Doba bobrová. Vědci popsali, jak moc pomohl mladému lidstvu jeden druh zvířete

Bobři byli jedním ze základů, na nichž vyrostla civilizace ve střední a severní Evropě, ukazuje nový výzkum nizozemských vědců. Popsali, jak zásadní byl vliv těchto savců na život lidí v minulosti.

Bobři měli velký vliv na evropské ekosystémy i lidi, kteří v nich žili. A to po celé tisíce let, dokazuje studie vedená nizozemskou archeoložkou Nathalií Brusgaardovou. Tito velcí vodní hlodavci sloužili v době kamenné jako zdroj potravy, oblečení i nástrojů a navíc vytvářeli krajinu, která byla ideální pro lidský život. Měli tak velký vliv, že by se dalo toto období s nadsázkou nazvat „doba bobrová“.

Ve většině evropských zemí tato zvířata v minulosti vyhynula, nejčastěji v devatenáctém století. Na konci dvacátého století se ale díky lepší ochraně přírody, která vedla k čistější vodě v řekách, bobři začali do Evropy vracet. Platí to i pro Českou republiku, kde jich žije zřejmě už víc než 15 tisíc. Způsobují sice svou aktivitou mnoho škod, ale podle nové studie by jim lidstvo mělo být spíš vděčné, vzhledem k zásluhám, které mají. 

Tento výzkum analyzoval předchozí archeologické vykopávky v Nizozemsku, jižní Skandinávii, Pobaltí a v Rusku. Ty ukázaly, že bobři byli mnohem větší součástí lidské stravy i krajiny severní Evropy, než se dosud předpokládalo.

Evropští lovci a sběrači lovili bobry ve střední a pozdní době kamenné pro jejich maso, kožešinu a také takzvané kastoreum. Archeologové ale také našli obrovské množství zubů a koster, které naši prapředkové využívali pro výrobu nástrojů. Podle výzkumu, který vyšel v časopise The Holocene, byli bobři na některých archeologických lokalitách v Nizozemsku dokonce jedním z nejčastějších savců.

  • Kastoreum je výměšek análních pachových žláz, kterým si bobr evropský a bobr kanadský značkují své teritorium. Kastoreum má výraznou vůni, připomínající vanilku nebo maliny. 
  • Používá se k výrobě parfémů, osvěžovačů vzduchu, cukrovinek nebo k ochucení cigaret. Bylo součástí legendárního univerzálního protijedu zvaného mithridate, doporučovalo se proti bolesti i horečce a také se pomocí něj vyvolávaly potraty.

Studie ukazuje, že bobři navíc svou přehradotvornou aktivitou vytvořili rozmanitý ekosystém. Mění totiž hladinu vody tam, kde žijí. Pomáhá jim to v přežití: vchod do jejich nory je díky tomu pod hladinou a tedy nepřístupný pro predátory, ale oni současně mohou uvnitř spát v suchu a také tam v bezpečí vychovávat mláďata. Aby toho dosáhli, potřebují udržovat vodu na určité úrovni, kterou kontrolují stavbou hrází.

Z takto vzniklé krajiny ale mají prospěch i další organismy, jako jsou ryby, vodní ptáci a některé rostliny. „Bobři vytvářejí v lese velkou dynamiku, což je dobré pro biodiverzitu. Na archeologických lokalitách, kde se nacházelo mnoho bobřích stop, jsme našli také spoustu stop vyder, divokých prasat, štik, okounů nebo kaprů. Těmto druhům se v ekosystému, který bobři vytvářejí, dobře daří.“ A to pomáhá lidem.

Bobří krajina

Výzkum naznačuje, že lidé v těchto „bobřích krajinách“ rádi žili právě proto, že potrava tam byla snadno dostupná. „Předpokládáme, že lovci a sběrači prosperovali z bohaté biologické rozmanitosti, kterou bobři vytvářeli,“ uvádí autoři. Ze stop na kosterních pozůstatcích zase vyplývá, že se lidé bobry také živili. Výzkum bobřích lebek ukazuje, že lovci je zabíjeli úderem do hlavy, pravděpodobně proto, aby při usmrcování nepoškodili kožešinu, která je skvělou izolací proti chladu. Bobří čelisti a zuby se zase používaly k výrobě nástrojů pro práci se dřevem.

Profesorka Brusgaardová doufá, že její výzkum přispěje k diskusi o přítomnosti bobrů v Evropě. „Bobři jsou zpět, daří se jim a jejich populace roste. Ekologové a správci přírody toto zvíře vítají, protože je dobré pro biodiverzitu. Ale současně způsobuje i nepříjemnosti, například zemědělcům. Ti logicky nemají radost, když jim voda z bobřích hrází zaplaví pole.“

Její výzkum ukazuje, že lidé měli z bobrů prospěch po tisíce let. „Z minulosti se můžeme poučit. Ze zdravého ekosystému máme přece prospěch všichni. Musíme se znovu naučit žít s bobry.“