Zemědělská půda v Česku je plná pesticidů. Hlavní příčina je zřejmě v minulosti

Šíření poměrně velkého množství pesticidů v zemědělsky využívané krajině na jižní Moravě a ve středních Čechách prokázal výzkum odborníků z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Z velké části podle nich přitom látky neaplikovali samotní farmáři. Na pole se dostaly z okolní krajiny, míní výzkumníci Radek Michalko a Ondřej Košulič. Na dvouletém projektu spolupracovali s Výzkumným ústavem organických syntéz a výzkumným centrem RECETOX Masarykovy univerzity.

Autoři studie porovnali látky, které objevili v analyzovaných skupinách – půdě, rostlinách, hlodavcích nebo pavoucích, s látkami, které v dotčených lokalitách farmáři za poslední čtyři roky aplikovali. Vycházeli přitom z podkladů, které jim dodali sami zemědělci. Výsledky ukázaly koncentraci a šíření velkého množství pesticidů, z nichž některé mohou mít významný dopad na biologickou rozmanitost a zároveň jsou výrazně rizikové i pro člověka.

Látky odborníci našli i u ekologického hospodaření. Vysvětlují si to přenosem z okolní krajiny. „Může to být větrem i pohybem zvířat, která pesticid chytila jinde a pak se přesunula na námi zkoumaná pole. Problém je vysoká koncentrace a směs pesticidů, která se ve zvířatech akumuluje. Je to určitě jeden z důvodů úbytku biodiverzity,“ sdělil Košulič.

Za alarmující vědci považují nalezení pesticidních látek, které nebyly nikdy schváleny pro využití v zemědělství a lesnictví nebo jsou již několik let v Evropské unii zařazeny mezi zakázané látky. „Jejich výskyt lze vysvětlit schopností dlouho přetrvávat v životním prostředí, ale vyloučit nemůžeme ani možnou nelegální aplikaci a používání falšovaných agrochemikálií,“ doplnil Košulič.

Odborníci u hlodavců a pavouků žijících na většině pěstovaných trvalých a jednoletých plodin opakovaně zjistili například výrazně nebezpečný karbofuran a jeho metabolity, které jsou silně jedovaté i pro obratlovce.

Vědci detekovali také rezidua silně toxického insekticidu methoxychloru, který je v Evropě zakázaný od roku 2002. „Látka je známá svou bioakumulací a perzistencí (přetrváváním) v ekosystémech s výrazně negativními účinky na necílové organismy, jako je užitečný hmyz a různé skupiny obratlovců. Ve velmi vysoké míře jsme detekovali také fungicidní látku pyrametostrobin, která nikdy nebyla registrována pro evropský trh s přípravky na ochranu rostlin. Naznačuje to, že tyto látky někdo možná nelegálně dováží a prodává ze zemí, kde jsou běžně používané k boji proti houbovým chorobám,“ dodal Michalko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 12 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 12 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
včera v 17:03

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
včera v 16:33

Evropský pohled