Pavel Karas: Klimatické lázně nás rychle dostanou do formy. Klimatoterapie využívá k léčbě vlastnosti podnebí

Slunce, voda a vzduch. Kombinace tří faktorů, které nás zpravidla rychle dostanou do formy. K tomu je ale ještě zapotřebí pohyb. Když se tohle všechno potká v místě s léčebným klimatem, dá se říct, že máme skoro vyhráno.

Klimatické lázně, místo, kde se ke zlepšení našeho zdraví používá speciální léčba, takzvaná  klimatoterapie. Jedná se o léčebnou metodu, která využívá příznivých vlastností klimatu daného území k léčbě některých chorob nebo k prevenci. Terapie je zpravidla založená na tréninku organismu a následném zvyšování výkonnosti. Nedílnou součástí je pobyt na čerstvém vzduchu a postupné zatěžování našeho těla, které při sedavém zaměstnání zlenivělo.

Pozitivní vliv na naše zdraví mají hory, a to hlavně středohorské podnebí. Z biologického hlediska se jedná o polohy v nadmořských výškách od 750 do 1200 metrů. Charakteristickým rysem středohorského klimatu je hlavně bohaté zastoupení lesů a často stačí pouhých pět až osm dní strávených ve středohorském klimatu k příznivému ovlivnění tělesné zdatnosti.

Podle lékařských studií dochází při pobytu na horách ke zvýšení počtu červených krvinek, k vyšší tvorbě hemoglobinu a přes naše plíce se dostává do těla i daleko větší množství kyslíku.

Velkou výhodou je i vysoký výskyt záporných iontů, takzvaných aniontů, které na nás mají blahodárný vliv a často se o nich mluví jako o vzdušných vitaminech. Jejich vyšší množství nalezneme kromě hor také u moře nebo v blízkosti vodopádů. Na těchto místech se nám velmi dobře dýchá, a proto je vyhledáváme k relaxaci a odpočinku.

V zásadě bychom měli dýchat vzduch s obsahem alespoň osm set aniontů na centimetr krychlový. V přírodě je obsah záporných iontů ve vzduchu až šedesátkrát vyšší, zatímco v uzavřených prostorách našich kanceláří a bytů se blíží k nule. 

Tam naopak převažuje vyšší koncentrace kladných iontů, ty mají zákonitě negativní vliv na naše zdraví a ve větších koncentracích se objevují například na znečištěných ulicích nebo před bouřkou, kdy bojujeme s nepříjemným pocitem dusna a dýchá se nám naopak velmi špatně.

Vyšší koncentrace kationtů působí bolesti hlavy, nervozitu, únavu, nespavost, ale i bolesti kloubů nebo vyšší krevní tlak. Jejich dlouhodobé působení může u senzitivnějších jedinců odstartovat alergii, deprese či astma.

Důležitost otužování

Při lázeňském pobytu se doporučuje také otužování, a to jak vodou, tak chladným vzduchem.
Vedle aktivizace oběhového systému zvyšuje otužování látkovou výměnu. Stoupá spotřeba kyslíku, zlepšuje se výkonnost a snižuje se napětí pro náš centrální nervový systém. Zvýrazňuje se pocit svěžesti a odpočinku.

Dalším benefitem klimatických lázní, ať už na horách, nebo u moře, je helioterapie.
Už před 1. světovou válkou byly velmi oblíbené sluneční lázně, kde se k léčbě používalo sluneční UVB záření v pásmu 280 až 315 nanometrů. Jednou z nejznámějších vlastností ultrafialového záření je jeho vliv na tvorbu vitaminu D2 a D3. Lehké zčervenání kůže a její postupné zhnědnutí vlivem pigmentace vede zpravidla k lepšímu prokrvení a povzbuzení vnitřně sekrečních funkcí kůže a zvýšení obranyschopnosti organismu. Nic se ale nemá přehánět. Při delším pobytu na slunci může dojít až ke spálení, tvorbě puchýřků a nádorovým onemocněním kůže.

