Vakcína proti ebole skvěle funguje, prozradila první reálná data z Afriky

Nová studie vědců z Kalifornské univerzity a jejich kolegů ukazuje, že vakcína proti ebole vyvolává silnou a trvalou protilátkovou odpověď u očkovaných osob v oblastech Demokratické republiky Kongo. Mezi více než šesti stovkami účastníky studie jich 95,6 procenta mělo protilátky i půl roku po podání vakcíny.

Studie je prvním publikovaným výzkumem, který zkoumal protilátkovou odpověď po očkování proti ebole v Demokratické republice Kongo. Dlouhodobé analýzy sice stále pokračují, ale odtajněné výsledky pomohou informovat vědce a zodpovědné úřady o tom, jak by měli na další vlny epidemie eboly reagovat, uvedli autoři.

Ebola je jedním z nejsmrtelnějších nakažlivých onemocnění na světě. Poprvé ji lékaři zaznamenali roku 1976, když vypukla její první epidemie u řeky Ebola právě v Kongu. Od té doby se v subsaharské Africe s přestávkami objevují další ohniska epidemií a v Kongu je jich nejvíc.

Data z terénu ukázala úspěch

Vakcína jménem rVSVΔG-ZEBOV-GP byla schválená roku 2019 jak americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv, tak Evropskou lékovou agenturou. Jedná se o jednodávkovou očkovací látku, která byla v letech 2018 až 2020 podána více než třem stům tisícům obyvatel Konga v průběhu jedné z vlny epidemií. Zatím ale chyběly studie, které by prozkoumaly protilátkovou odpověď očkované konžské populace – tedy to, jak dobře vakcína vlastně zabrala.

Američtí epidemiologové proto v Kongu studovali osoby, které vakcínu dostaly během epidemie v provincii Severní Kivu. V době mezi srpnem a zářím 2018 tam výše popsanou vakcínou naočkovali 608 lidí, kteří byli v kontaktu s nakaženými ebolou, anebo byli kontakty těchto kontaktů. Byli mezi nimi i lékaři a zdravotní sestry, které v nejvíce postiženém regionu pracovali. 

Vědci jim odebrali vzorky krve v době očkování, o 21 dní později a znovu potom po šesti měsících. Zjistili, že po 21 dnech vykazovalo 87,2 procenta účastníků studie protilátkovou odpověď. Po šesti měsících přetrvávaly protilátky u 95,6 procenta všech účastníků.

Studie poskytuje zásadní důkaz, že protilátková odpověď po očkování vakcínou rVSVΔG-ZEBOV-GP je v prostředí ohniska nákazy spolehlivá a zřejmě také dostatečně dlouhodobá. Tato zjištění jsou podle autorů výzkumu důležitým příspěvkem k pochopení účinnosti vakcíny v reálném prostředí. Navrhují, aby se výsledky využili při očkováním v budoucích centrech epidemie v Africe. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 16 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...