Nejslavnější světový mokřad letos rekordně hoří. Pantanal zaznamenal třikrát více požárů než loni

Jeden z největších světových mokřadů Pantanal, který se rozkládá na hranicích Brazílie, Paraguaye a Bolívie, letos zasáhlo třikrát více požárů než loni. Informoval o tom brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE).

INPE od 1. ledna do 23. července tohoto roku zaznamenal celkem 3682 požárů, oproti roku 2019 to znamená nárůst o 201 procent.

Biodiverzita Pantanalu patří k těm nejbohatším na světě. V oblasti s rozlohou 140 tisíc až 160 tisíc metrů čtverečních žijí tisíce druhů včetně jaguárů, kapybar, mravenečníků, anakond či piraň.

Ústav registruje požáry delší než 30 metrů a širší než jeden metr. Jejich výskyt za letošní rok je nejvyšší, který byl v regionu zaznamenán od začátku měření v roce 1998. Za první polovinu roku 2018 se v Pantanalu rozhořelo 277 ohňů.

Amazonie opět hoří

Vyšší než běžné množství požárů za červen zaznamenala od Pantanalu severně ležící Amazonie, kde jejich počet dosáhl třináctiletého maxima.

Největší tropický prales světa, jenž z 60 procent leží na území Brazílie, se s ohněm potýkal také loni, kdy tamní situace vyvolala rozhořčení ohledně environmentální politiky brazilského prezidenta Jaira Bolsonarana. Ten si vysloužil kritiku za to, že omezil prostředky ministerstva životního prostředí a že upřednostňuje zájmy podniků před ochranou přírody.

Letos se ale vážnost situace zhoršila natolik, že na začátku června Bolsonaro na další čtyři měsíce vydal zákaz rozdělávání ohňů v Amazonii.

Kromě požárů oblast Brazílie sužuje také extrémní sucho, řeka Paraná má nejmenší průtok za celé desítky let. Takhle změnu oproti minulým rokům zachytily americké satelity:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 3 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 8 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 21 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 23 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
včera v 14:08

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
včera v 13:24

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
včera v 09:33

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
včera v 07:30
Načítání...