Počasí v létě bude průměrné, tropické teploty nejspíš nedorazí

Nahrávám video

Sezonní předpověď počítá s tím, že by po chladnějším a deštivějším jaru mělo nakonec přijít nepatrně teplejší a zřejmě i sušší léto. Podle meteorologa ČT Pavla Karase bude na začátku letních prázdnin místy pršet a podle předpovědi to zatím vypadá, že se lidé nedočkají tropických teplot ani ve druhé polovině prázdnin.

„K dispozici máme dlouhodobý výhled, který ČHMÚ vydal v pondělí. Podle něj by měla být velká část července s obvyklou teplotou pro toto roční období, to znamená s teplotou kolem pětadvaceti stupňů. V první půlce července bude místy pršet. Druhá půlka měsíce už bude srážkově chudší a naprší zřejmě míň vody, než je obvyklé,“ popsal Karas.

Začátek prázdnin bude podle meteorologa bez letních teplot. „To znamená, že teplota nevyšplhá ani na pětadvacet stupňů. Pršet bude místy, šance na bouřky je jenom malá a odpolední teploty se nad pětadvacet stupňů dostanou zřejmě až v následujícím týdnu. Na tropické teploty to zatím nevypadá,“ upřesnil Karas.

Dlouhodobý výhled počasí
Zdroj: ČHMÚ

Srpen pak bývá ve střední Evropě nepatrně chladnější než červenec a obvykle i míň prší. „Když nedojde k výraznějším výkyvům, budou se odpolední teploty zase pohybovat blízko pětadvacítky. Nutno ale připomenout, že absolutně nejvyšší teplota naměřená v rámci Česka je ze 7. srpna roku 2012. Dny se už ale zkracují a noci prodlužují a rána po svaté Anně, tak jak praví známá pranostika, můžou být chladná,“ řekl Karas.

Sucho versus povodně

V poslední době je ale častější extrémní počasí. Může za to změna klimatu. Oteplování totiž podle odborníků znamená víc výkyvů a tedy i víc mimořádných událostí. Sucho a vlny veder střídají silné bouřky a přívalové povodně. Takovéto extrémní počasí se v minulých letech vystřídalo i během několika dní. 

„Letní sezona se nám v extrémech sama o sobě natahuje a extrémy se můžou vyskytovat dříve, v dřívějších měsících, jako je červen, nebo naopak později v září, to nebylo v minulosti tak zvykem,“ popsal klimatolog Pavel Zahradníček.

Roste zároveň počet tropických dnů, kdy teplota vystoupí aspoň na třicet stupňů. Od šedesátých do začátku devadesátých let bylo takových dnů v létě v Praze zhruba šest a v Brně sedm. V posledních třicet let už je ale takových dnů v Praze deset a v Brně téměř šestnáct.

Vůbec nejvíc tropických dnů pak bylo před šesti lety. Třeba v Brně bylo přes třicet stupňů většinu prázdnin. V posledních letech bylo navíc počasí i mimořádně suché. „Sucho v českých zemích bývalo v minulosti běžným jevem, tak v současné době je opravdu častější a extrémnější, což se může týkat i ostatních jevů, jakou jsou například horké vlny, které jsou prokazatelně také četnější a intenzivnější,“ dodal Zahradníček.

Naopak loni zase více pršelo. Ještě začátek prázdnin patřil k vůbec nejdeštivějším obdobím za posledních šedesát let. A častější jsou i silné bouřky. Přibývá dnů s extrémním deštěm, kdy naprší víc než třicet litrů na metr čtvereční. Zvyšuje se tak i riziko přívalových povodní. Bouřky navíc doprovází silný vítr nebo kroupy. A právě prázdninové měsíce patří dlouhodobě k těm, kdy jsou bouřky nejčastější. 

Extrémních projevů počasí bude podle odborníků přibývat. Podle odhadů by totiž v budoucnu sice třeba mělo napršet průměrné množství vody, více jí ale spadne v bouřkách, kdy voda rychle odteče. Ve zbývajících dnech se pak může prohlubovat sucho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová koncepce výstavby armády podle Pavla není realistická a neplní základní cíle

Vláda v pondělí za účasti prezidenta Petra Pavla projednala novou koncepci armády. Prezident po jednání výsledek nesdělil s tím, že komentář k rozhodnutí kabinetu bude na premiérovi a ministrech. Koncepce ale podle Pavla není realistická a neplní základní cíle. Dokument stanovuje priority rozvoje tuzemských ozbrojených sil do roku 2040. Česko podle něj v současnosti neplní sedmdesát procent závazků vůči Severoatlantické alianci. Popisuje, že vojsko není dost početné, vyzbrojené a nemá dostatečné zásoby.
12:53Aktualizovánopřed 9 mminutami

