Během tří srpnových dní spadlo v Grónsku přes sedm miliard tun dešťových srážek, což je největší množství od roku 1950, kdy se o tom začaly vést záznamy. Je to také poprvé od té doby, kdy na nejvyšším vrcholu Grónska padal déšť a nikoliv sníh.
Letní déšť v Grónsku byl zcela mimořádný, ukazují studie. Dokládá rychlost klimatické změny
V srpnu vydali dánští vědci překvapivou zprávu, podle níž na vrcholcích grónského ledovce pršelo. S velkou pravděpodobností se jednalo vůbec o první déšť v této oblasti. Pozorován byl 14. srpna na stanici, která je umístěna v nadmořské výšce nad třemi tisíci metry, a podle dostupných dat pršelo několik hodin. Nové analýzy ukazují, co vlastně tato zcela výjimečná událost pro Grónsko i celý svět znamená.
Aby se sněžení změnilo v déšť, musí panovat příhodné meteorologické podmínky. Nejdůležitější je teplota, která musí vystoupit nad nulu nebo se držet jenom slabě pod bodem mrazu.
Pro druhý největší ledovec planety je přitom hrozbou právě oteplování; teploty blízko nuly už jsou vnímány jako extrémní událost, a je velmi pravděpodobné, že celá epizoda s deštěm souvisí s tolik diskutovanou globální změnou klimatu.
Podle meteorologických pozorování i ze zkoumání struktury ledu vyplývá, že se v Grónsku teplota za poslední dva tisíce let dostala nad nulu jenom devětkrát. Třikrát se tak stalo v posledních deseti letech, konkrétně ještě v roce 2012 a 2019, to ale nepršelo. Jestli padal déšť ve zbývajících šesti případech, vědci bohužel nejsou schopni určit, je to ale nepravděpodobné, a tak je déšť z letošního srpna o to pozoruhodnější.
Teplotní rekordy přináší úbytek ledu
Déšť se navíc objevil po létě, kdy v celém severním Grónsku padaly teplotní rekordy. Teploty byly při porovnání s obvyklými hodnotami grónského léta o víc než dvacet stupňů vyšší. Při této vlně veder došlo samozřejmě k výraznému zrychlení tání.
Ledová pokrývka Grónska má povrch třikrát větší, než je území Francie a v ledu je uloženo obrovské množství vody. Kdyby všechen tento led roztál, hladina světových oceánů stoupne až o sedm metrů. To vyvolává u vědců velké obavy i s ohledem na to, že oteplování v severních polárních oblastech je rychlejší než celosvětový průměr.
Úbytek ledu, který začal před několika desítkami let, zaznamenal výrazné zrychlení už po roce 1990. Podle evropské studie, zveřejněné na začátku tohoto roku, zvýší tání grónského ledovce do roku 2100 hladiny moří o 10 až 18 centimetrů. To znamená, že ledovec taje o šedesát procent rychleji, než byly původní odhady.
