Předkové byli v odhadování změn délky dne velmi velkorysí. Například u Hromnic se den neprodlužuje o pranostikovou hodinu oproti délce dne v době zimního slunovratu, ale je už delší o hodinu a dvacet minut.
Na Hromnice o hodinu více? Předkové si všímali prodlužování dnů, ale ne moc přesně
Zimní slunovrat je den, kdy Slunce vstupuje do znamení Kozoroha a začíná astronomická zima. Tehdy máme nejkratší den a naopak nejdelší noc z celého roku. Zimní slunovrat obvykle nastává 21. prosince, ale může se měnit: například zimní slunovrat v roce 2023 nebo v roce 2027 připadne až na 22. prosince.
Posun data zimního slunovratu souvisí s tím, že Země neobíhá kolem Slunce po přesně kruhové dráze.
- 2022 - 21. prosinec 22:49
2023 - 22. prosinec 04:28
2024 - 21. prosinec 10:21
2025 - 21. prosinec 16:03
2026 - 21. prosinec 21:50
2027 - 22. prosinec 03:42
2028 - 21. prosinec 09:20
2029 - 21. prosinec 15:14
2030 - 21. prosinec 21:10
Od zimního slunovratu se začínají dny prodlužovat. Den se ale neprodlužuje rovnoměrně, nejdříve to jde velmi pomalu a teprve později se tento proces zrychluje. Délka dne v průběhu roku odpovídá sinusové křivce, která se o zimním slunovratu nalézá ve svém nejnižším bodě.
Bleší převalení i slepičí krok
Navíc vzhledem k tomu, že Země neobíhá okolo Slunce po kružnici, ale po elipse, kolísá během roku i okamžik, kdy je Slunce v nejvyšším bodě své dráhy. Těchto skutečností si všímali i naši předci a popsali je v řadě pranostik, které jsou často používány dodnes.
Na Boží narození o bleší převalení.
Na Nový rok o slepičí krok.
Na Tři krále o krok dále.
Podle výše uvedených údajů o východech a západech Slunce dnes můžeme informace z pranostik převést na přesnější časový úsek:
Bleší převalení trvá přibližně minutu. Slepičí krok odpovídá sedmi minutám a normální krok skoro čtvrthodině.
Pranostiky v číslech
Naši předci si s časem velké starosti nedělali. Pár minut sem nebo tam nikdo moc neřešil. Je to vidět i na nejznámější pranostice „Na Hromnice o hodinu více“. Čas, o který se den podle pranostiky prodloužil, od zimního slunovratu do 2. února, není totiž hodina, ale hodina a dvacet minut k tomu.
Proč Hromnice, když bouřky s blesky a hromy nejsou v tuto dobu typické?
Tento svátek byl ale pro předky jinak velmi významný – k Hromnicím se totiž v českém prostředí váže nejvíce pranostik, kolem čtyřiceti.
A proč se vlastně Hromnice jmenují, jak se jmenují, když v této době jsou bouřky s blesky a hromy jen výjimečné? Etymologický slovník jazyka českého to vysvětluje takto: na Hromnice totiž byly svěceny svíce hromničky, které se používaly jako ochrana proti hromu.