V Africe se rychle šíří nemoci ze zvířat na lidi. Za deset let jich přibylo 63 procent

V Africe za poslední desetiletí přibylo 63 procent případů, kdy se nemoc původně typická pro zvířata přenesla na člověka. Informovala o tom Světová zdravotnická organizace (WHO). Upozornila, že jde o znepokojivé znamení toho, že lidstvo se v budoucnu možná bude muset potýkat s častějším výskytem přenosu původně čistě zvířecích chorob na člověka, jako jsou opičí neštovice, ebola nebo covid-19.

Obzvláště rychle těchto nemocí přibylo v období 2019 až 2020, kdy představovaly polovinu závažných zdravotních událostí v Africe. Podle kritérií WHO jde o situaci, která znamená bezprostřední hrozbu pro lidské zdraví a vyžaduje okamžitou reakci.

V sedmdesáti procentech případů šlo o ebolu a další krvácivé horečky, dále pak o nemoci jako opičí neštovice, horečka dengue, antrax a mor.

„Musíme zasáhnout, abychom zastavili zoonózy dříve, než se budou moci výrazně rozšířit, a musíme zabránit tomu, aby se z Afriky stalo místo, kde se ve velkém objevují infekční nemoci,“ řekla šéfka WHO pro Afriku Matshidiso Moetiová. Nemoci ze zvířat se podle ní sice v Africe na člověka přenášejí po staletí, v poslední době, kdy se na tomto kontinentu více cestuje, je ale pro viry snazší se šířit přes hranice.

Afrika se mění a nemoci také

WHO připomněla, že populace Afriky roste nejrychleji na světě, což vede ke zvětšování měst a zmenšování volného prostoru pro divoce žijící zvířata. Vědci se obávají, že nemoci, které se dříve objevovaly v odlehlých, venkovských oblastech a nedostaly se z nich dál, se nyní mohou rychleji rozšířit do afrických velkoměst a z nich potom do jiných částí světa.

AP uvádí, že při epidemii eboly v západní Africe v roce 2014 situace nebyla dramatická, dokud se nákaza nerozšířila do hlavních měst zasažených zemí. Celkem tehdy zemřelo více než deset tisíc lidí a ebola se tehdy objevila i v několika městech v Evropě a ve Spojených státech.

Opičí neštovice se až do letošního května ve velké míře neobjevovaly mimo střední a západní Afriku, kde toto onemocnění trápí lidi po desítky let. Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí se nyní touto nemocí nakazilo více než jedenáct tisíc lidí v nejméně 65 zemích světa včetně Česka. Ve většině z nich přitom dříve výskyt opičích neštovic nezaznamenali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 52 mminutami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 13 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 22 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...