V Africe se rychle šíří nemoci ze zvířat na lidi. Za deset let jich přibylo 63 procent

V Africe za poslední desetiletí přibylo 63 procent případů, kdy se nemoc původně typická pro zvířata přenesla na člověka. Informovala o tom Světová zdravotnická organizace (WHO). Upozornila, že jde o znepokojivé znamení toho, že lidstvo se v budoucnu možná bude muset potýkat s častějším výskytem přenosu původně čistě zvířecích chorob na člověka, jako jsou opičí neštovice, ebola nebo covid-19.

Obzvláště rychle těchto nemocí přibylo v období 2019 až 2020, kdy představovaly polovinu závažných zdravotních událostí v Africe. Podle kritérií WHO jde o situaci, která znamená bezprostřední hrozbu pro lidské zdraví a vyžaduje okamžitou reakci.

V sedmdesáti procentech případů šlo o ebolu a další krvácivé horečky, dále pak o nemoci jako opičí neštovice, horečka dengue, antrax a mor.

„Musíme zasáhnout, abychom zastavili zoonózy dříve, než se budou moci výrazně rozšířit, a musíme zabránit tomu, aby se z Afriky stalo místo, kde se ve velkém objevují infekční nemoci,“ řekla šéfka WHO pro Afriku Matshidiso Moetiová. Nemoci ze zvířat se podle ní sice v Africe na člověka přenášejí po staletí, v poslední době, kdy se na tomto kontinentu více cestuje, je ale pro viry snazší se šířit přes hranice.

Afrika se mění a nemoci také

WHO připomněla, že populace Afriky roste nejrychleji na světě, což vede ke zvětšování měst a zmenšování volného prostoru pro divoce žijící zvířata. Vědci se obávají, že nemoci, které se dříve objevovaly v odlehlých, venkovských oblastech a nedostaly se z nich dál, se nyní mohou rychleji rozšířit do afrických velkoměst a z nich potom do jiných částí světa.

AP uvádí, že při epidemii eboly v západní Africe v roce 2014 situace nebyla dramatická, dokud se nákaza nerozšířila do hlavních měst zasažených zemí. Celkem tehdy zemřelo více než deset tisíc lidí a ebola se tehdy objevila i v několika městech v Evropě a ve Spojených státech.

Opičí neštovice se až do letošního května ve velké míře neobjevovaly mimo střední a západní Afriku, kde toto onemocnění trápí lidi po desítky let. Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí se nyní touto nemocí nakazilo více než jedenáct tisíc lidí v nejméně 65 zemích světa včetně Česka. Ve většině z nich přitom dříve výskyt opičích neštovic nezaznamenali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 6 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 8 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 9 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...