Pavel Karas strana 2 z 3

Zatímco v Česku je jaro chladné, Moskva zažívá tropické dny. První předpovědi na léto ukazují, že by se charakter počasí mohl změnit i u nás.

Letošní jaro je zatím podstatně chladnější, než je obvyklé. Po velmi studeném dubnu, který byl nejchladnějším od roku 1997, zůstává i květen s teplotami pod dlouhodobým průměrem. Navíc častěji prší a při trvalejším a vydatnějším dešti dochází i k vzestupům hladin řek. Půda už je totiž z předchozích deštivějších dnů hodně nasycena vodou a stačí podstatně menší množství srážek k tomu, aby došlo k dosažení některého z povodňových stupňů.

Za normální situace foukají v Tichém oceánu větry, zvané pasáty, podél rovníku směrem na západ a odvádějí teplou vodu z Jižní Ameriky do Asie. Studená voda z větších hloubek pak stoupá k hladině. Dva protichůdné jevy, El Niño a La Niña, tyto normální podmínky narušují a mohou mít obrovský vliv na počasí celého světa.

Počasí v České republice bude i v dalších dnech a týdnech spíše chladné. Lidé na horách si tak budou i nadále užívat sněhu.

Třetí dekáda března letos začínala velmi nízkými teplotami. Minulá sobota byla na některých místech i s celodenním mrazem a v neděli ráno klesla teplota na šumavských pláních skoro na -25 stupňů. Nadcházející týdny konečně přinesou změnu.

Uprostřed tohoto týdne proudil do střední Evropy od jihozápadu teplý vzduch. Odpolední teplota se dostávala až nad 10 stupňů, navíc zesiloval vítr, který v nárazech dosahoval i v nížinách rychlosti až 70 kilometrů v hodině. Při této situaci sníh z hor velice rychle odtával. Voda z tajícího sněhu a deště plnila koryta řek a potoků. Vydána byla výstraha varující před dosažením prvního a druhého stupně povodňové aktivity.

Předkové byli v odhadování změn délky dne velmi velkorysí. Například u Hromnic se den neprodlužuje o pranostikovou hodinu oproti délce dne v době zimního slunovratu, ale je už delší o hodinu a dvacet minut.

Letošní leden přinesl obrovské výkyvy v teplotách. Dny s celodenním mrazem střídaly během několika dnů teploty, které se v teplém jihozápadním proudění dostávaly skoro na 15 stupňů. Rekordně teplý byl pátek 22. ledna, kdy se teplota v Dobřichovicích zastavila na 14,7 °C a rekord padal přibližně na pětině stanic, které měří víc než 30 let. Odpoledne tak připomínalo spíš druhou půlku dubna než vrchol zimy.

Letošní leden přinesl velké výkyvy v teplotách. Zimní počasí se sněžením a sněhovými přeháňkami střídaly dny, kdy se teploty odpoledne dostávaly až k 15 stupňům – a to jsou teploty, které patří až do druhé půlky dubna.

Ve čtvrtek může v Česku napadnout až 10 centimetrů sněhu, podle meteorologů by to mohlo přinést problémy zejména v silniční dopravě. V noci na pátek začne navíc v Česku zesilovat vítr.

Rána v tomto týdnu budou většinou mrazivá, teplota v celém Česku bude až do pátku klesat pod bod mrazu. Nejmrazivější teploty byly zaznamenány na Šumavě, během noci spadly až pod -15 stupňů. V historických tabulkách jsou nejnižší teploty z přelomu listopadu a prosince ze šumavských plání ale ještě nižší, dokonce pod -25 stupni. Tak silné mrazy ale v nejbližších dnech nečekáme. Bude se oteplovat a o víkendu už teplota pod nulu klesne spíš výjimečně.

Počasí v Česku bylo doposud velmi klidné – v dalších dnech se to ale díky situaci nad Atlantikem změní. Vytvoří se tam totiž několik hlubokých tlakových níží a ty mohou i významnějším způsobem ovlivnit evropskou cirkulaci.

Do středu Evropy teď míří frontální systémy daleko častěji než v první půlce listopadu. Za teplou frontou aktuálně proudí na naše území hlavně ve vyšších vrstvách atmosféry teplý vzduch od jihu. Minimálně do čtvrtka se tak bude na obloze tvořit nízká inverzní oblačnost. Místy bude taky mlhavo. Teplotní inverze nad Českem ale nebude trvat zdaleka tak dlouho jako v první půlce listopadu.

