Vakcína proti ebole skvěle funguje, prozradila první reálná data z Afriky

Nová studie vědců z Kalifornské univerzity a jejich kolegů ukazuje, že vakcína proti ebole vyvolává silnou a trvalou protilátkovou odpověď u očkovaných osob v oblastech Demokratické republiky Kongo. Mezi více než šesti stovkami účastníky studie jich 95,6 procenta mělo protilátky i půl roku po podání vakcíny.

Studie je prvním publikovaným výzkumem, který zkoumal protilátkovou odpověď po očkování proti ebole v Demokratické republice Kongo. Dlouhodobé analýzy sice stále pokračují, ale odtajněné výsledky pomohou informovat vědce a zodpovědné úřady o tom, jak by měli na další vlny epidemie eboly reagovat, uvedli autoři.

Ebola je jedním z nejsmrtelnějších nakažlivých onemocnění na světě. Poprvé ji lékaři zaznamenali roku 1976, když vypukla její první epidemie u řeky Ebola právě v Kongu. Od té doby se v subsaharské Africe s přestávkami objevují další ohniska epidemií a v Kongu je jich nejvíc.

Data z terénu ukázala úspěch

Vakcína jménem rVSVΔG-ZEBOV-GP byla schválená roku 2019 jak americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv, tak Evropskou lékovou agenturou. Jedná se o jednodávkovou očkovací látku, která byla v letech 2018 až 2020 podána více než třem stům tisícům obyvatel Konga v průběhu jedné z vlny epidemií. Zatím ale chyběly studie, které by prozkoumaly protilátkovou odpověď očkované konžské populace – tedy to, jak dobře vakcína vlastně zabrala.

Američtí epidemiologové proto v Kongu studovali osoby, které vakcínu dostaly během epidemie v provincii Severní Kivu. V době mezi srpnem a zářím 2018 tam výše popsanou vakcínou naočkovali 608 lidí, kteří byli v kontaktu s nakaženými ebolou, anebo byli kontakty těchto kontaktů. Byli mezi nimi i lékaři a zdravotní sestry, které v nejvíce postiženém regionu pracovali. 

Vědci jim odebrali vzorky krve v době očkování, o 21 dní později a znovu potom po šesti měsících. Zjistili, že po 21 dnech vykazovalo 87,2 procenta účastníků studie protilátkovou odpověď. Po šesti měsících přetrvávaly protilátky u 95,6 procenta všech účastníků.

Studie poskytuje zásadní důkaz, že protilátková odpověď po očkování vakcínou rVSVΔG-ZEBOV-GP je v prostředí ohniska nákazy spolehlivá a zřejmě také dostatečně dlouhodobá. Tato zjištění jsou podle autorů výzkumu důležitým příspěvkem k pochopení účinnosti vakcíny v reálném prostředí. Navrhují, aby se výsledky využili při očkováním v budoucích centrech epidemie v Africe. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 31 mminutami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...