Krajina zvládá zadržet jen zlomek vody z přívalových srážek

Z intenzivních přívalových srážek dokáže krajina zadržet několik procent vody. Nejúčinnější systém k zadržování vody jsou nádrže, které zachytí až desítky procent dešťové vody, popisuje Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Schopnost krajiny zadržovat vodu je podle něj v Česku neuspokojivá, ročně zde ale vznikají tisíce drobných opatření pro zlepšení.

V Česku je podle údajů ministerstva zemědělství 165 přehradních nádrží, jejich celkový objem dosahuje více než 3,3 milionu metrů krychlových. „Vodu ale musí zadržovat zejména krajina. Zásadní je náležitá péče o zemědělskou půdu, zejména zvyšování obsahu humusu, a ochrana před erozí, obnova meandrujících koryt vodních toků, rašelinišť a mokřadů,“ vyjmenovala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Lesy ČR v loňském roce zrekonstruovaly nebo nově vystavěly 276 tůní, 1,4 kilometru koryt a 53 vodních nádrží. Kromě toho také obnovují nebo hloubí mokřady či rašeliniště. Za poslední čtyři roky v Česku přibylo přes tisíc tůní o rozloze více než šestnáct hektarů.

I Hrdinka považuje za nutné k lepšímu zachycování vody dobře pečovat o krajinu. Šetrnější způsoby obdělávání půdy umožní zadržovat více dešťové vody a krajina s ní pak v bezesrážkovém období může hospodařit, doplnil Hrdinka. Kromě zlepšení stavu půdy by podle něj mělo v Česku vznikat také více menších a středních nádrží, které dokážou zachytit až desítky procent srážek, především pokud trvají delší dobu a nejsou příliš intenzivní.

„Zachycená voda může být z nádrží eventuálně využita, pokud je její kvalita obstojná,“ řekl Hrdinka. Lze ji podle něj použít jako pitnou, do průmyslu, energetiky nebo na zavlažování.

Srážky jako nutný vodní zdroj

Schopnost krajiny v Česku zadržovat vodu zhodnotil Hrdinka neuspokojivě, půda má podle něj nízký podíl organické hmoty a chybí více plodin omezujících erozi. Doplnil, že stav se ale zlepšuje a v Česku vznikají ročně tisíce nových opatření z národních i evropských dotací, které zlepšují schopnost krajiny zadržovat vodu. Podle Jouklové výstavbu dalších prvků k zadržování vody brzdí majetkoprávní vztahy a neochota vlastníků pozemků.

Hrdinka doplnil, že zdroje pitné vody jsou do budoucna zajištěné dostatečně, bude ale patrně potřeba posílit zdroje vody do průmyslu a energetiky. Vytvářet zásoby vody a posilovat schopnost krajiny zadržet srážky je podle něj nutné také proto, že Česko nemá kromě srážek žádný velký vodní zdroj, doplnil.

Objem srážek v červnu celkově odpovídal průměru, ale mezi jednotlivými částmi země byly velké rozdíly. V Čechách podle meteorologů spadlo průměrně 64 milimetrů (64 litrů na metr čtvereční, pozn. red.), což odpovídá 79 procentům normálu, zatímco na Moravě a ve Slezsku to bylo 135 milimetrů srážek – 162 procent normálu.

Silné bouřky se objevily v Česku naposledy v závěru uplynulého týdne, zasáhly hlavně východní Čechy, Vysočinu, Moravu a Slezsko. Některé menší řeky vystoupaly na povodňové stupně, hasiči museli evakuovat obyvatele několika obcí. Bouřky prošly Českem také v noci na 1. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 12 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...