Pavel Karas

Na víkend se v Česku výrazně oteplí, teploty se přiblíží tropickým třiceti stupňům Celsia, nejčastěji bude polojasno s přeháňkami a bouřkami. Podobné počasí vydrží také na počátku příštího týdne, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Český hydrometeorologický ústav varuje před dalšími ranními mrazíky. V příštích dnech by se sice už mělo oteplovat, ale zase přibude srážek.

Všichni obyvatelé oblastí, které může zasáhnout hurikán, každoročně s obavami sledují předpovědi meteorologů. Letošní sezona by měla být podle predikcí podobně jako ta loňská nadprůměrně aktivní.

Od začátku března počasí ve střední Evropě s malými přestávkami ovlivňují tlakové výše. To je hlavní důvod, proč v Česku až na ojedinělé výjimky neprší, a půda se tak stále víc vysušuje. Při slunečných dnech, kdy registrujeme poměrně velké rozdíly mezi ranní a odpolední teplotou, byla další komplikací pro jarní přírodu i velmi nízká vzdušná vlhkost.

Řada lidí si všimla, že i když během uplynulých dní byla jasná obloha, za letadly se téměř netvořily dobře známé kondenzační čáry. Vysvětlení poskytuje prostá fyzika.

Polární vír, který během zimy významněji ovlivňuje počasí v Evropě i v severní Americe, by měl s blížícím se jarem za normálních okolností slábnout. Letos se ale zatím chová podivně a zesiluje. Teplota ve středu tohoto atmosférického jevu klesá až k rekordně nízkým hodnotám. To by mohlo znamenat prodloužení zimního počasí až do jarních měsíců.

Počasí ve střední Evropě se vyznačuje oteplením. Zima ještě oficiálně neskončila, ranní mrazy se ale zmírnily a odpolední teploty už několikátý den připomínají spíše konec března. Nadprůměrně teplé počasí bude navíc pokračovat. Meteorologové varují před silným větrem.

Na českých horách zatím chybí sníh, jeho zásoby jsou výrazně podprůměrné. Už příští týden by se ale mohlo ochladit a pak i začít více sněžit.

Nad severním Atlantikem se v minulém týdnu rychle prohloubila tlaková níže. Po větrné bouři Barra, která zasáhla západní Evropu na začátku prosince minulého roku, se jednalo o další velmi silnou bouři letošní zimní sezóny. V médiích se objevují v souvislosti s těmito jevy pojmy jako cyklonální nebo meteorologická bomba.

Letošní prosinec začal oteplením a nadprůměrně teplými rány. Ani v noci na čtvrtek většinou nemrzlo, pod nulu se ranní teplota dostala hlavně na horách. V nížinách se pohybovala často kolem tří stupňů Celsia. Nejteplejší ráno bylo na Ostravsku, ale také ve Frýdku-Místku. V Bohumíně nebo v Přerově teplota v noci na čtvrtek neklesla pod šest stupňů. Oproti dlouhodobému průměru pro začínající prosinec to byla ranní minima přibližně o osm stupňů Celsia vyšší. To se ale pátkem mění.

S příchodem zimního počasí jsou spojené jevy, jako je námraza, ledovka nebo jinovatka. Mezi nimi je třeba rozlišovat.

Počasí v nadcházejících dnech a týdnech bude typicky podzimní – ke konci listopadu se budou teploty postupně snižovat. Tento víkend ale ještě bude slunečný a teploty budou zvát k výletům.

Když začíná podzim, pro řadu lidí přichází nejméně oblíbená část roku. Důvodem jsou podzimní plískanice, šedivá obloha, studený déšť nebo mrholení, silnější vítr, který snižuje už tak nízké podzimní teploty, a také časté mlhy.

Slunce, voda a vzduch. Kombinace tří faktorů, které nás zpravidla rychle dostanou do formy. K tomu je ale ještě zapotřebí pohyb. Když se tohle všechno potká v místě s léčebným klimatem, dá se říct, že máme skoro vyhráno.

Předpověď podzimního počasí bývá komplikovaná především ve chvílích, kdy přes náš kontinent postupuje k východu tlaková výše. Po její zadní straně pronikne do střední Evropy dříve či později teplejší vzduch od jihu. Při přílivu teplého vzduchu, který k nám proudí hlavně ve vyšších vrstvách atmosféry, dojde k vytvoření teplotní inverze a Česko se zpravidla zahalí do mlh a nízké oblačnosti. Hory a některé nížiny si ale ještě užijí několik slunečných a teplých podzimních dnů.

Během tří srpnových dní spadlo v Grónsku přes sedm miliard tun dešťových srážek, což je největší množství od roku 1950, kdy se o tom začaly vést záznamy. Je to také poprvé od té doby, kdy na nejvyšším vrcholu Grónska padal déšť a nikoliv sníh.

Letošní září zatím přináší velmi příjemné počasí, letní teploty u nás už ale dlouho nevydrží a nastoupí typičtější podzimní počasí.

Změny klimatu ohřívají planetu a stále teplejší počasí je příčinou většího počtu požárů. Vědci teď prostudovali, jak se při masivních ohních chovají dešťové mraky – a pochopili, proč je lesní požáry tak těžké zkrotit.

Po deštivější neděli se ochladilo a od začátku nového týdne prší skoro v celém Česku, místy i vydatně. Na návětří Krkonoš spadlo od pondělního do úterního rána víc než 70 litrů vody na čtvereční metr a hladiny řek odvodňující Krkonoše stoupaly. Na Labi ve vodoměrném profilu Labská byl v úterý ráno dosažen druhý povodňový stupeň.

Nárůst vlhké teploty je jedním z projevů globální změny klimatu. Do této doby byl však často neprávem opomíjený. Probíhající diskuse o klimatu se v minulosti častěji zaměřovaly na problémy se suchem, hurikány nebo nárůst bouřkové aktivity. Jenže vlhká teplota má na člověka zcela bezprostřední dopad.

Když se na předpovědních mapách objeví rozhraní oddělující dvě vzduchové hmoty s rozdílnou teplotou, každý meteorolog velmi dobře ví, že předpověď pro několik následujících dnů nebude vůbec jednoduchá. A právě to se teď v Česku děje.

Blesků je celá řada a žádný není stejný. Odlišný je sice každý jednotlivý blesk, ale dělí se do několika základních kategorií.

Sezonní předpověď počítá s tím, že by po chladnějším a deštivějším jaru mělo nakonec přijít nepatrně teplejší a zřejmě i sušší léto. Podle meteorologa ČT Pavla Karase bude na začátku letních prázdnin místy pršet a podle předpovědi to zatím vypadá, že se lidé nedočkají tropických teplot ani ve druhé polovině prázdnin.

Až do konce pracovního týdne bude zapotřebí dávat si pozor v Česku na bouřky, od víkendu by se ale počasí mělo měnit na průměrné letní. Podle dlouhodobé předpovědi by měl být červenec teplotně průměrný, první prázdninový týden ale bude mírně chladnější.