Irský dramatik George Bernard Shaw se zapsal do historie nejenom získáním Nobelovy ceny za literaturu, ale i citátem „Ve zdravém těle zdravý duch“. Ten je stálé aktuální i v dnešní uspěchané době a každý by měl myslet na to, že zdraví má jenom jedno. Proto by měl pobyt na místech, která nám dělají dobře na těle i na duši, převážit nad stresem a nezdravým životním stylem v uzavřených prostorách našich bytů a kanceláří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Počasí

Na Štědrý den se objeví sněhové přeháňky

V Česku se na Štědrý den objeví sněhové přeháňky, občasné sněžení očekávají meteorologové zejména v jižní polovině území a na horách. Nejvíce sněhu by do Štědrého večera mělo napadnout hlavně na Šumavě, v Pošumaví a Novohradských horách, lokálně kolem pěti centimetrů, výjimečně až deset centimetrů. Souvislejší sněhovou pokrývku očekávají meteorologové také v Jeseníkách a okolí. Zbývající sváteční dny budou slunečnější a také mrazivé.
07:56Aktualizovánopřed 33 mminutami

Silná inverze drží Česko pod mraky

Tuzemsko od začátku týdne ovlivňuje výrazná inverze. Zatímco v nížinách přetrvává zataženo, mlhy a mrazivé počasí, na horách panuje jasno a teploty místy přesahují deset stupňů. Inverze, která vydrží zhruba do Vánoc, ovlivňuje i podmínky ve skiareálech, kde kvůli teplu rychle ubývá i technického sněhu. Lyžovat se tak dá jen v několika střediscích.
19. 12. 2025

Víkend bude zatažený a mlhavý, maxima dosáhnou asi pěti stupňů

O nadcházejícím víkendu bude v Česku většinou zataženo, slunce se objeví jen ojediněle. Meteorologové očekávají mlhy a mrholení, někde mohou být i mrznoucí. Nejvyšší teploty se budou pohybovat kolem pěti stupňů Celsia, při malé oblačnosti i nepatrně výše, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Česko bude dál svírat inverze

Inverzní počasí se zataženým nebem bude v Česku pokračovat, teploty přes den budou většinou do pěti stupňů Celsia, v noci i pod nulou. Ojediněle se objeví mrholení a také mlhy, které mohou namrzat. Od čtvrtka se vyjasní a mírně oteplí. Na víkend se mraky vrátí a místy může slabě pršet. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
15. 12. 2025

Víkend má být chladný, zatažený a s trochou srážek

V Česku bude do konce týdne převážně zataženo a mlhavo, slunce a srážek bude pomálu. Teploty ve čtvrtek ještě vystoupají i přes deset stupňů Celsia, pak se začne ochlazovat a o víkendu může v noci i mrznout. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu.
11. 12. 2025Aktualizováno11. 12. 2025

Třetí den v řadě padaly teplotní rekordy

V Česku potřetí v řadě padaly teplotní rekordy. Maximum pro 10. prosinec ve středu překonalo nebo vyrovnalo šedesát ze 172 stanic, které fungují alespoň třicet let.
10. 12. 2025

Padaly teplotní rekordy, nejvíc naměřily stanice na jihu Čech

Teplotní rekordy v úterý padly nebo byly vyrovnány na 101 stanicích ze 172, které měří víc než třicet let. Nejtepleji bylo v Českých Budějovicích, kde teplota vystoupala na 16,4 stupně Celsia, informoval odpoledne Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Teplotní rekordy v tuzemsku padaly druhý den v řadě.
9. 12. 2025

Téměř na třetině stanic padly teplotní rekordy

Teplotní rekord pro 8. prosinec padl na 53 ze 172 meteorologických stanic, které fungují alespoň třicet let. Nejtepleji bylo v Žatci, kde teploměr dosáhl patnácti stupňů Celsia. Nové maximum má i nejstarší česká stanice v pražském Klementinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Nadprůměrně teplo má být i v dalších dnech, zejména v Čechách se vyjasní.
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025
Načítání...