Nárůst vlhké teploty je jedním z projevů globální změny klimatu. Do této doby byl však často neprávem opomíjený. Probíhající diskuse o klimatu se v minulosti častěji zaměřovaly na problémy se suchem, hurikány nebo nárůst bouřkové aktivity. Jenže vlhká teplota má na člověka zcela bezprostřední dopad.
Nárůst vlhké teploty může vyhnat z domovů desítky milionů lidí, vytvoří neobyvatelná místa
Dosud se nesprávně předpokládalo, že se člověk může mírnému nárůstu globální teploty přizpůsobit. To se ale v oblastech s horkým počasím a vysokou vlhkostí ukázalo jako nepravdivé. Stoupající vlhká teplota může v budoucnu učinit řadu oblastí pro člověka zcela neobyvatelných.
Vlhká teplota je teplota, kterou ukazuje takzvaný vlhký teploměr. Jedná se o teploměr, jehož teploměrné čidlo je obaleno tkaninou napuštěnou destilovanou vodou. Tento vlhký teploměr je součástí psychrometru.
Psychrometr se skládá ze dvou teploměrů, jednoho normálního a jednoho vlhkého. Rozdíl mezi oběma teplotami je tím větší, čím je menší relativní vlhkost. Podle rozdílu obou teplot se pak dá v psychrometrických tabulkách najít relativní vlhkost, případně další vlhkostní charakteristiky.
Nárůst vlhké teploty bude výraznější v pobřežních oblastech
Co ještě člověk snese
Vlhká teplota je také teplota, ke které se blíží teplota dostatečně malých předmětů s mokrým nebo vodním povrchem, pokud nejsou ohřívány nebo ochlazovány jinak než stykem s okolním vzduchem, například kapky vody ve vzduchu nebo mokrého prádla na šňůře, když na něj nesvítí slunce.
Vlhká teplota závisí na teplotě a vlhkosti vzduchu. Při vlhkosti menší než 100 procent se mokré předměty ochlazují odpařováním vody, a proto je jejich teplota nižší než teplota vzduchu. Čím je sušší vzduch, tím silnější je odpařování a ochlazování a tím je i nižší vlhká teplota.
Tělo člověka si udržuje teplotu 37 °C tím, že se teplo přenáší na povrch kůže, kde se odpaří potem. Pot se ale nemůže dobře odpařovat při vysoké vlhkosti vzduchu. To zažil každý, kdo strávil horké odpoledne s nepříjemným pocitem dusna.
V extrémních případech dochází při nárůstu vlhké teploty i k vzestupu tělesné teploty a při tělesné teplotě 42 °C začne termoregulace lidského organismu selhávat. U starších a chronicky nemocných lidí může dojít k selhání organismu i při nižších teplotách.
Ve Spojených státech, přestože je řada budov klimatizována, zemře na úpal, tedy na celkové přehřátí organismu, ročně asi sedm set lidí. Nedávné studie zjistily, že mimo USA je úmrtnost mnohem vyšší.
Smrtící teplota
Při vlně veder v Evropě v roce 2003 a v Rusku v roce 2010 zemřely tisíce lidí při vlhké teplotě, která dosáhla 27 stupňů Celsia. Teploty vlhkého teploměru, které jsou blížší teplotě lidského těla, mohou způsobit přehřátí organismu během několika hodin. K tomu dochází, i když je člověk ve stínu, s minimem oblečení a s ventilátorem. Spalující slunce celou situaci ještě zhoršuje.
Teplota vlhkého teploměru nad 35 °C už je neslučitelná s lidským životem. Tak vysoká vlhká teplota ale nebyla na světě ještě nikdy zaznamenána.
Stoupající vlhká teplota je ale z důvodu globální změny klimatu v posledních čtyřiceti letech stále častější na různých místech od Indie přes Střední východ až po Austrálii. Většinou se jedná o řídce obydlené oblasti. Pokud by ale vysoké vlhké teploty zasáhly hustě obydlenou oblast a horké počasí s extrémním pocitem dusna by trvalo delší dobu, byly by následky zničující a denně by umíraly tisíce lidí. V některých případech by to mohlo způsobit i významnou migrační krizi.
Ještě znepokojivější je, že k nárůstu teploty ruku v ruce s vlhkostí dochází o několik desítek let dříve, než se předpokládalo. Nejhůře postiženými se zřejmě stanou pobřežní oblasti, kde kromě stoupajících teplot bude vlivem většího výparu stoupat i vzdušná vlhkost. Odborníci v posledních letech častěji než dřív varují, že pokud nedojde k výrazným opatřením vedoucím ke snižování emisí a k zastavení nebo zpomalení globální změny klimatu, řada oblastí skončí bez života.