Milionové škody na porostech podél řek způsobují na jižní Moravě bobři. Jejich hráze také zvedají hladiny některých vodních toků. Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity proto zjišťují, kolik jich v oblasti žije a jaké dřeviny nejčastěji ničí. Výsledkem bádání má být návrh, jak snížit negativní dopady činnosti vodních hlodavců.
Vědci sledují chování bobrů. Chtějí snížit škody, které u jihomoravských řek zvířata způsobují
Vědci sbírají data o chování bobrů (zdroj: ČT24)
Chráněný bobr evropský škodí na jižní Moravě nejvíc na Břeclavsku, konkrétně v lesní správě Tvrdonice. Vědci z Mendelovy univerzity tam začali sčítat bobří populaci zhruba před rokem. Nyní se do terénu vrátili, aby zkoumali jejich chování. Chtějí totiž přijít na to, jak omezit škody, které způsobují.
V zimě je na sledování bobrů v lužních lesích ideální období. „Zvíře totiž obývá pouze jednu jedinou noru, zatímco ve zbytku roku má dvacet až třicet nor. Proto je pro nás teď mapování jeho teritorií jednodušší,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Ondřej Mikulka.
Vědci už od minulého roku zjistili, že nejohroženější oblast je v okolí Tvrdonic. Napočítali zde zhruba 180 bobrů, kteří lesníkům způsobují i dvoumilionové škody za rok. „Preferují mladé dubové porosty, které jsou zároveň i hospodářsky výnosné, tím pádem vzniká nemalá škoda,“ řekl Mikulka.
Bobři ničí mladé dubové porosty poblíž řek
Bobři hráze nepotřebují
Nejčastěji jde o stromy přímo u vodních toků, u kterých si bobři staví takzvané hrady nebo hráze. Ty zase vadí vodohospodářům. „Zásadním problémem je narušování povodňových hrází a vůbec hrází vodních děl. Tam vlastně bobr staví nory, které způsobují průsaky a možnou destrukci,“ uvedla mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
Bobři potřebují stromy pro zimování, kdy se živí jejich kůrou a tenkými větvemi, to je hlavní důvod, proč kolem vodních toků nacházíme pokácené stromy. „Právě proto, že bobr sežere kůru, tak mu zbývá dřevo, které nespotřebovává, a z něj velice často vytváří své stavby, jako hrady nebo hráze,“ vysvětlil Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.
Hráze pak vytvářejí bobři hlavně v okamžiku, kdy nemají dostatek vody ve vodním toku. Primárně je ke svému životu nepotřebují, jsou pro ně spíše ochranou proti predátorům. Další data o chování bobrů mohou pomoci lesníkům i vodohospodářům. Vědci z Mendelovy univerzity je budou sbírat až do jara a do konce roku by pak měli přijít s konkrétním návrhem, jak škody po řádění těchto zvířat co nejvíce snížit.
Bobr evropský se vyskytuje vždy ve vodě nebo v jejím okolí. Kromě otevřené vodní hladiny potřebuje, aby na březích rostly stromy a keře – nejlépe vrby, olše, topoly, jasany. Výšku vodní hladiny si snadno upraví svými stavbami. Jako první obsazuje bobr evropský místa ve volné krajině a místa málo ovlivněná člověkem. Pokud není jiná možnost, zvládne ale žít i v těsné blízkosti lidí.
Po letech, kdy byl bobr na našem území takřka vyloven, se k nám v několika posledních letech začíná v hojnější míře vracet hned z několika směrů: od severu z Polska, od jihu z Rakouska, od západu z Bavorska a podél Labe. Potomky původních jedinců lze nalézt pouze na Labi. V ostatních případech se jedná o reintrodukci provedenou našimi ochránci přírody a ochránci přírody z okolních států, odkud se k nám bobr opět šíří.
Bobr evropský