Proč meteorologický radar nic nenaměří, i když lije, nebo ukazuje déšť, když je na zemi sucho?

Spousta lidí to zažila: při pohledu na meteoradar to vypadá, že prší – ale ve skutečnosti nespadne ani kapička. Jsou snad radary tak nespolehlivé, anebo je důvod jiný? Vysvětluje meteorolog Pavel Karas.

Meteorologické radary ve skutečnosti neukazují srážky, ale radiolokační odrazivost. Radarový signál se totiž neodráží jenom od kapiček vody nebo ledových krystalků v atmosféře, ale také od vrcholků hor nebo výškových budov. To se stává při určitých podmínkách: při silných inverzích teploty dochází k zesílení refrakce (lomu). Radarový paprsek je víc než obvykle zakřiven směrem k zemskému povrchu a radar zachytí cíle, které za normální situace zůstávají pod dráhou paprsku. 

V minulosti se radarová měření překreslovala ručně
Zdroj: CHMI

Území České republiky pokrývají dva radary, které vysílají radiové pulsy o frekvenci 5,6 GHz. Při vysílání 5,6 miliardy krátkých pulsů za sekundu se vysílací část radaru otáčí a když ukončí otočku, anténa změní výškový úhel. Když se vyslaný signál odrazí od dešťových kapek nebo ledových krystalků, vrátí se do přijímací části a zapíše azimut, výškový úhel, čas a odrazivost cíle, která se určí podle síly vracejícího se signálu.

Nový způsob zobrazování radarového měření
Zdroj: CHMI

Radary mají v současnosti rozlišení 1 x 1 kilometr bez ohledu na výšku cíle. Čím víc se vzdalujeme od radaru, tím víc přesnost měření klesá. Země je kulatá, signál z radaru letí přímo a oblačnost, která nezasahuje do větších výšek, tak nelze změřit. To se stává hlavně v zimních měsících, kdy z nízké oblačnosti prší, hustě mrholí nebo sněží a radar žádné odrazy neregistruje.

Radary v Česku
Zdroj: CHMI

Další případ, kdy dochází ke zkreslení radarových měření, je takzvaný radarový útlum, kdy srážkově významná oblačnost pohltí velkou část vysílaného signálu.

Občas se objeví i rušivé cíle ve tvaru svazku paprsků, které se rozšiřují směrem od radaru. Jedná se o rušení z provozu bezdrátových sítí, které pracují na podobné frekvenci jako meteorologické radiolokátory.

Radarová měření může rušit bezdrátový internet
Zdroj: CHMI

Někdy se na radarových měřeních objeví také odrazy od letadel nebo shluky bodů a spirál, kterým se říká „andělská echa“.

V letních měsících se dokonce může stát, že radar zachytí slabou oblačnost v případě, že se v atmosféře vyskytuje větší množství hmyzu. Hmyz sice na rozdíl od oblačnosti tak dobře nevidíme, ale protože odrazivost závisí na čtvrté mocnině poloměru částic a hmyz je podstatně větší než drobné kapičky vody, může být větší množství hmyzu radarem detekováno.

V Česku měří dva radary
Zdroj: CHMI

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění jako na dálnici. Z lezeckých bot se mohou uvolňovat nebezpečné chemikálie

Lezení může vypadat jako zdravý sport. Jenže podle nové studie v něm může být ukrytý problém. Drobné částečky chemikálií, jež se uvolňují ze sportovní obuvi, mohou představovat zdravotní riziko.
před 5 hhodinami

Čeští vědci mají novou metodu na úpravu mléka pro nedonošené děti

Tuzemští vědci vymysleli novou metodu na úpravu darovaného mléka pro nedonošené děti. To by díky ní mohlo být pro kojence bezpečnější i výživnější. A lékaři by mohli využít i větší množství. Metodu mohou nemocnice zavést do praxe prakticky ihned.
před 8 hhodinami

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
včera v 13:20

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
včera v 11:09

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
29. 4. 2025

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
29. 4. 2025

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
29. 4. 2025
Načítání...