Chystá se novela zákona o myslivosti. Zavést má plány lovu podle míry poškození lesů

Nahrávám video
Události ČT: Novelu zákona o myslivosti chce Nekula tentokrát dotáhnout do konce
Zdroj: ČT24

Novela zákona o myslivosti, kterou nyní připravuje ministerstvo zemědělství (MZe), by měla zavést plánování lovu v honitbách podle poškození lesů. Informovali o tom ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), vrchní ředitel sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář a ředitel odboru státní správy myslivosti a rybářství Martin Žižka. Hlavním cílem novely je snížení stavů dlouhodobě přemnožené spárkaté zvěře, která způsobuje škody na lesích i zemědělských plodinách, digitalizace správy myslivosti a posílení práv vlastníků pozemků.

Nekula poznamenal, že snah o novelizaci zákona bylo už několik. Naposledy jeho projednávání skončilo ve třetím čtení ve sněmovně v minulém volebním období. Ministerstvo chce novelu připravit letos a Legislativní radě vlády ji odeslat v červenci, stále tedy platí zákon z roku 2001.

Ministr také řekl, že škody způsobené zvěří jsou velmi vysoké a cílem novely je systematicky eliminovat jejich rozsah. Digitalizace podle něj má pomoci vyhodnocovat odstřely zvěře, protože se zřejmě v určité míře vykazují stavy, které neodpovídají realitě.

Problémem není jen přemnožená černá zvěř, která působí škody lesníkům a zemědělcům, v ohrožení jsou i sazenice a mladé stromy. Podle ministra zemědělství je tak potřeba snížit stavy zvěře, aby po kůrovcové kalamitě vyrostly nové lesy. Tvrdí, že škody na mladém porostu dosahují miliard korun.

Plán lovu by se měl podle představ resortu stanovovat podle úrovně poškození lesa, což bude posuzovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL). „Bude možnost státní správy vstoupit do plánu a na základě své iniciativy plány navyšovat,“ doplnil Mlynář.

Informace o ulovené zvěři by se měly nahrávat do aplikace

Za významný prvek plánované novely spojený i s digitalizací označil Mlynář kontrolu lovu. Měla by k tomu sloužit mobilní aplikace, do které se budou nahrávat ulovené kusy. Do evidence budou moci nahlížet myslivci, majitelé pozemků i státní správa.

Při nesplnění plánu lovu by měla hrozit sankce až do dvou set tisíc korun. Žižka upozornil na to, že v současnosti hrozí sankce pouze v případě, že se kvůli nesplnění plánu lovu překročily maximální stavy zvěře, což je v praxi velmi těžko prokazatelné.

Státní správa by podle novely měla mít možnost uložit navýšení odlovu zvěře nebo omezit či zakázat lov samců spárkaté zvěře starších dvou let. Mlynář uvedl, že novela nebude pracovat s pojmem normování zvěře, ale termínem minimální stavy a zvěří, která se v dané honitbě chová.

Novela by měla také rozvolnit podmínky lovu a umožnit například využití přístrojů nočního vidění nebo uvolnění lovu při sklizni, což dnes lze pouze v rámci mimořádných opatření Státní veterinární správy. Novela má sjednotit termín pro uplatnění náhrad škod za poškození zvěří na 60 dnů a zavést povinnost ohlásit škody sedm dní před sklizní a sepsat záznam. „Škody zvěří budou součástí informačního systému evidence myslivosti,“ uvedl Mlynář.

Co znamená pojem myslivost?

Ministerstvo chce také upravit definici myslivosti. Podle Mlynáře by novela měla obsahovat ustanovení, že myslivost je činnost, která poskytuje ekosystémové služby, což se týká nejen lovu, ale i chovu zvěře a obstarávání zvěře jako národního přírodního dědictví. Měla by obsahovat i to, že myslivost je vykonávána nejenom mysliveckými spolky, ale i vlastníky lesů nebo zemědělci.

Podle představ ministerstva by se měla změnit a zefektivnit podoba státní správy myslivosti. Na nejnižší úrovni obcí s rozšířenou působností by se myslivosti věnoval úředník na plný úvazek. V současnosti je běžné, že se lidé pověření správou myslivosti musí věnovat i řadě jiných témat. Novela by měla zajistit, aby lidé ke správě myslivosti měli odborné předpoklady. Jednou z podmínek má být, že se věnují správě myslivosti alespoň pět let, nebo mají vysokoškolské vzdělání.

Při pronájmu státních honiteb by se podle připravované novely také měla zohlednit existence místních spolků a měly by mít větší šanci stát se nájemci. Pronájem by také měl nově být na pět až deset let.

