Zemědělská půda v Česku je plná pesticidů. Hlavní příčina je zřejmě v minulosti

Šíření poměrně velkého množství pesticidů v zemědělsky využívané krajině na jižní Moravě a ve středních Čechách prokázal výzkum odborníků z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Z velké části podle nich přitom látky neaplikovali samotní farmáři. Na pole se dostaly z okolní krajiny, míní výzkumníci Radek Michalko a Ondřej Košulič. Na dvouletém projektu spolupracovali s Výzkumným ústavem organických syntéz a výzkumným centrem RECETOX Masarykovy univerzity.

Autoři studie porovnali látky, které objevili v analyzovaných skupinách – půdě, rostlinách, hlodavcích nebo pavoucích, s látkami, které v dotčených lokalitách farmáři za poslední čtyři roky aplikovali. Vycházeli přitom z podkladů, které jim dodali sami zemědělci. Výsledky ukázaly koncentraci a šíření velkého množství pesticidů, z nichž některé mohou mít významný dopad na biologickou rozmanitost a zároveň jsou výrazně rizikové i pro člověka.

Látky odborníci našli i u ekologického hospodaření. Vysvětlují si to přenosem z okolní krajiny. „Může to být větrem i pohybem zvířat, která pesticid chytila jinde a pak se přesunula na námi zkoumaná pole. Problém je vysoká koncentrace a směs pesticidů, která se ve zvířatech akumuluje. Je to určitě jeden z důvodů úbytku biodiverzity,“ sdělil Košulič.

Za alarmující vědci považují nalezení pesticidních látek, které nebyly nikdy schváleny pro využití v zemědělství a lesnictví nebo jsou již několik let v Evropské unii zařazeny mezi zakázané látky. „Jejich výskyt lze vysvětlit schopností dlouho přetrvávat v životním prostředí, ale vyloučit nemůžeme ani možnou nelegální aplikaci a používání falšovaných agrochemikálií,“ doplnil Košulič.

Odborníci u hlodavců a pavouků žijících na většině pěstovaných trvalých a jednoletých plodin opakovaně zjistili například výrazně nebezpečný karbofuran a jeho metabolity, které jsou silně jedovaté i pro obratlovce.

Vědci detekovali také rezidua silně toxického insekticidu methoxychloru, který je v Evropě zakázaný od roku 2002. „Látka je známá svou bioakumulací a perzistencí (přetrváváním) v ekosystémech s výrazně negativními účinky na necílové organismy, jako je užitečný hmyz a různé skupiny obratlovců. Ve velmi vysoké míře jsme detekovali také fungicidní látku pyrametostrobin, která nikdy nebyla registrována pro evropský trh s přípravky na ochranu rostlin. Naznačuje to, že tyto látky někdo možná nelegálně dováží a prodává ze zemí, kde jsou běžně používané k boji proti houbovým chorobám,“ dodal Michalko.