Schodek rozpočtu na konci října vzrostl na 230,9 miliardy korun

Stát ke konci října hospodařil s deficitem 230,9 miliardy korun, prohloubil se ze zářijových 194,5 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. Celoroční plán se schváleným schodkem 310 miliard je tak skoro ze tří čtvrtin vyčerpán. Letošní říjnový deficit je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka v roce 1993. Loni na konci října činil rozpočtový schodek 183,1 miliardy korun.
14:00Aktualizovánopřed 18 mminutami

Zásah proti demonstrantům ve sněmovně byl podle policie přiměřený, pokleknutí už ne

Policisté z ochranné služby zasahovali v Poslanecké sněmovně při projednávání návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků oprávněně a přiměřeně. Několik demonstrantů muselo na příkaz policisty také pokleknout, to už ale podle závěrů policie přiměřené nebylo, uvedl mluvčí ochranné služby Tomáš Procházka. S vyhodnocením zásahu bude policie dál pracovat a zařadí tuto situaci do výcviku. Při zásahu v noci z 23. na 24 října vyvedla ochranná služba ze sněmovní galerie osm lidí. Závěr kontroly nerozptýlil pochybnosti a nesouhlas opozice se zákrokem.
11:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Karvinou povede koalice Žijeme pro Karvinou a ANO, primátorem bude Wolf

Téměř padesátitisícovou Karvinou povede v novém volebním období vítězné uskupení Žijeme pro Karvinou spolu s hnutím ANO. Koalice by v jednačtyřicetičlenném zastupitelstvu mohla mít převahu 37 hlasů. V druhém největším městě okresu tak bude pokračovat dosavadní koaliční spolupráce, partneři podepsali koaliční smlouvu. Primátorem má opět být Jan Wolf (Žijeme pro Karvinou), který čelí obvinění v souvislosti s fotbalovou korupční aférou, vinu ale dlouhodobě odmítá.
11:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne debatovali o financování veřejnoprávních médií

Hosté Událostí, komentářů týdne hovořili o současném dění v Poslanecké sněmovně a chystaném zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Diskutovali také o projevu prezidenta Petra Pavla během udílení státních vyznamenání na Pražském hradě. Věnovali se i účasti ruských týmů na hokejových šampionátech, o které rozhodl Sportovní arbitrážní soud. Ruská agrese na Ukrajině přitom dále trvá. Pozvání do debaty přijali režisér a producent Václav Marhoul, advokát Tomáš Sokol, komentátor a člen Rady ČT Jefim Fištejn, reportérka Respektu Eva Soukeníková a publicista a komik Luděk Staněk.
před 4 hhodinami

VideoPřed 35 lety odstartovala registrace kuponových knížek

Přesně před pětatřiceti lety začala registrace kuponových knížek pro první vlnu velké privatizace. Předpokládalo se, že o kupony, za které bylo možné získat akcie tehdy státních podniků, bude mít zájem dva a půl milionu Čechoslováků. Nakonec se ale zapojilo o šest milionů lidí víc – i díky nástupu privatizačních fondů. Šanci zaregistrovat se dostali i obyvatelé menších obcí.
před 5 hhodinami

VideoBobři vrací vláhu do některých částí Šumavy

Do některých částí Šumavy, které by kvůli nedostatku vláhy vysychaly, vrací vodu bobři. Populaci se na chráněném území daří, rozmnožuje se, a tak lokality, kde staví své hráze, výrazně rozšiřuje. Aktivní je hlavně v noci a s větvemi na hráz pomáhá celá bobří rodina. Přírodní přehrady teď stále víc pomáhají i řece Vltavě. Působení bobra na Šumavě nyní také proto začali monitorovat ochranáři a výzkumníci v rámci česko-bavorského projektu.
před 5 hhodinami

VideoNasadíme všechny páky, které máme, řekl Havel k projednávání změny financování ČT a ČRo

Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), který nastínil možnost financovat veřejnoprávní média jinak než z rozpočtu či zavést dobrovolné placení, zvláštní. Upozornil, že taková debata se měla odehrávat dávno předtím. „Chtějí zničit nezávislost veřejnoprávních médií, vytáhli do té války a teď k tomu vaří mediální mlhu. Možná proto, aby se ta debata trochu roztříštila, možná aby se nekoncentrovala na to hlavní, což je prostě změna způsobu financování. Možná se tak trochu lekli ulice a reakce občanské společnosti,“ popsal Havel.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.