Tématem, které často zmiňují i nevládní organizace, je snížení minimální výměry honiteb. V současnosti je to pět set hektarů. Ministerstvo k tomu podle Mlynáře spíše moderuje diskusi a lze očekávat, že o některých hodně diskutovaných tématech se rozhodne při projednávání ve sněmovně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
před 39 mminutami

Stát loni zdědil dům v centru Prahy, traktory, odznáčky či fenu

Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.
před 1 hhodinou

Z Československa zmizely po revoluci mnohé památky a starožitnosti

V 90. letech minulého století, po konci komunistického režimu a otevření hranic, mizely památky z tehdejšího Československa nevídaným tempem. Zloději vykrádali výzdobu kostelů, do zahraničí „se přemisťovaly" i vnější kamenické výrobky. Venkov navíc začali objíždět obchodníci, kteří za pár korun skupovali leckdy hodnotné starožitnosti. Lidé se tehdy levně zbavovali starých věcí a předmětů, protože o jejich skutečné hodnotě neměli ani tušení. Takový vývoz sice byl nelegální, přesto mnohé věci končily v cizině. Kolik přesně starožitností a kulturních památek zmizelo nenávratně v zahraničí, nikdo nevyčíslil. Existují jen odhady a ty říkají – byly jich statisíce.
před 1 hhodinou

Některé sněmovní výbory stále nemají vedení

Spory o obsazení vedení sněmovních výborů pokračují. Na některé posty míří bývalí ministři, například někdejší ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ale v prvním kole volby neuspěl. Opozice koalici vyčítá, že odmítá podpořit členy bývalého kabinetu. Avizuje, že spor se může projevit i v dalším jednání Poslanecké sněmovny. Podle vládních stran jde ale o výhrady k samotným kandidátům a rozhodnutí jednotlivých poslanců.
před 3 hhodinami

Armáda pořídila čtyřicítku cisteren pro ochranu svých objektů

Armáda přezbrojuje a s ní i vojenští hasiči. Za zhruba půl miliardy korun pořídili celkem 37 cisteren, většinu v klasické červené barvě, ale čtyři jsou rovněž v armádní zelené. Chrání s nimi armádní základny, muniční sklady a výcvikové prostory. Stejně jako ostatní civilní stroje vozí vodu, hadice a vyprošťovací zařízení. Část vozidel má ale navíc například protichemické sady nebo zdravotnické vybavení. A specialitou všech jsou ve střeše zabudované termokamery. Hasiči u armády dostali také nové obleky, béžové, aby víc odrážely teplo, a se speciálními úpravami. Modernizací této části armády se zabývala Zóna ČT24.
před 11 hhodinami

Největší nábytkářské řetězce posilují svou pozici na trhu

Tržby z prodeje nábytku v Česku loni klesly asi o tři procenta na 43 miliard korun, vyplývá z odhadu Asociace nábytkářů. Lidé více kupovali zboží z dovozu než české výrobky. Poměr byl zhruba sedm ku třem. Úspěšný rok hlásí největší nábytkářské řetězce, které mají na trhu až třetinový podíl. Přestože prodej přes internet každým rokem roste, většina lidí míří za nábytkem do obchodních domů. Zboží chtějí vidět a vyzkoušet si ho. Častěji poptávají servis takzvaně na klíč. Do většiny velkých nábytkářských řetězců dodávají i české firmy. Obecně objem tuzemské výroby ale poslední dva roky klesá.
před 12 hhodinami

Dvacet pět tisíc přihlášek na SŠ za týden, uchazeči mají čas do 20. února

Za první týden podalo přihlášky na střední školy dvacet pět tisíc dětí. Většina se ještě rozhoduje. Přihlášku si mohou podat až do 20. února. Přijímačky budou psát v první polovině dubna. Už minulý týden ale žáci mohli posoudit své znalosti zdarma na zkoušce nanečisto od Cermatu. Komerční organizátoři po ní zaznamenávají větší zájem o volné termíny. V Praze je letos přes jedenáct tisíc deváťáků, tedy o pár stovek méně než loni. Zhruba třetina přihlášek na zdejší střední školy ale chodí ze Středočeského kraje. Celkově je pro více než sto tisíc deváťáků na veřejných školách sto sedmnáct tisíc míst. Nabídka vzhledem k demografii mírně klesla. Některé obory ale posilují, reagují například na poptávku na pracovním trhu.
před 12 hhodinami

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna 2026. Kabinet Andreje Babiše tak zachová jednu ze dvou klíčových částí důchodové reformy prosazené předchozí vládou Petra Fialy (ODS), uvedl pro ČT ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Při schvalování reformy přitom politici z ANO i SPD slibovali, že zruší i tento parametr. V praxi to znamená, že lidem, kteří odejdou do penze v následujících letech, bude stát každý rok vypočtený důchod mírně snižovat.
před 13 hhodinami
Načítání...