Meteorolog Karas: Zima je letos výrazně teplá. Na vině jsou tlakové výše nad jihovýchodní Evropou

Letošní zima je výjimečně teplá a současně suchá. Po prosinci zůstávají vyšší teploty i v lednu. Příčinou jsou tlakové výše nad jihovýchodní Evropou, vysvětluje meteorolog Pavel Karas.

Po nadprůměrně teplém prosinci pokračuje i leden roku 2020 vyššími teplotami, než je v tuto roční dobu obvyklé. Průměrná měsíční teplota prosince 2019 byla 1,9 stupně Celsia. To je o 2,8 stupně Celsia výš, než je dlouhodobý normál z let 1981 až 2010. Pod dlouhodobým průměrem byly teploty v prosinci jenom v prvním týdnu a pak kolem 11. prosince.

Naopak 19. prosince byla průměrná denní teplota vzduchu ve srovnání s dlouhodobým průměrem téměř o osm stupňů vyšší. Kromě toho, že byl loňský prosinec teplejší, byl navíc i slunečnější. Průměrná délka slunečního svitu byla 52 hodin, což je o 30 procent víc, než je obvyklé.

Průměrná denní teplota na území ČR v prosinci 2019 ve srovnání s normálem 1981–2010
Zdroj: ČHMÚ

Tlakové výše nad jihovýchodní Evropou = teplá zima v Česku

Příčinou nadprůměrně teplého počasí, které pokračuje také v lednu, je opakující se vliv tlakových výší nad jižní a jihovýchodní Evropou. V důsledku toho se do střední Evropy dostává od jihozápadu, zejména ve vyšších vrstvách atmosféry, teplý vzduch. Na horách, kde je oproti loňsku pětkrát až osmkrát méně sněhu, bylo kvůli teplotní inverzi v polovině ledna až rekordně teplo.

Rekordy padaly hlavně na Šumavě a nejtepleji bylo na Churáňově, kde k 15 stupňům Celsia chyběly jenom dvě desetiny. Pod nízkou oblačností ale například na Vysočině celý den mrzlo, a tak ve chvíli, kdy ze Šumavy hlásili jaro, na Vysočině měli ledový den. V průměru jsou ale lednové teploty zatím pořád vyšší a teplotní průměr se drží mezi dvěma a třemi stupni nad normálem, to znamená, že je situace velmi podobná jako během loňského prosince.

Teploty vzduchu 15. 1. 2020 ve 13 hodin SEČ
Zdroj: ČHMÚ

Čekání na vydatné sněžení pokračuje

Ochlazení za studenými frontami jsou během letošní zimy krátká, nevýrazná a zpravidla trvají jenom pár dnů, než se zase obnoví příliv teplejšího vzduchu. Výjimkou nebude ani to poslední, kdy se po delší době, během uplynulého víkendu, na horách objevily sněhové vločky.

Výška sněhové pokrývky – 20. 1. 2020
Zdroj: ČHMÚ

Nejvíc sněhu připadlo na Šumavě, v Jeseníkách a Beskydech. Nasněžilo maximálně kolem deseti centimetrů sněhu za den. V následujících dnech už sněžit většinou nebude a tím důvodem je další tlaková výše. Němečtí meteorologové ji pojmenovali Ekart.

O víkendu sněžilo a iReportéři byli u toho:

Tlaková výše Ekart postupuje přes Evropu

Až bude tlaková výše Ekart postupovat přes střední Evropu, tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře se bude v Česku pohybovat kolem 1045 hPa. Takto vysoká úroveň tlaku vzduchu se bude blížit k nejvyšší hodnotě, která kdy byla v historii měření v Česku zaznamenána. Absolutní rekord má prozatím hodnotu 1050,3 hPa a byl naměřen 23. ledna roku 1907 v Brně.

Až se tlaková výše Ekart posune nad jihovýchodní Evropu, do Česka zase začne proudit teplý vzduch
Zdroj: ČHMÚ

Leden pravděpodobně skončí jako teplotně nadprůměrný a srážkově podprůměrný. Numerické modely zatím s výraznou změnou situace nad Evropou nepočítají. Zřejmě až do konce ledna bude převažovat teplé jihozápadní proudění.

Průměrná lednová měsíční teplota by podle současných odhadů mohla být o víc než tři stupně vyšší, než je dlouhodobý průměr z let 1981 až 2010. Nadprůměrně teplá zima s minimem srážek tak bude s velkou pravděpodobností pokračovat.

Nad Českem se obnoví teplotní inverze
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 14 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 16 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 16 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 21 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.