Mokřady v Česku mizí hlavně kvůli lidské činnosti. Přitom pomáhají zmírňovat dopady klimatických změn, mají zásadní význam z hlediska ochlazování ovzduší nebo přežití přírodních ekosystémů, shodli se odborníci oslovení ČTK. Podle nich jsou mnohé mokřady vysušované kvůli tvorbě zemědělských polí nebo zástavbám, které zároveň zhoršují jejich vysychání, protože okrádají krajinu o vlhkost.
Za vysychání mokřadů může člověk, krajině chybí vlhkost
„Krátkodobá sucha nemusí být pro vysychání mokřadů zásadní. Nejběžnějším způsobem, proč mokřady zanikají, je lidská činnost, nikoliv klimatické podmínky. Například drenáž, aby se to mohlo využít jako zemědělská půda nebo výstavba infrastruktury,“ řekl výzkumný pracovník Jan Vymazal z České zemědělské univerzity.
Podle vědce Jana Pokorného z Fyzikálního ústavu Akademie věd zástavby, parkoviště i sklizená pole zbylým mokřadům nesvědčí. Odráží sluneční energii, kterou by jinak využívaly mokřady k přeměně na vodní páru, což může způsobovat jejich vysychání. „Sklizená pole, parkoviště či zástavby mají v horkých dnech padesát stupňů Celsia. Z nich se zvedá horký vzduch. Ten letí nahoru a strhává od vodní hladiny a stromů v mokřadech vlhkost,“ popsal.
„Když budou horké dny kolem třiceti stupňů Celsia, tak půjdete k rybníku, nebo na kukuřičné pole? Je jasné, že na poli se většina sluneční energie odrazí zpátky a působí pocit horka. V mokřadu se ta energie přemění a víceméně využije na odpar vody, který ovzduší ochlazuje,“ doplnil Vymazal.
Řešením je hlavně vzdělání
Mokřady mají podle Vymazala také spoustu ekosystémových služeb. Poskytují potraviny, dřevo, ale primárně odpařují poměrně velké množství vody a výrazně chladí ovzduší. „Běžná mokřadní rostlina jako rákos může vypařit sedm až deset litrů vody, což odpovídá výkonu šest kilowatthodin. Čím je mokřad větší, tím víc funguje, v uvozovkách, jako výkonnější chladicí zařízení,“ dodal. To potvrdila i Lucie Záhorová z Agentury ochrany přírody a krajiny, podle které mokřady pomáhají zmírňovat dopady klimatických změn.
Podle Pokorného by proti vysychání mokřadů pomohlo, kdyby v krajině rostl například sad nebo tam byly dvě úrody. „Avšak než abych poučoval, jako první krok navrhuji dostat do základního vzdělání rozdíl mezi distribucí sluneční energie na střeše domu, parkovišti a zemědělském sadu, zahradě nebo v lesích. Bylo i pořekadlo, že na suché pole neprší. Ono je to tak jednoduché, protože se s tím musí potkat školák,“ navrhuje.
Jako mokřady si většina lidí představí rašeliniště či bažiny, ale patří mezi ně také mělké rybníky, potoční nivy a mokré louky. Mokřad je samostatný ekosystém, který je zaplaven nebo nasycen vodou, a to buď trvale, nebo sezonně. Při zaplavení převládají bezkyslíkaté procesy, zejména v půdě. Jsou zároveň útočištěm pro mnohé druhy zvířat a hmyzu.
