Zemědělská půda v Česku je plná pesticidů. Hlavní příčina je zřejmě v minulosti

Šíření poměrně velkého množství pesticidů v zemědělsky využívané krajině na jižní Moravě a ve středních Čechách prokázal výzkum odborníků z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Z velké části podle nich přitom látky neaplikovali samotní farmáři. Na pole se dostaly z okolní krajiny, míní výzkumníci Radek Michalko a Ondřej Košulič. Na dvouletém projektu spolupracovali s Výzkumným ústavem organických syntéz a výzkumným centrem RECETOX Masarykovy univerzity.

Autoři studie porovnali látky, které objevili v analyzovaných skupinách – půdě, rostlinách, hlodavcích nebo pavoucích, s látkami, které v dotčených lokalitách farmáři za poslední čtyři roky aplikovali. Vycházeli přitom z podkladů, které jim dodali sami zemědělci. Výsledky ukázaly koncentraci a šíření velkého množství pesticidů, z nichž některé mohou mít významný dopad na biologickou rozmanitost a zároveň jsou výrazně rizikové i pro člověka.

Látky odborníci našli i u ekologického hospodaření. Vysvětlují si to přenosem z okolní krajiny. „Může to být větrem i pohybem zvířat, která pesticid chytila jinde a pak se přesunula na námi zkoumaná pole. Problém je vysoká koncentrace a směs pesticidů, která se ve zvířatech akumuluje. Je to určitě jeden z důvodů úbytku biodiverzity,“ sdělil Košulič.

Za alarmující vědci považují nalezení pesticidních látek, které nebyly nikdy schváleny pro využití v zemědělství a lesnictví nebo jsou již několik let v Evropské unii zařazeny mezi zakázané látky. „Jejich výskyt lze vysvětlit schopností dlouho přetrvávat v životním prostředí, ale vyloučit nemůžeme ani možnou nelegální aplikaci a používání falšovaných agrochemikálií,“ doplnil Košulič.

Odborníci u hlodavců a pavouků žijících na většině pěstovaných trvalých a jednoletých plodin opakovaně zjistili například výrazně nebezpečný karbofuran a jeho metabolity, které jsou silně jedovaté i pro obratlovce.

Vědci detekovali také rezidua silně toxického insekticidu methoxychloru, který je v Evropě zakázaný od roku 2002. „Látka je známá svou bioakumulací a perzistencí (přetrváváním) v ekosystémech s výrazně negativními účinky na necílové organismy, jako je užitečný hmyz a různé skupiny obratlovců. Ve velmi vysoké míře jsme detekovali také fungicidní látku pyrametostrobin, která nikdy nebyla registrována pro evropský trh s přípravky na ochranu rostlin. Naznačuje to, že tyto látky někdo možná nelegálně dováží a prodává ze zemí, kde jsou běžně používané k boji proti houbovým chorobám,“ dodal Michalko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 1 hhodinou

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 2 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 3 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 7 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...