K tomu, abychom mohli na obloze pozorovat optické úkazy, stačí málo: přítomnost drobných ledových krystalů a sluneční nebo měsíční světlo. Na krystalcích ledu dochází v atmosféře k odrazům a lomům světelných paprsků a výsledkem jsou kola, oblouky nebo skvrny, které souhrnně označujeme jako halové jevy.

Meteorologický podzim začíná každý rok prvním zářím a zahrnuje měsíce září, říjen a listopad. Na příchod astronomického podzimu, který se řídí polohou Slunce na obloze, jsme letos čekali do 22. září, kdy Slunce vstoupilo do znamení Vah a nastala podzimní rovnodennost.

Názory na letošní léto jsou hodně rozporuplné. Někdo byl spokojen, že léto nebylo tak úmorně horké jako před rokem. Někdo naopak postrádal více dnů s tropickou teplotou a objevil se i názor, že léto, kdy nesvítí slunce a teplota se nedostane minimálně na 30 stupňů, není tím pravým létem.

Každé dítě se dřív nebo později zeptá, proč je nebe modré. Pro dospělého se jedná o skutečnost, nad kterou se mnohdy ani nepozastaví, a když přijde zvídavá dětská otázka, často musí přiznat, že přesné vysvětlení tohoto jevu nezná. Odpověď přitom není příliš složitá. Vědcům ale rozluštění příčiny, proč je nebe modré, trvalo hodně dlouho, píše meteorolog Pavel Karas.

Spousta lidí to zažila: při pohledu na meteoradar to vypadá, že prší – ale ve skutečnosti nespadne ani kapička. Jsou snad radary tak nespolehlivé, anebo je důvod jiný? Vysvětluje meteorolog Pavel Karas.

První dekáda srpna se letos díky vlně veder stane zřejmě nejteplejším obdobím celého roku 2020. Horka vrcholila o uplynulém víkendu, kdy se teplota pohybovala kolem třiceti stupňů a v Ústeckém kraji překročila hodnotu 35 stupňů. Tropické teploty mají vydržet až do pátku.

V letošním roce zatím počet tropických dnů nepřekročil desítku. Přesněji řečeno: dnů, kdy se teplota v Česku dostala aspoň na jedné stanici na 30 stupňů Celsia a výš, bylo zatím jenom osm a výraznější změna se nečeká; až do půlky srpna má být léto spíše teplotně podprůměrné.

Situace se sjízdností řek v Česku je na začátku prázdnin velmi dobrá. Po nedostatku vody v minulých letech teče koryty řek zpravidla obvyklé množství vody. Na některých řekách je dokonce potřeba zvýšená opatrnost, protože z důvodu velkého průtoku můžou být některé úseky pro vodáky až příliš nebezpečné. I když v červnu pršelo víc, než je obvyklé, najdou se v Česku i místa, kde hladina řeky zůstává pod úrovní hydrologického sucha.

Aktuálně je u nás UV index na stupni 8, to znamená, že je vysoký, celkové množství atmosférického ozonu je podprůměrné. Pro člověka to má značné důsledky. Kůže při pobytu na přímém slunci v poledních hodinách reaguje zrudnutím nebo pigmentací už přibližně po třiceti minutách.

Počasí ve střední Evropě několik dnů po sobě ovlivňuje tlaková níže nad jihovýchodní Evropou. Po bouřlivém víkendu se počasí na začátku nového týdne zklidnilo a bouřky se v Česku zatím objevují spíš výjimečně. To by se ale v druhé půlce týdne mělo změnit.

Květen z roku 2019, který byl chladnější a bohatší na srážky, se letos neopakuje. Počasí ve střední Evropě ovlivňují oblasti vyššího tlaku vzduchu, a když už se v Česku objeví déšť, nenaprší zpravidla tolik, kolik by bylo potřeba. V minulém týdnu sice spadlo v průměru skoro 30 milimetrů srážek, ale nelze říct, že to bylo 30 litrů vody na každý čtvereční metr našeho území. V plošném rozložení srážek byly obrovské rozdíly. Někde napršel až trojnásobek týdenního průměru a na řadě míst spadlo tolik potřebné vláhy jenom zanedbatelné množství.