Déšť, nadprůměrně vysoké teploty a rychlé tání sněhu zvedají hladiny řek. Výstraha před dosažením prvních a výjimečně i druhých stupňů povodňové aktivity začne platit v Česku ve středu ráno.
Meteorolog Karas: Déšť a tání sněhu ve středu zvednou hladiny řek v Česku
V čerstvém západním proudění budou přes Evropu postupovat jednotlivé frontální systémy. Ve středu bude pršet na většině území, při silném větru od západu dosáhnou nárazy rychlosti až kolem 70 kilometrů v hodině a sníh z našich hor bude velice rychle odtávat. Nejvyšší teploty v Česku se zastaví až na 15 stupních.
Hladiny řek budou stoupat hlavně v podhůří Jeseníků, Krkonoš a Šumavy. Nejdramatičtější situace se očekává na Sušicku. Řeky pramenící ve vrcholových částech Šumavy budou rychle stoupat a ve středu odpoledne zřejmě dojde k překročení druhých stupňů povodňové aktivity na Vydře a Křemelné. Kolem půlnoci by pak řeky měly kulminovat. Otava v Sušici bude zřejmě kulminovat v druhé polovině noci na čtvrtek na úrovni prvního povodňového stupně.
Nejteplejším dnem týdne bude pravděpodobně čtvrtek, kdy se odpolední teplota bude pohybovat kolem 15 stupňů a na jižní Moravě se dostane ojediněle až na 20 stupňů Celsia. Bude to v letošním roce poprvé, kdy naměříme takto vysokou teplotu.
Nebude to ale letos poprvé, kdy se dočkáme nových teplotních rekordů.
Rekord pro 12. březen je v pražském Klementinu zatím z roku 2001, kdy tam naměřili 17,6 stupně. Nad 20 stupňů se teplota podle historických tabulek dostala v centru Prahy až 17. března. Bylo to v roce 2012, kdy bylo v polovině března velmi teplo, a teploty dokonce šplhaly skoro na 22 stupňů.
Ve stejném roce byla také naměřena absolutně nejvyšší teplota v Česku. Po sérii tropických dnů vyvrcholil příliv velmi teplého vzduchu 20. srpna. Na stanici v Dobřichovicích teplota odpoledne dosáhla 40,4 °C. Byl tak překonán dosavadní rekord 40,2 °C, který si od 27. července roku 1983 držela stanice v areálu Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze Uhříněvsi.
Budoucnost přinese velmi horká léta
S probíhající změnou klimatu je velmi pravděpodobné, že nárůst teplot bude pomalu pokračovat. Horké epizody se tak stanou nedílnou součástí středoevropského léta. Jejich výskyt bude stále častější a jejich trvání delší. Šance, že se dočkáme v nadcházejících letech překonání celé řady teplotních rekordů, se tak zvyšuje a vyloučit nemůžeme ani překonání absolutně nejvyšší teploty z Dobřichovic.