Bobr evropský znovu obydluje ruské řeky. Za svou záchranu vděčí dvěma rozhodnutím někdejšího sovětského vedení: zákazu lovu v roce 1924 a o deset let později založení specializované chovné stanice, která poblíž Voroněže funguje dodnes.
Druhý největší hlodavec světa byl častým cílem lovců, ať už kvůli své kvalitní kožešině nebo masu. V Rusku v současné době žije téměř tři čtvrtě milionu bobrů, naprostá většina z nich díky chovné stanici přezdívané Bobří městečko. Právě v ní, ve vesnici Malaja Privalovka u Voroněže, dokázali přírodovědci obnovit zdecimovanou bobří populaci.
„Říká se, že za to mohli obchodníci za carských dob. Tehdy se s bobry hodně obchodovalo. Nejspíš ale byli na vině pytláci. Nejprve za carských válek, pak za občanské války. To bylo období pytláctví. Tehdy vybíjeli spoustu druhů, včetně bobrů,“ říká pracovník chovné stanice Vladimir Lavrov.
Už v roce 1934 se ve stanici narodili první bobři v zajetí. Odchovávali se v párech a následně vypouštěli do přírody po celém území Sovětského svazu.
V současnosti hned vedle stanice funguje i veřejné akvárium, kde si mohou návštěvníci bobry prohlédnout a dozvědět se něco o jejich životě i roli v přírodě.
Přestože se bobří populaci podařilo stabilizovat, stanice funguje dál a neplánuje, že by po téměř sto letech ukončila činnost. „Hlavně proto, že tady jsou zvířata v bezpečí. Nikdo je tu nezabíjí ani nemučí, ať už pro maso nebo kožešinu. Jsme vědecké zařízení a zvířata odsud putují do všech koutů Ruska,“ dodává Lavrov.
Než ale hlodavci vyrazí na břehy ruských řek, starají se o ně desítky zaměstnanců stanice i dobrovolníci z širokého okolí. Zařízení průběžně zásobují větvičkami a výhonky, na které si bobří osazenstvo potrpí.
