Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
„Ví se, že brzké osvojení druhého jazyka nebo vícejazyčných kompetencí vede k tomu, že určité oblasti mozkových sítí zodpovědných za zpracovávání jazyka se rozvinou silněji než u osob s jednojazyčnou socializací,“ řekl dialektolog Jürgen E. Schmidt. „Chtěli jsme prozkoumat otázku, jakou roli v této souvislosti hraje ovládnutí nářečí,“ poznamenal ke studii.
Německé děti vyrůstají ve většině případů s nějakým základním dialektem, zároveň jsou ale v kontaktu se všudypřítomnou standardní němčinou. Pokud výchova dětí nářečí podporuje a tato podpora vede k tomu, že dítě zvládne v dialektu plynně hovořit a zároveň kdykoli přecházet ke standardní němčině, je možné to v mozku zjistit. A to ve stejných řečových centrech, která jsou formována bilingvními znalostmi.
Malý, ale detailní průzkum
Odborníci ve svém výzkumu porovnali 26 osob ze severní části Hesenska, které ovládají nářečí, s 23 lidmi hovořícími jen standardní němčinou. Stanice MDR poznamenala, že výzkumný vzorek je sice značně omezen, ale že vědci si to vynahradili hlubokým pohledem do mozkových struktur. Ani výběr jen severohesenských dialektů není podle studie považován za nevýhodu, neboť tamní nářečí vynikají svou jazykovou svébytností a pro mluvčí jen standardní němčiny jsou nesrozumitelná.
Za hlavní výsledek zkoumání označil vedoucí studie Matthias Scharinger to, že mozková struktura lidí plynně hovořících dialektem i standardní němčinou vykazuje v příslušných centrech a řečových sítích výrazný objem v porovnání s lidmi, kteří ovládají jen standardní němčinu. Větší mocnost šedé hmoty pak znamená více nervových buněk a hustější neuronové sítě.
Podobnou strukturu zmíněných mozkových částí, jakou vědci zjistili u mluvčích ovládajících nářečí i standardní němčinu, je možné najít u lidí hovořících vedle němčiny i cizím jazykem. Scharinger dodal, že těchto pozitivních změn v mozku je možné dosáhnout učením.
MDR uvedla, že dialekty v Německu procházejí renesancí, a to i u mladých lidí. Například influencerky Tinu Goldschmidtovou či Dianu Hoangovou-Lauovou sledují v jejich výkladech švábštiny a saštiny statisíce lidí.
