Pavel Karas: Klimatické lázně nás rychle dostanou do formy. Klimatoterapie využívá k léčbě vlastnosti podnebí

Slunce, voda a vzduch. Kombinace tří faktorů, které nás zpravidla rychle dostanou do formy. K tomu je ale ještě zapotřebí pohyb. Když se tohle všechno potká v místě s léčebným klimatem, dá se říct, že máme skoro vyhráno.

Klimatické lázně, místo, kde se ke zlepšení našeho zdraví používá speciální léčba, takzvaná  klimatoterapie. Jedná se o léčebnou metodu, která využívá příznivých vlastností klimatu daného území k léčbě některých chorob nebo k prevenci. Terapie je zpravidla založená na tréninku organismu a následném zvyšování výkonnosti. Nedílnou součástí je pobyt na čerstvém vzduchu a postupné zatěžování našeho těla, které při sedavém zaměstnání zlenivělo.

Pozitivní vliv na naše zdraví mají hory, a to hlavně středohorské podnebí. Z biologického hlediska se jedná o polohy v nadmořských výškách od 750 do 1200 metrů. Charakteristickým rysem středohorského klimatu je hlavně bohaté zastoupení lesů a často stačí pouhých pět až osm dní strávených ve středohorském klimatu k příznivému ovlivnění tělesné zdatnosti.

Podle lékařských studií dochází při pobytu na horách ke zvýšení počtu červených krvinek, k vyšší tvorbě hemoglobinu a přes naše plíce se dostává do těla i daleko větší množství kyslíku.

Velkou výhodou je i vysoký výskyt záporných iontů, takzvaných aniontů, které na nás mají blahodárný vliv a často se o nich mluví jako o vzdušných vitaminech. Jejich vyšší množství nalezneme kromě hor také u moře nebo v blízkosti vodopádů. Na těchto místech se nám velmi dobře dýchá, a proto je vyhledáváme k relaxaci a odpočinku.

V zásadě bychom měli dýchat vzduch s obsahem alespoň osm set aniontů na centimetr krychlový. V přírodě je obsah záporných iontů ve vzduchu až šedesátkrát vyšší, zatímco v uzavřených prostorách našich kanceláří a bytů se blíží k nule. 

Tam naopak převažuje vyšší koncentrace kladných iontů, ty mají zákonitě negativní vliv na naše zdraví a ve větších koncentracích se objevují například na znečištěných ulicích nebo před bouřkou, kdy bojujeme s nepříjemným pocitem dusna a dýchá se nám naopak velmi špatně.

Vyšší koncentrace kationtů působí bolesti hlavy, nervozitu, únavu, nespavost, ale i bolesti kloubů nebo vyšší krevní tlak. Jejich dlouhodobé působení může u senzitivnějších jedinců odstartovat alergii, deprese či astma.

Důležitost otužování

Při lázeňském pobytu se doporučuje také otužování, a to jak vodou, tak chladným vzduchem.
Vedle aktivizace oběhového systému zvyšuje otužování látkovou výměnu. Stoupá spotřeba kyslíku, zlepšuje se výkonnost a snižuje se napětí pro náš centrální nervový systém. Zvýrazňuje se pocit svěžesti a odpočinku.

Dalším benefitem klimatických lázní, ať už na horách, nebo u moře, je helioterapie.
Už před 1. světovou válkou byly velmi oblíbené sluneční lázně, kde se k léčbě používalo sluneční UVB záření v pásmu 280 až 315 nanometrů. Jednou z nejznámějších vlastností ultrafialového záření je jeho vliv na tvorbu vitaminu D2 a D3. Lehké zčervenání kůže a její postupné zhnědnutí vlivem pigmentace vede zpravidla k lepšímu prokrvení a povzbuzení vnitřně sekrečních funkcí kůže a zvýšení obranyschopnosti organismu. Nic se ale nemá přehánět. Při delším pobytu na slunci může dojít až ke spálení, tvorbě puchýřků a nádorovým onemocněním kůže.

Irský dramatik George Bernard Shaw se zapsal do historie nejenom získáním Nobelovy ceny za literaturu, ale i citátem „Ve zdravém těle zdravý duch“. Ten je stálé aktuální i v dnešní uspěchané době a každý by měl myslet na to, že zdraví má jenom jedno. Proto by měl pobyt na místech, která nám dělají dobře na těle i na duši, převážit nad stresem a nezdravým životním stylem v uzavřených prostorách našich bytů a kanceláří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Počasí

Do konce týdne předpověď slibuje klidnější počasí

Po sérii dní s extrémními teplotami a následnými až velmi silnými bouřkami by se Česko mělo dočkat klidnějšího počasí. Do soboty má být přes den převážně slunečno a teploty se budou většinou pohybovat kolem 25 stupňů Celsia. V neděli se mají na většině území vyskytnout přeháňky, výjimečně i bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 15 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánovčera v 23:30

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
včera v 11:11

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
30. 6. 2026

Zaplavené silnice, spadlé stromy. Bouřky se prohnaly Českem

Českem po historicky nejteplejším víkendu v pondělí prošly bouřky, které v částech země zanechaly škody. Kvůli úklidu spadlých stromů museli vyjet hasiči v krajích Královéhradeckém, Středočeském, Jihočeském nebo na Vysočině. Na řadě míst dřeviny omezily železniční provoz. Voda odpoledne také zaplavila některé ulice v Jihlavě, v jižních Čechách zase padaly mimořádně velké kroupy. V týdnu se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ochladí. V jeho druhé polovině teploty klesnou na 22 až 27 stupňů Celsia.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Teplotní rekordy opět hlásily desítky stanic, podívejte se kde

Ve velké části Česka padaly i v pondělí teplotní rekordy pro daný kalendářní den. Novou nejvyšší teplotu pro 29. červen zaznamenali na řadě měřicích stanic Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ) už před 11:00. Především šlo o místa na Moravě a ve Slezsku, ale týkalo se to i mnoha lokalit v Čechách. Dělo se tak po dosud nejteplejší noci v rámci současné vlny veder, která sužuje nejen tuzemsko, ale i mnoho dalších evropských zemí. V neděli padl v Doksanech absolutní teplotní rekord pro Česko o hodnotě 41,9 stupně Celsia.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Evropský pohled