Pesticidy ničí nejen přírodu, ale i archeologické památky

Zrezavělá římská mísa stará téměř dva tisíce let obsahuje stopy moderní chemické látky, která se dříve používala v pesticidech. Ukázala to studie, podle které může půda znečištěná chlorbenzeny představovat trvalou hrozbu pro zachování archeologických památek, které se stále nacházejí v zemi.

Vědci ve studii zkoumali syntetické sloučeniny, které mohou být ve vysokých koncentracích toxické. Většina z nich byla ve Spojeném království zakázána v důsledku obav ze znečištění životního prostředí. Výzkumníci však předpokládají, že tyto chemické látky se v přírodě nahromadily v důsledku dřívějšího zemědělského a průmyslového používání.

Mísa s místem nálezu
Zdroj: Scientific Reports

Odborníci z Oxfordské univerzity zkoumali římskou mísu z pozdní doby železné. Nádoba, vyrobená ze slitiny mědi, byla nalezena v roce 2016 na farmě v Kentu, která se minimálně od roku 1936 využívá k zemědělské činnosti.

Vědci analyzovali zeleně a hnědě zbarvenou korozi na míse, aby identifikovali její různé složky. Nalezli prvky, které svědčily o změnách v půdě v průběhu času způsobených lidskou činností. Autoři studie v zeleně zbarvené rzi zjistili přítomnost chlorbenzenů. V hnědě zbarvené korozi našli také diethyltoluamid (známý také pod zkratkou DEET), což je moderní sloučenina, která se stále používá v repelentech proti hmyzu. Se zvýšeným rezavěním mísy však podle nich souvisely chlorobenzeny.

Autoři výzkumu tvrdí, že i když se tato chemická látka v Británii již nepoužívá, znečištěná půda může stále ohrožovat zachování dosud pohřbeného archeologického materiálu a je třeba provést další výzkum, aby bylo možné lépe porozumět procesům, které s tím souvisejí.

Chlorobenzeny se dříve používaly při výrobě některých pesticidů, zejména toxického insekticidu DDT. Tento přípravek proti škodlivému hmyzu je už od sedmdesátých let zakázán.

„Chlorbenzeny jsou ve venkovských oblastech běžnými kontaminanty půdy pocházejícími z používání pesticidů, z nichž mnohé byly zakázány před více než padesáti lety,“ uvedli vědci ve studii, kterou publikoval odborný časopis Scientific Reports Journal. „Zde ukazujeme, že jejich přítomnost je spojena se zrychlenou korozí, což představuje hrozbu pro zachování archeologických kovových předmětů v zemi,“ uvedli v závěru výzkumu jeho autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 6 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
před 20 hhodinami

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026
Načítání...