 33,8 % pacientů, kteří podstoupili léčbu, ve srovnání s 51 % pacientů, kteří užívali jiný monoklonální koktejl známý pod jménem ZMapp. Společnost Mapp Biopharmaceutical, která ho vyvíjela, práci na něm později ukončila.

Ebola je hrozba

Toto virové onemocnění ze skupiny krvácivých horeček napadá nejen člověka, ale také některé primáty. Jeho původcem je nitkovitý virus. Důležité je, že patří mezi RNA viry, což je skupina virů schopných velmi rychlého přenosu mezi různými živočišnými druhy (například ze šimpanze na člověka) a současně velmi dobře odolává konvenční medicíně. Kromě eboly mezi ně patří například krvácivá horečka Marburg.

Ebola se přenáší tělesnými tekutinami, nejčastěji krví, spermatem a exkrementy. Právě to představuje její největší riziko: velmi často ji dostávají lidé, kteří se starají o nemocné; jednou z nejčastějších postižených skupin při poslední epidemii byly zdravotní sestry.

Ebola se vyskytuje v několika podtypech, takzvaných kmenech, které jsou pojmenované podle místa, kde byly poprvé pozorovány. Liší se od sebe především tím, jak moc jsou nebezpečné; rozdíly v jejich smrtnosti jsou přitom značné. Například kmen Ebola-Zaire má úmrtnost až 90 procent, kmen Ebola–Bundibugyo má oproti tomu úmrtnost „jen“ 51 procent.

Léky na ebolu i covid

Regeneron vyvíjí také monoklonální protilátkovou terapii pro covid-19. I když je stále ve fázi klinických studií, dostal ji už začátkem měsíce prezident Trump, když byl hospitalizován v Národním vojenském lékařském středisku Waltera Reeda poté, co se nakazil covidem.

Spojené státy už zakoupily nezveřejněný počet dávek Inmazebu pro americké strategické národní zásoby. Dohoda, zveřejněná loni v červenci, vyžaduje, aby společnost dodávala dávky v průběhu šesti let. Regeneron si tak v roce 2021 vydělá přibližně 10 milionů dolarů a v průměru 67 milionů dolarů ročně za každých dalších pět let od uzavření dohody.

Společnost uvedla, že bude také usilovat o to, aby nízkopříjmové země, které léčbu potřebují, k ní měly přístup.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 6 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 8 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 9 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...