Pavel Karas: Klimatické lázně nás rychle dostanou do formy. Klimatoterapie využívá k léčbě vlastnosti podnebí

Slunce, voda a vzduch. Kombinace tří faktorů, které nás zpravidla rychle dostanou do formy. K tomu je ale ještě zapotřebí pohyb. Když se tohle všechno potká v místě s léčebným klimatem, dá se říct, že máme skoro vyhráno.

Klimatické lázně, místo, kde se ke zlepšení našeho zdraví používá speciální léčba, takzvaná  klimatoterapie. Jedná se o léčebnou metodu, která využívá příznivých vlastností klimatu daného území k léčbě některých chorob nebo k prevenci. Terapie je zpravidla založená na tréninku organismu a následném zvyšování výkonnosti. Nedílnou součástí je pobyt na čerstvém vzduchu a postupné zatěžování našeho těla, které při sedavém zaměstnání zlenivělo.

Pozitivní vliv na naše zdraví mají hory, a to hlavně středohorské podnebí. Z biologického hlediska se jedná o polohy v nadmořských výškách od 750 do 1200 metrů. Charakteristickým rysem středohorského klimatu je hlavně bohaté zastoupení lesů a často stačí pouhých pět až osm dní strávených ve středohorském klimatu k příznivému ovlivnění tělesné zdatnosti.

Podle lékařských studií dochází při pobytu na horách ke zvýšení počtu červených krvinek, k vyšší tvorbě hemoglobinu a přes naše plíce se dostává do těla i daleko větší množství kyslíku.

Velkou výhodou je i vysoký výskyt záporných iontů, takzvaných aniontů, které na nás mají blahodárný vliv a často se o nich mluví jako o vzdušných vitaminech. Jejich vyšší množství nalezneme kromě hor také u moře nebo v blízkosti vodopádů. Na těchto místech se nám velmi dobře dýchá, a proto je vyhledáváme k relaxaci a odpočinku.

V zásadě bychom měli dýchat vzduch s obsahem alespoň osm set aniontů na centimetr krychlový. V přírodě je obsah záporných iontů ve vzduchu až šedesátkrát vyšší, zatímco v uzavřených prostorách našich kanceláří a bytů se blíží k nule. 

Tam naopak převažuje vyšší koncentrace kladných iontů, ty mají zákonitě negativní vliv na naše zdraví a ve větších koncentracích se objevují například na znečištěných ulicích nebo před bouřkou, kdy bojujeme s nepříjemným pocitem dusna a dýchá se nám naopak velmi špatně.

Vyšší koncentrace kationtů působí bolesti hlavy, nervozitu, únavu, nespavost, ale i bolesti kloubů nebo vyšší krevní tlak. Jejich dlouhodobé působení může u senzitivnějších jedinců odstartovat alergii, deprese či astma.

Důležitost otužování

Při lázeňském pobytu se doporučuje také otužování, a to jak vodou, tak chladným vzduchem.
Vedle aktivizace oběhového systému zvyšuje otužování látkovou výměnu. Stoupá spotřeba kyslíku, zlepšuje se výkonnost a snižuje se napětí pro náš centrální nervový systém. Zvýrazňuje se pocit svěžesti a odpočinku.

Dalším benefitem klimatických lázní, ať už na horách, nebo u moře, je helioterapie.
Už před 1. světovou válkou byly velmi oblíbené sluneční lázně, kde se k léčbě používalo sluneční UVB záření v pásmu 280 až 315 nanometrů. Jednou z nejznámějších vlastností ultrafialového záření je jeho vliv na tvorbu vitaminu D2 a D3. Lehké zčervenání kůže a její postupné zhnědnutí vlivem pigmentace vede zpravidla k lepšímu prokrvení a povzbuzení vnitřně sekrečních funkcí kůže a zvýšení obranyschopnosti organismu. Nic se ale nemá přehánět. Při delším pobytu na slunci může dojít až ke spálení, tvorbě puchýřků a nádorovým onemocněním kůže.

Irský dramatik George Bernard Shaw se zapsal do historie nejenom získáním Nobelovy ceny za literaturu, ale i citátem „Ve zdravém těle zdravý duch“. Ten je stálé aktuální i v dnešní uspěchané době a každý by měl myslet na to, že zdraví má jenom jedno. Proto by měl pobyt na místech, která nám dělají dobře na těle i na duši, převážit nad stresem a nezdravým životním stylem v uzavřených prostorách našich bytů a kanceláří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Počasí

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 5 hhodinami

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Mrazivá rána vydrží do konce týdne, po víkendu se oteplí

Chladná a na mnoha místech i mrazivá rána vydrží v Česku do konce týdne. V pátek bude na horách v Čechách sněžit, přes den teploty vystoupají k deseti stupňům Celsia. O víkendu se budou maximální denní teploty pohybovat kolem patnácti stupňů, v příštím týdnu se oteplí k dvaceti stupňům, vyplývá z předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
9. 4. 2026

Teplé dny končí, přijde ochlazení

Po skoro letních nedělních teplotách se tento týden ochladí. V prvních dnech bude maximálně šestnáct stupňů Celsia a koncem týdne nejvýše čtrnáct stupňů. Na severovýchodě země bude propad teplot ještě výraznější. Maximální denní teploty tam mohou klesnout až na osm stupňů. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Celý týden bude převážně jasno s ojedinělými přeháňkami.
6. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Na Velikonoce se oteplí, v neděli až na dvacet stupňů, v pondělí může pršet

Během prodlouženého velikonočního víkendu se v Česku postupně oteplí, v neděli až na víc než dvacet stupňů Celsia, místy se objeví přeháňky. V noci ještě může na některých místech slabě mrznout a na vrcholcích hor sněžit. Na Velikonoční pondělí s tradičním koledováním se mírně ochladí a častěji než v předchozích dnech bude pršet, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
2. 4. 2026

Do středy bude chladno a přeháňky, pak se má vyjasnit a oteplit

V Česku má být v pondělí a v úterý převážně zataženo s přeháňkami, ve vyšších polohách i sněhovými. V noci může mrznout, přes den bude do deseti stupňů Celsia. Od středy se má vyjasnit a postupně oteplit, teplotní maxima se dostanou i přes patnáct stupňů. Srážky se vrátí o víkendu, na horách může opět padat i sníh. O velikonočních svátcích bude převažovat slunečné a teplé počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
30. 3. 2026Aktualizováno30. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026
Načítání...