Horko poslední doby nešponuje teploty jen ve městech, slunce rozpálí i krajinu, když v ní chybí voda. Území Česka čelilo odvodňování víc než sto let. Teď je snaha vláhu do přírody vrátit. Důkazem jsou i Sedmihorské mokřady v Českém ráji.
Potrubí mělo Sedmihorské mokřady vysušit, nyní jsou ostrůvkem vláhy v krajině
I ráno před horkým dnem je tu svěží. Uprostřed luk a polí v Českém ráji je 14 nových tůní, ale důležitější bylo přerušit kilometry potrubí, které mělo Sedmihorské mokřady vysušit. „Voda je pod celým terénem, jde asi o šest hektarů, které se revitalizovaly,“ přibližuje iniciátor obnovy Sedmihorských mokřadů Vojtěch Šťastný.
„To vše je potom vidět z vyhlídek od skalního města, z hradu Valdštejn, je to takový ostrůvek biodiverzity v té intenzivně obhospodařované krajině,“ doplňuje.
K úspěchu projektu přitom byly potřeba pozemky víc než třiceti majitelů. Melioracemi (odvodňováním) se z nich ztrácelo jeden a půl litru vody za vteřinu – množství, které by každou hodinu naplnilo hasičskou cisternu. Začalo se s nimi v polovině šedesátých let.
„Přišlo další odvodňování v sedmdesátých letech a dokonce v devadesátých letech, takže jsou to vlastně vrstvy několika druhů trubek nad sebou,“ uvedl Šťastný.
Potrubí přerušené, silná vrstva rašeliny
Rozsah meliorací je někdy těžko představitelný – v této lokalitě i teď v podzemí zůstávají drenáže, takže prakticky každých deset metrů vede potrubí, které mělo vodu odvádět. To je už přerušené a voda tak na místě zůstává – vsakuje se do rašeliny, které je v mokřadu vrstva čtyř až šesti metrů.
Změna v krajině je vidět hned po dokončení. Zahnízdil tu i pár jeřábů, kterým se podařilo úspěšně vyvést mládě. To by mělo velmi brzo odletět na jih. Obnova mokřadů stála přes tři miliony. Teď je bude potřeba udržovat, hlavně kosit – vody je tu ale i v horkém létě dost.