Vláda ve středu schválila novelu liniového zákona, která stanovuje čtyřletou lhůtu pro udělení povolení pro nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury. Novinářům to po jednání kabinetu řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Zákon ještě bude muset posoudit parlament. Ministři rovněž schválili, že do roku 2027 půjde na zlepšení životního prostředí v lesích 446 milionů, jde o součást Společné zemědělské politiky EU. Vláda rovněž schválila nové podmínky pro zemědělce při získávání dotací.
Vláda schválila novelu liniového zákona. Stanoví lhůtu pro povolení dopravních staveb
8 minut
Tisková konference vlády po jednání o liniovém zákoně
Novela stanoví, že úřady musejí vydat stavební povolení do čtyř let od chvíle, kdy investor předloží všechny podklady, včetně posudku o dopadu stavby na životní prostředí (EIA). Úprava se bude vztahovat na významné dopravní stavby, u nichž budou investiční náklady nejméně 7,5 miliardy korun. Podmínkou není, aby byly součástí přeshraniční stavby, zdůraznil Kupka.
„Jde o jasné ukotvení finálních lhůt, ve kterých budou úřady rozhodovat,“ řekl Kupka s tím, že to bude znamenat urychlení přípravy dalších klíčových dopravních staveb, ať už v oblasti železniční, dálniční, či vodní infrastruktury. „Přináší závaznou lhůtu čtyři roky od okamžiku, kdy úřady potvrdí, že to příslušné podání je úplné a je možné postupovat v dalších krocích rychle směrem k finálnímu povolení stavby,“ dodal.
2 minuty
Události: Vláda o novele liniového zákona
Podle něj by novelu bylo možné využít pro některé nejdůležitější dálniční stavby, jako jsou D11, D35, D6 a D52. Uplatnit by ji mělo být možné i na severní část pražského okruhu, kde Ředitelství silnic a dálnic podle Kupky finišuje přípravu pro posouzení EIA.
Ministr zároveň zdůraznil, že novela zákona má sloužit především jako pojistka nejzazší lhůty pro povolování dopravních staveb. „Pevně doufáme, že se podaří získávat ta povolení dříve než ve lhůtě čtyři roky,“ řekl. Vláda podle Kupky směřuje k tomu, aby se podařilo napravit historický dluh Česka při budování dopravní infrastruktury.
Lepší hospodaření v lesích
Vláda na návrh ministerstva zemědělství schválila také dotace na lesnicko-environmentální platby pro zlepšení životního prostředí, přípravu na změnu klimatu a ochranu lesů. Do roku 2027 je na ně určeno téměř 450 milionů korun. Podporu na opatření v lesích získají vlastníci, nájemci nebo pachtýři na zachování druhové rozmanitosti v lesích nebo ochranu genofondu.
Novela podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) podporuje lepší hospodaření v lesích i jejich ochranu. „Upravuje to, abychom mohli také chránit vzácné porosty, případně i ty jednotlivé konkrétní habitativní stromy a toto nařízení vlády stanovuje finanční parametry, ale zároveň také parametry, jakým způsobem má ochrana probíhat,“ uvedl na tiskové konferenci Jurečka.
Například dotace na genofond pomohou financovat šetrný sběr šišek a semínek z cenných lokalit, genetický materiál bude sloužit k osázení nových lesů, uvedlo ministerstvo zemědělství. Lesnicko-environmentální platby podpoří každoročně 28 tisíc hektarů cenných porostů.
Nové podmínky pro zemědělce
Vláda rovněž schválila nové podmínky, které musí zemědělci splnit, aby měli nárok na plošné dotace, takzvané podmínky podmíněnosti. Ty se týkají například dotací na zlepšení životních podmínek zvířat v hospodářských chovech. Zemědělci budou podle resortu muset také dodržovat protierozní opatření, rozčlenit na více dílů velká pole s jednou plodinou nebo nechávat některá pole ležet ladem, aby na nich poskytli podmínky pro různé rostlinné a živočišné druhy.
Jurečka k tomu uvedl, že smyslem nařízení je lépe pečovat o půdu nebo vodní zdroje. Poznamenal, že v ČR je více než třicet tisíc subjektů věnujících se zemědělství, mezi kterými jsou rodinné farmy, střední i velké podniky. „Bylo to poměrně dlouho projednáváno, není to jednoduché téma. Pokud opravdu myslíme vážně lepší péči o krajinu, je nutné dělat posun kupředu,“ řekl.
Pro některá pravidla letos platí výjimka, kterou umožnila Evropská komise. „Letos tedy mohou například i na úhorech pěstovat produkční plodiny. Také povinnost střídat plodiny na jednom poli je odložena až na rok 2024,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
