Evropská komise chce zjistit, nakolik přírodu poškozuje jedovaté olovo z mysliveckých nábojů nebo rybářských závaží. Evropská agentura pro chemické látky má proto vypracovat analýzu, a na jejím základě se rozhodne, zda bude používání olova dál povolené, případně se omezí nebo rovnou zakáže.
Brusel kvůli možnému zákazu zjišťuje, kolik olova zůstává po rybářích či myslivcích
Zmíněná analýza má být hotová koncem příštího roku: „Aby se vůbec posoudilo, jestli ten dopad je nebo není natolik důležitý, aby byly nutné nějaké další kroky,“ vysvětluje mluvčí Zastoupení EK v ČR Karolína Kottová.
Případného omezení či zákazu olověných střel se však myslivci obávají. Většina z nich je totiž stále používá a jsou i levnější. Podle myslivce Radka Jirkovského se třeba u broků nahradit olovo ocelí moc neosvědčilo: „Ocelový brok má mnohem větší průstřelnost, ranivost, a ta zvěř se vlastně zabíjela nekvalitně.“
Jirkovský už ale nestřílí ani olověnými náboji – hlavně proto, že se při nárazu trhají. Pak se totiž může stát, že člověk najde třeba v kýtě kus olověného pláště.
Rybáři zase vedle prutu nebo podběráku využívají spoustu olověných závaží: „Myslím si, že se bez toho nejde obejít, protože to olovo má nenahraditelné vlastnosti. Ani ne v tom, že je těžké, ale že je lehko opracovatelné,“ vysvětluje Pavel Vrána z Českého rybářského svazu. Jen některá závaží jsou ale potažená plastem, aby toxické olovo ve vodě neoxidovalo.
- Podle zprávy ekologických organizací Green Cross a Pure Earth je olovo nejrozšířenější škodlivinou v životním prostředí, která ohrožuje zdraví 26 milionů lidí po celém světě. Otrava olovem je velice nebezpečná zejména u dětí, protože zpomaluje jejich vývoj a způsobuje vážné neurologické poruchy. Otrava při menších koncentracích olova ve vodě či v ovzduší navíc postupuje jen velmi pomalu a bývá těžké ji odhalit.