Meteorolog Karas: Alergikům začala letos pylová sezona o pár týdnů dřív

Teplá zima a nadprůměrně vysoké teploty, které pokračovaly také na začátku jara, nastartovaly letošní pylovou sezonu v Česku o několik týdnů dříve. Nejsilnější jarní pylový alergen, bříza, začala v nížinách rozkvétat už v posledním týdnu března.

Rychlý nástup sezony tohoto agresivního pylu přibrzdilo významnější ochlazení na přelomu března a dubna. První dubnové ráno bylo dokonce rekordně studené. Tak hluboko pod nulu teplota v Česku neklesla za celou zimu. Nejmrazivější ráno bylo v Jizerských horách, kde na Jizerce teplota klesla až na -22,8 °C. Rekordně nízké teploty pro 1. duben zaznamenala po ránu více než třetina stanic, které měří na našem území více než 30 let.

Pylová zrna pod mikroskopem
Zdroj: Wikimedia Commons

Nadprůměrně teplé, slunečné a suché počasí, které je ideální pro rychlé uvolnění pylových zrn do ovzduší, na sebe ale nenechalo dlouho čekat. Už v prvním týdnu dubna působil agresivní pyl břízy nemalé problémy i lidem, kteří pylovou alergií v uplynulých letech zpravidla netrpěli.

Pylová zrna jsou všude

Bříza je opylována nejenom hmyzem, ale také větrem a ve srovnání s jinými stromy produkuje obrovské množství pylu. Z jediné jehnědy se uvolní až pět milionů pylových zrn a tato pylová zrna létají opravdu daleko. Při větru mohou uletět i přes 300 kilometrů. Kdekoli na své cestě přistanou, začnou po pouhých třech týdnech klíčit a mladý březový výhonek pak během svého života nakonec dorůstá až do výšky 30 metrů.

K tomu, aby bříza začala kvést, stačí po teplejší zimě na jaře pár dnů s teplotou nad 15 stupňů Celsia a při výraznějším oteplení dochází k explozi březového pylu do ovzduší. V nížinách končí pylová sezona břízy zpravidla na konci dubna. Na horách se může slabší koncentrace březového pylu, který vyvolá alergickou reakci, objevit ještě v průběhu června.

Pyl na okraji přehrady
Zdroj: Wikimedia Commons

Podle posledních studií pociťuje na území západní a střední Evropy alergickou reakci na pyl břízy až 50 procent všech lidí.

Alergenů bude přibývat

V druhé polovině dubna bude kromě pylu břízy potíže u alergiků vyvolávat i pyl habru. Ve vzduchu se bude objevovat také pyl jasanu, vrby a jilmu. V teplém počasí kvete i celá řada ovocných stromů, které ale téměř nevyvolávají alergické reakce.

Současné ochlazení nebude hrát ve výraznějším poklesu pylu ve vzduchu žádnou významnou roli. Navíc už ve čtvrtek se odpolední teplota opět dostane až nad 20 stupňů a pylových zrn ve vzduchu bude zase rychle přibývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
před 12 hhodinami

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
před 16 hhodinami

Hlad, nemoci i násilí dozorců, popsali archeologové podmínky v gulagu

Plzeňští archeologové zkoumají bývalý gulag na území současného Kazachstánu. Na deseti kilometrech čtverečních tam ve dvaceti budovách v extrémních podmínkách kazašské stepi žilo a pracovalo dvacet tisíc politických vězňů.
21. 9. 2026

Řeč mohla vzniknout povídáním u ohnišť, představili antropologové hypotézu

Vznik lidské komunikace pomocí slov, vět a příběhů podle nové vědecké úvahy nesouvisí tolik s obstaráváním potravy, ale spíše s podmínkami, které panovaly kolem pravěkých ohnišť.
21. 9. 2026

Země za 47 let přišla o více než 12 bilionů tun ledu z Grónska a Antarktidy, ukazují satelity

Vědci sloučili do jednoho výzkumu satelitní pozorování z evropských a amerických družic. Díky tomu dokázali přesně popsat, o kolik ledu se za posledních pět desítek let zmenšily ledovce kolem pólů.
21. 9. 2026

Společnost Anthropic začala provozovat AI biolaboratoř. Chce dělat vědu bez vědců

Americká společnost Anthropic, která patří mezi hlavní hráče v oblasti umělé inteligence (AI), začala provozovat biologickou laboratoř. Firma tak rozšiřuje své ambice z AI do světa farmaceutického výzkumu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na představitele podniku a zdroje obeznámené se situací, sama firma o laboratoři původně sama neinformovala.
21. 9. 2026

Tyranosauři měli v podstatě stejnou tělesnou teplotu jako lidé

Je možná nepředstavitelné, že by člověk mohl mít něco společného s Tyrannosaurem rexem – predátorem, který žil před desítkami milionů let. Přesto mají tyto dva druhy jednu věc společnou – tělesnou teplotu. Uvádějí to vědci na základě výzkumu skloviny tyranosauřích zubů.
21. 9. 2026

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
19. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.