Polární vír, který během zimy významněji ovlivňuje počasí v Evropě i v severní Americe, by měl s blížícím se jarem za normálních okolností slábnout. Letos se ale zatím chová podivně a zesiluje. Teplota ve středu tohoto atmosférického jevu klesá až k rekordně nízkým hodnotám. To by mohlo znamenat prodloužení zimního počasí až do jarních měsíců.
Výrazně nižší teploty, než bývá na konci zimy a na začátku jara obvyklé, se budou týkat s větší pravděpodobností Severní Ameriky a severní Evropy. Případné dopady na zbytek Starého světa se v současnosti ještě nedají přesněji specifikovat.
Koncem ledna polární vír potrápil například západní Evropu, zejména Velkou Británii. Finsko si pak zapamatuje začátek prosince minulého roku, kdy v Helsinkách v souvislosti s polárním větrem zaznamenali nejmrazivější týden za posledních 84 let.
Co si vlastně pod pojmem polární vír nebo polární vortex představit? Jedná se o významný krátkodobý až střednědobý komponent určující počasí během chladné části roku. Je propojen od země až do vyšších vrstev atmosféry. Z tohoto důvodu si vyšší pozornost zaslouží i sledování jeho aktivity vysoko nad stratosférou.
Obří vír nad Severním pólem
Polární vír lze jednoduše vysvětlit jako velmi rozsáhlou cyklonální cirkulaci, která pokrývá celý severní pól až do středních zeměpisných šířek. Má silnou přítomnost na všech úrovních, od země až po střední atmosféru a v jednotlivých nadmořských výškách má různé tvary.
Tento vír je tak velký, že jej musíme rozdělit na dvě výškové části. Jedna je spodní, troposférická část a druhá je horní, tedy stratosférická část. Stratosférický polární vír hraje důležitou roli ve vývoji počasí, zatímco spodní troposférický reálně ovlivňuje počasí, které zažíváme.
Atmosféra má různé vrstvy. Naše počasí se nachází v nejnižší vrstvě atmosféry zvané troposféra. Dosahuje nadmořské výšky asi osm kilometrů nad polárními oblastmi a až patnáct kilometrů nad rovníkem.
Nad troposférou je mnohem silnější vrstva, takzvaná stratosféra. Tato vrstva je silná přibližně třicet kilometrů a je typická velmi nízkou vlhkostí. V ní se nachází i ozonová vrstva.
A právě nad ozonovou vrstvou ukazuje obrázek výše typický příklad horního polárního víru ve výšce kolem 30 kilometrů ve střední stratosféře během zimy. Má kruhový tvar, přičemž teplota směrem k jeho vnitřnímu jádru rychle klesá.
Vír, který dělá zimu zimou
Silný polární vortex obvykle znamená silnou polární cirkulaci. Ta obvykle uzamyká studený vzduch do nejsevernějších oblastí a vytváří mírnější zimu pro většinu Spojených států a Evropy.
Naproti tomu slabý a vlnitý polární vortex může přinést velmi dynamické počasí. Mnohem hůře zadržuje studený vzduch, který nyní může unikat z polárních oblastí do Spojených států i do Evropy.
Česko podle dlouhodobých modelů v nejbližším období polární vír nezasáhne. Letošní charakter zimního počasí je sice dynamický, bohatý na srážky, ale jako celek se zatím jedná o zimu mírnou, často s nadprůměrnými teplotami.
Proměnlivý charakter počasí s dostatkem srážek i s hodně proměnlivými teplotami se čeká až do konce února. Na celodenní mrazy nebo déletrvající sněhovou pokrývku v nižších nadmořských výškách to zatím nevypadá, zima se ale může prodloužit.
