Světová zdravotnická organizace (WHO) otevřela v Berlíně středisko včasného varování před pandemiemi. Centrum má zpracovávat data z celého světa o nemocích zvířat, podezřelých nemocích lidí, klimatických změnách i pohybu obyvatelstva a pomocí umělé inteligence rozpoznávat rizika. Analýza ale bude závislá na ochotě vlád, laboratoří a dalších institucí potřebná data poskytnout.
WHO chce pomocí umělé inteligence hodnotit riziko pandemií, sdílení dat ale může být problém
Události: WHO bude v Berlíně pomocí AI hodnotit riziko pandemií (zdroj: ČT24)
Právě aktuální data šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus považuje za zásadní prostředek prevence pandemií. „Viry se šíří rychle, ale data mohou být ještě rychlejší,“ poznamenal při otevření berlínského střediska. Díky celosvětové spolupráci tak podle něj mohou být země o krok napřed, a včas se tak připravit na možné epidemické hrozby.
Ghebreyesus také varoval, že svět se dostatečně nepoučil z epidemie eboly v západní Africe, která se s nákazou potýkala v letech 2014 a 2015. Dokazuje to podle něj rychlé rozšíření koronaviru, který vyvolal pandemii covidu-19. Šéf WHO upozornil, že viry neznají hranice, a proto je nezbytná spolupráce.
Berlínské centrum se bude věnovat také dalšímu faktoru – změnám klimatu. Ty mají vliv na šíření nemocí v dosud neobvyklých oblastech. Například v Německu se stále častěji vyskytuje asijský komár tygrovaný, který může přenášet na dvě stě chorob, mimo jiné žlutou zimnici, horečku dengue nebo virus zika.
„Zvyšující se teploty rozšiřují možnosti šíření viru,“ podotýká bioložka Doreen Wernerová. Podle expertů mohou být i katalyzátorem další pandemie. Otázkou podle nich není zda, ale kdy přijde.
Klíčovým partnerem je berlínská lékařská fakulta Charité, která vznikla spojením fakult Humboldtovy a Svobodné univerzity. Děkan Charité Axel Radlach Pries prohlásil, že nové středisko posiluje význam Berlína jako výzkumného centra. „Je to také významný signál mezinárodní vědecké spolupráci. Bez spolupráce nelze problémy světového zdravotnictví vyřešit. To jsme se naučili během pandemie nemoci covid-19,“ prohlásil.
Otázkou vedle sdílení dat zůstává také financování. Spolková vláda projekt podpořila třiceti miliony eur (762 miliony korun). Kolik přispějí další státy, není podle německých médií zatím jasné. „Musíme se lépe vyzbrojit na příští pandemie,“ nechala se při otevírání centra slyšet německá kancléřka Angela Merkelová.