Pesticidy ničí nejen přírodu, ale i archeologické památky

Zrezavělá římská mísa stará téměř dva tisíce let obsahuje stopy moderní chemické látky, která se dříve používala v pesticidech. Ukázala to studie, podle které může půda znečištěná chlorbenzeny představovat trvalou hrozbu pro zachování archeologických památek, které se stále nacházejí v zemi.

Vědci ve studii zkoumali syntetické sloučeniny, které mohou být ve vysokých koncentracích toxické. Většina z nich byla ve Spojeném království zakázána v důsledku obav ze znečištění životního prostředí. Výzkumníci však předpokládají, že tyto chemické látky se v přírodě nahromadily v důsledku dřívějšího zemědělského a průmyslového používání.

Mísa s místem nálezu
Zdroj: Scientific Reports

Odborníci z Oxfordské univerzity zkoumali římskou mísu z pozdní doby železné. Nádoba, vyrobená ze slitiny mědi, byla nalezena v roce 2016 na farmě v Kentu, která se minimálně od roku 1936 využívá k zemědělské činnosti.

Vědci analyzovali zeleně a hnědě zbarvenou korozi na míse, aby identifikovali její různé složky. Nalezli prvky, které svědčily o změnách v půdě v průběhu času způsobených lidskou činností. Autoři studie v zeleně zbarvené rzi zjistili přítomnost chlorbenzenů. V hnědě zbarvené korozi našli také diethyltoluamid (známý také pod zkratkou DEET), což je moderní sloučenina, která se stále používá v repelentech proti hmyzu. Se zvýšeným rezavěním mísy však podle nich souvisely chlorobenzeny.

Autoři výzkumu tvrdí, že i když se tato chemická látka v Británii již nepoužívá, znečištěná půda může stále ohrožovat zachování dosud pohřbeného archeologického materiálu a je třeba provést další výzkum, aby bylo možné lépe porozumět procesům, které s tím souvisejí.

Chlorobenzeny se dříve používaly při výrobě některých pesticidů, zejména toxického insekticidu DDT. Tento přípravek proti škodlivému hmyzu je už od sedmdesátých let zakázán.

„Chlorbenzeny jsou ve venkovských oblastech běžnými kontaminanty půdy pocházejícími z používání pesticidů, z nichž mnohé byly zakázány před více než padesáti lety,“ uvedli vědci ve studii, kterou publikoval odborný časopis Scientific Reports Journal. „Zde ukazujeme, že jejich přítomnost je spojena se zrychlenou korozí, což představuje hrozbu pro zachování archeologických kovových předmětů v zemi,“ uvedli v závěru výzkumu jeho autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 6 mminutami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 2 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 4 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 6 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 16 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 23 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30
Načítání...