Meteorolog Karas: Alergikům začala letos pylová sezona o pár týdnů dřív

Teplá zima a nadprůměrně vysoké teploty, které pokračovaly také na začátku jara, nastartovaly letošní pylovou sezonu v Česku o několik týdnů dříve. Nejsilnější jarní pylový alergen, bříza, začala v nížinách rozkvétat už v posledním týdnu března.

Rychlý nástup sezony tohoto agresivního pylu přibrzdilo významnější ochlazení na přelomu března a dubna. První dubnové ráno bylo dokonce rekordně studené. Tak hluboko pod nulu teplota v Česku neklesla za celou zimu. Nejmrazivější ráno bylo v Jizerských horách, kde na Jizerce teplota klesla až na -22,8 °C. Rekordně nízké teploty pro 1. duben zaznamenala po ránu více než třetina stanic, které měří na našem území více než 30 let.

Pylová zrna pod mikroskopem
Zdroj: Wikimedia Commons

Nadprůměrně teplé, slunečné a suché počasí, které je ideální pro rychlé uvolnění pylových zrn do ovzduší, na sebe ale nenechalo dlouho čekat. Už v prvním týdnu dubna působil agresivní pyl břízy nemalé problémy i lidem, kteří pylovou alergií v uplynulých letech zpravidla netrpěli.

Pylová zrna jsou všude

Bříza je opylována nejenom hmyzem, ale také větrem a ve srovnání s jinými stromy produkuje obrovské množství pylu. Z jediné jehnědy se uvolní až pět milionů pylových zrn a tato pylová zrna létají opravdu daleko. Při větru mohou uletět i přes 300 kilometrů. Kdekoli na své cestě přistanou, začnou po pouhých třech týdnech klíčit a mladý březový výhonek pak během svého života nakonec dorůstá až do výšky 30 metrů.

K tomu, aby bříza začala kvést, stačí po teplejší zimě na jaře pár dnů s teplotou nad 15 stupňů Celsia a při výraznějším oteplení dochází k explozi březového pylu do ovzduší. V nížinách končí pylová sezona břízy zpravidla na konci dubna. Na horách se může slabší koncentrace březového pylu, který vyvolá alergickou reakci, objevit ještě v průběhu června.

Pyl na okraji přehrady
Zdroj: Wikimedia Commons

Podle posledních studií pociťuje na území západní a střední Evropy alergickou reakci na pyl břízy až 50 procent všech lidí.

Alergenů bude přibývat

V druhé polovině dubna bude kromě pylu břízy potíže u alergiků vyvolávat i pyl habru. Ve vzduchu se bude objevovat také pyl jasanu, vrby a jilmu. V teplém počasí kvete i celá řada ovocných stromů, které ale téměř nevyvolávají alergické reakce.

Současné ochlazení nebude hrát ve výraznějším poklesu pylu ve vzduchu žádnou významnou roli. Navíc už ve čtvrtek se odpolední teplota opět dostane až nad 20 stupňů a pylových zrn ve vzduchu bude zase rychle přibývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 12 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 15 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 16 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 18 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 19 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 20 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.