Vakcína proti ebole skvěle funguje, prozradila první reálná data z Afriky

Nová studie vědců z Kalifornské univerzity a jejich kolegů ukazuje, že vakcína proti ebole vyvolává silnou a trvalou protilátkovou odpověď u očkovaných osob v oblastech Demokratické republiky Kongo. Mezi více než šesti stovkami účastníky studie jich 95,6 procenta mělo protilátky i půl roku po podání vakcíny.

Studie je prvním publikovaným výzkumem, který zkoumal protilátkovou odpověď po očkování proti ebole v Demokratické republice Kongo. Dlouhodobé analýzy sice stále pokračují, ale odtajněné výsledky pomohou informovat vědce a zodpovědné úřady o tom, jak by měli na další vlny epidemie eboly reagovat, uvedli autoři.

Ebola je jedním z nejsmrtelnějších nakažlivých onemocnění na světě. Poprvé ji lékaři zaznamenali roku 1976, když vypukla její první epidemie u řeky Ebola právě v Kongu. Od té doby se v subsaharské Africe s přestávkami objevují další ohniska epidemií a v Kongu je jich nejvíc.

Data z terénu ukázala úspěch

Vakcína jménem rVSVΔG-ZEBOV-GP byla schválená roku 2019 jak americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv, tak Evropskou lékovou agenturou. Jedná se o jednodávkovou očkovací látku, která byla v letech 2018 až 2020 podána více než třem stům tisícům obyvatel Konga v průběhu jedné z vlny epidemií. Zatím ale chyběly studie, které by prozkoumaly protilátkovou odpověď očkované konžské populace – tedy to, jak dobře vakcína vlastně zabrala.

Američtí epidemiologové proto v Kongu studovali osoby, které vakcínu dostaly během epidemie v provincii Severní Kivu. V době mezi srpnem a zářím 2018 tam výše popsanou vakcínou naočkovali 608 lidí, kteří byli v kontaktu s nakaženými ebolou, anebo byli kontakty těchto kontaktů. Byli mezi nimi i lékaři a zdravotní sestry, které v nejvíce postiženém regionu pracovali. 

Vědci jim odebrali vzorky krve v době očkování, o 21 dní později a znovu potom po šesti měsících. Zjistili, že po 21 dnech vykazovalo 87,2 procenta účastníků studie protilátkovou odpověď. Po šesti měsících přetrvávaly protilátky u 95,6 procenta všech účastníků.

Studie poskytuje zásadní důkaz, že protilátková odpověď po očkování vakcínou rVSVΔG-ZEBOV-GP je v prostředí ohniska nákazy spolehlivá a zřejmě také dostatečně dlouhodobá. Tato zjištění jsou podle autorů výzkumu důležitým příspěvkem k pochopení účinnosti vakcíny v reálném prostředí. Navrhují, aby se výsledky využili při očkováním v budoucích centrech epidemie v Africe. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 42 mminutami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 20 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 23 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
včera v 07:00

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...