Z intenzivních přívalových srážek dokáže krajina zadržet několik procent vody. Nejúčinnější systém k zadržování vody jsou nádrže, které zachytí až desítky procent dešťové vody, popisuje Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Schopnost krajiny zadržovat vodu je podle něj v Česku neuspokojivá, ročně zde ale vznikají tisíce drobných opatření pro zlepšení.
V Česku je podle údajů ministerstva zemědělství 165 přehradních nádrží, jejich celkový objem dosahuje více než 3,3 milionu metrů krychlových. „Vodu ale musí zadržovat zejména krajina. Zásadní je náležitá péče o zemědělskou půdu, zejména zvyšování obsahu humusu, a ochrana před erozí, obnova meandrujících koryt vodních toků, rašelinišť a mokřadů,“ vyjmenovala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Lesy ČR v loňském roce zrekonstruovaly nebo nově vystavěly 276 tůní, 1,4 kilometru koryt a 53 vodních nádrží. Kromě toho také obnovují nebo hloubí mokřady či rašeliniště. Za poslední čtyři roky v Česku přibylo přes tisíc tůní o rozloze více než šestnáct hektarů.
I Hrdinka považuje za nutné k lepšímu zachycování vody dobře pečovat o krajinu. Šetrnější způsoby obdělávání půdy umožní zadržovat více dešťové vody a krajina s ní pak v bezesrážkovém období může hospodařit, doplnil Hrdinka. Kromě zlepšení stavu půdy by podle něj mělo v Česku vznikat také více menších a středních nádrží, které dokážou zachytit až desítky procent srážek, především pokud trvají delší dobu a nejsou příliš intenzivní.
„Zachycená voda může být z nádrží eventuálně využita, pokud je její kvalita obstojná,“ řekl Hrdinka. Lze ji podle něj použít jako pitnou, do průmyslu, energetiky nebo na zavlažování.
Srážky jako nutný vodní zdroj
Schopnost krajiny v Česku zadržovat vodu zhodnotil Hrdinka neuspokojivě, půda má podle něj nízký podíl organické hmoty a chybí více plodin omezujících erozi. Doplnil, že stav se ale zlepšuje a v Česku vznikají ročně tisíce nových opatření z národních i evropských dotací, které zlepšují schopnost krajiny zadržovat vodu. Podle Jouklové výstavbu dalších prvků k zadržování vody brzdí majetkoprávní vztahy a neochota vlastníků pozemků.
Hrdinka doplnil, že zdroje pitné vody jsou do budoucna zajištěné dostatečně, bude ale patrně potřeba posílit zdroje vody do průmyslu a energetiky. Vytvářet zásoby vody a posilovat schopnost krajiny zadržet srážky je podle něj nutné také proto, že Česko nemá kromě srážek žádný velký vodní zdroj, doplnil.
Objem srážek v červnu celkově odpovídal průměru, ale mezi jednotlivými částmi země byly velké rozdíly. V Čechách podle meteorologů spadlo průměrně 64 milimetrů (64 litrů na metr čtvereční, pozn. red.), což odpovídá 79 procentům normálu, zatímco na Moravě a ve Slezsku to bylo 135 milimetrů srážek – 162 procent normálu.
Silné bouřky se objevily v Česku naposledy v závěru uplynulého týdne, zasáhly hlavně východní Čechy, Vysočinu, Moravu a Slezsko. Některé menší řeky vystoupaly na povodňové stupně, hasiči museli evakuovat obyvatele několika obcí. Bouřky prošly Českem také v noci na 1. července.
