Pavel Karas strana 3 z 3

Hurikánová sezona v Atlantiku oficiálně začíná každý rok prvního června, vrcholí v září a končí posledním dnem listopadu. Ta loňská byla předpovídána jako průměrná a předpověď se naplnila. Letos jsou prognózy podstatně dramatičtější. Většina předpovědních center mluví ve svých zprávách o nadprůměrně silné hurikánové sezoně. Obvykle vznikne v období od června do listopadu nad Atlantikem šest hurikánů. Z nich jsou dva až tři zpravidla velmi silné.

Věda se dozvídá stále více o tom, jak dobře je naše planeta chráněná před hrozbami z kosmu. Atmosféra ji brání nejen před mrazem, ale dokonce i před tělesy, která by mohla zničit život na Zemi.

Teplá zima a nadprůměrně vysoké teploty, které pokračovaly také na začátku jara, nastartovaly letošní pylovou sezonu v Česku o několik týdnů dříve. Nejsilnější jarní pylový alergen, bříza, začala v nížinách rozkvétat už v posledním týdnu března.

Zima uplynulého roku byla velmi teplá. Průměr za prosinec až únor byl dva stupně Celsia – a to je o 3,3 stupně více, než je dlouhodobý normál z let 1981 až 2010. Prožili jsme tak druhou nejteplejší zimu od roku 1961. Vyšší hodnoty byly naměřeny už jenom v letech 2006/2007 s průměrnou teplotou vzduchu ještě o 0,7 stupně vyšší. K nadprůměrné zimě pomohl především únor, kdy odchylka od normálu byla skoro pět stupňů Celsia. Letošní únor se tak stal společně s únorem z roku 1966 vůbec nejteplejším v historii pozorování.

Déšť, nadprůměrně vysoké teploty a rychlé tání sněhu zvedají hladiny řek. Výstraha před dosažením prvních a výjimečně i druhých stupňů povodňové aktivity začne platit v Česku ve středu ráno.

Vypočítat příchod bouře, jako je například Sabina, není snadné. Bez složitých matematických modelů, superpočítačů a zkušených meteorologů by to nebylo možné. Česká republika proto používá model Aladin, který vznikl už před třiceti lety.

Nadprůměrně vysoké teploty, déšť na horách, silnější vítr a rychle tající sníh. To je realita uplynulých dnů. Teploty na přelomu ledna a února připomínaly spíš přelom března a dubna.

Moderní metody předpovídání počasí jsou až neuvěřitelně přesné, a to přesto, že meteorologie je stará teprve asi sto let. Jak se stalo, že vědci dnes umí předpovídat, jak bude zítra, s pětadevadesátiprocentní pravděpodobností?

Letošní zima je výjimečně teplá a současně suchá. Po prosinci zůstávají vyšší teploty i v lednu. Příčinou jsou tlakové výše nad jihovýchodní Evropou, vysvětluje meteorolog Pavel Karas.