WHO chce pomocí umělé inteligence hodnotit riziko pandemií, sdílení dat ale může být problém

Nahrávám video

Světová zdravotnická organizace (WHO) otevřela v Berlíně středisko včasného varování před pandemiemi. Centrum má zpracovávat data z celého světa o nemocích zvířat, podezřelých nemocích lidí, klimatických změnách i pohybu obyvatelstva a pomocí umělé inteligence rozpoznávat rizika. Analýza ale bude závislá na ochotě vlád, laboratoří a dalších institucí potřebná data poskytnout.

Právě aktuální data šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus považuje za zásadní prostředek prevence pandemií. „Viry se šíří rychle, ale data mohou být ještě rychlejší,“ poznamenal při otevření berlínského střediska. Díky celosvětové spolupráci tak podle něj mohou být země o krok napřed, a včas se tak připravit na možné epidemické hrozby.

Ghebreyesus také varoval, že svět se dostatečně nepoučil z epidemie eboly v západní Africe, která se s nákazou potýkala v letech 2014 a 2015. Dokazuje to podle něj rychlé rozšíření koronaviru, který vyvolal pandemii covidu-19. Šéf WHO upozornil, že viry neznají hranice, a proto je nezbytná spolupráce.

Berlínské centrum se bude věnovat také dalšímu faktoru – změnám klimatu. Ty mají vliv na šíření nemocí v dosud neobvyklých oblastech. Například v Německu se stále častěji vyskytuje asijský komár tygrovaný, který může přenášet na dvě stě chorob, mimo jiné žlutou zimnici, horečku dengue nebo virus zika.

„Zvyšující se teploty rozšiřují možnosti šíření viru,“ podotýká bioložka Doreen Wernerová. Podle expertů mohou být i katalyzátorem další pandemie. Otázkou podle nich není zda, ale kdy přijde.

Klíčovým partnerem je berlínská lékařská fakulta Charité, která vznikla spojením fakult Humboldtovy a Svobodné univerzity. Děkan Charité Axel Radlach Pries prohlásil, že nové středisko posiluje význam Berlína jako výzkumného centra. „Je to také významný signál mezinárodní vědecké spolupráci. Bez spolupráce nelze problémy světového zdravotnictví vyřešit. To jsme se naučili během pandemie nemoci covid-19,“ prohlásil.

Otázkou vedle sdílení dat zůstává také financování. Spolková vláda projekt podpořila třiceti miliony eur (762 miliony korun). Kolik přispějí další státy, není podle německých médií zatím jasné. „Musíme se lépe vyzbrojit na příští pandemie,“ nechala se při otevírání centra slyšet německá kancléřka Angela Merkelová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 4 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 6 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 6 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 8 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.