Pavel Karas: Klimatické lázně nás rychle dostanou do formy. Klimatoterapie využívá k léčbě vlastnosti podnebí

Slunce, voda a vzduch. Kombinace tří faktorů, které nás zpravidla rychle dostanou do formy. K tomu je ale ještě zapotřebí pohyb. Když se tohle všechno potká v místě s léčebným klimatem, dá se říct, že máme skoro vyhráno.

Klimatické lázně, místo, kde se ke zlepšení našeho zdraví používá speciální léčba, takzvaná  klimatoterapie. Jedná se o léčebnou metodu, která využívá příznivých vlastností klimatu daného území k léčbě některých chorob nebo k prevenci. Terapie je zpravidla založená na tréninku organismu a následném zvyšování výkonnosti. Nedílnou součástí je pobyt na čerstvém vzduchu a postupné zatěžování našeho těla, které při sedavém zaměstnání zlenivělo.

Pozitivní vliv na naše zdraví mají hory, a to hlavně středohorské podnebí. Z biologického hlediska se jedná o polohy v nadmořských výškách od 750 do 1200 metrů. Charakteristickým rysem středohorského klimatu je hlavně bohaté zastoupení lesů a často stačí pouhých pět až osm dní strávených ve středohorském klimatu k příznivému ovlivnění tělesné zdatnosti.

Podle lékařských studií dochází při pobytu na horách ke zvýšení počtu červených krvinek, k vyšší tvorbě hemoglobinu a přes naše plíce se dostává do těla i daleko větší množství kyslíku.

Velkou výhodou je i vysoký výskyt záporných iontů, takzvaných aniontů, které na nás mají blahodárný vliv a často se o nich mluví jako o vzdušných vitaminech. Jejich vyšší množství nalezneme kromě hor také u moře nebo v blízkosti vodopádů. Na těchto místech se nám velmi dobře dýchá, a proto je vyhledáváme k relaxaci a odpočinku.

V zásadě bychom měli dýchat vzduch s obsahem alespoň osm set aniontů na centimetr krychlový. V přírodě je obsah záporných iontů ve vzduchu až šedesátkrát vyšší, zatímco v uzavřených prostorách našich kanceláří a bytů se blíží k nule. 

Tam naopak převažuje vyšší koncentrace kladných iontů, ty mají zákonitě negativní vliv na naše zdraví a ve větších koncentracích se objevují například na znečištěných ulicích nebo před bouřkou, kdy bojujeme s nepříjemným pocitem dusna a dýchá se nám naopak velmi špatně.

Vyšší koncentrace kationtů působí bolesti hlavy, nervozitu, únavu, nespavost, ale i bolesti kloubů nebo vyšší krevní tlak. Jejich dlouhodobé působení může u senzitivnějších jedinců odstartovat alergii, deprese či astma.

Důležitost otužování

Při lázeňském pobytu se doporučuje také otužování, a to jak vodou, tak chladným vzduchem.
Vedle aktivizace oběhového systému zvyšuje otužování látkovou výměnu. Stoupá spotřeba kyslíku, zlepšuje se výkonnost a snižuje se napětí pro náš centrální nervový systém. Zvýrazňuje se pocit svěžesti a odpočinku.

Dalším benefitem klimatických lázní, ať už na horách, nebo u moře, je helioterapie.
Už před 1. světovou válkou byly velmi oblíbené sluneční lázně, kde se k léčbě používalo sluneční UVB záření v pásmu 280 až 315 nanometrů. Jednou z nejznámějších vlastností ultrafialového záření je jeho vliv na tvorbu vitaminu D2 a D3. Lehké zčervenání kůže a její postupné zhnědnutí vlivem pigmentace vede zpravidla k lepšímu prokrvení a povzbuzení vnitřně sekrečních funkcí kůže a zvýšení obranyschopnosti organismu. Nic se ale nemá přehánět. Při delším pobytu na slunci může dojít až ke spálení, tvorbě puchýřků a nádorovým onemocněním kůže.

Irský dramatik George Bernard Shaw se zapsal do historie nejenom získáním Nobelovy ceny za literaturu, ale i citátem „Ve zdravém těle zdravý duch“. Ten je stálé aktuální i v dnešní uspěchané době a každý by měl myslet na to, že zdraví má jenom jedno. Proto by měl pobyt na místech, která nám dělají dobře na těle i na duši, převážit nad stresem a nezdravým životním stylem v uzavřených prostorách našich bytů a kanceláří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Počasí

Bude slunečno, teploty vystoupají až na šestnáct stupňů

Česko čeká slunečný týden bez srážek, denní teploty mohou vystoupat až k šestnácti stupňům Celsia. Noční teploty se ale budou držet kolem nuly. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 18 hhodinami

V Budějovicích bylo dvacet stupňů, maxima hlásí pětina stanic

Teplotní rekordy v pátek padly na víc než pětině míst, zapsalo je 38 ze 172 dlouhodobě měřících meteorologických stanic. Nejvyšší hodnotu teploměr ukázal v Českých Budějovicích, bylo tam 20,7 stupně Celsia. Byla to jediná a první letos naměřená teplota nad dvacet stupňů. Devatenáct stupňů Celsia nebo víc meteorologové zaznamenali ještě na dalších osmi místech, shrnul Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
27. 2. 2026

Kvůli sněhové bouři jsou na severovýchodě USA desetitisíce lidí bez proudu

Na severovýchodě Spojených států jsou po sněhové bouři nadále desetitisíce lidí bez proudu. Celý region se potýká s nízkými teplotami a pokračuje v odklízení desítek centimetrů sněhu. Bouře, která na východní pobřeží dorazila v neděli večer místního času, byla nejsilnější v pondělí. Počasí si vyžádalo nejméně jednu oběť. Ve středu má region zasáhnout další sněhová bouře menšího rozsahu.
25. 2. 2026

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
25. 2. 2026

Na zhruba desítce míst platila povodňová bdělost

První povodňový stupeň platil v úterý ráno zhruba desítce míst v Česku. Týkalo se to například Tiché Orlice na Rychnovsku, kde voda ze vzedmuté řeky zaplavila cyklostezku mezi Týništěm nad Orlicí a Albrechticemi nad Orlicí. Mírné vzestupy hladin meteorologové očekávají také na Moravské Dyji v Janově a na střední a dolní Nežárce. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
24. 2. 2026Aktualizováno24. 2. 2026

Obleva zvedla hladiny řek na povodňové stupně

Kvůli dešti a tání sněhu platí v pondělí večer na pětadvaceti místech na severu a jihu Čech, na Českomoravské vrchovině a na Moravě první stupeň povodňové aktivity ze tří. Na takzvanou povodňovou bdělost klesla večer řeka Sázava na Vysočině a Svratka v Pardubickém kraji, které odpoledne krátce vystoupaly na druhý stupeň – tedy pohotovost. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
23. 2. 2026Aktualizováno23. 2. 2026

V New Yorku byla kvůli sněhové bouři patnáct hodin uzavřena doprava

Sněhová bouře uvěznila v neděli večer a v pondělí dopoledne doma miliony Newyorčanů a dalších obyvatel severovýchodu Spojených států. Do pondělního poledne místního času (18:00 SEČ) platilo ve městě uzavření všech ulic, dálnic a mostů pro veškerou dopravu mimo vozidel potřebných pro zajištění kritických služeb. Starosta New Yorku Zohran Mamdani o tom rozhodl v neděli, zákaz platil od 21 hodin místního času (3:00 SEČ).
23. 2. 2026Aktualizováno23. 2. 2026
Načítání...