Děti jsou o polovinu slabší než před 20 lety. Mohou za to mobily, počítače i strach rodičů

Školáci z Chelmsfordu kousek od Londýna za posledních dvacet let tělesně zeslábli, zjistila skupina vědců z University of Essex. Desetileté děti podle nové studie hůř zvládají různá fyzická cvičení, přitom jsou ale vyšší a těžší. Kromě častého vysedávání u počítače, můžou být příčinou i rostoucí obavy rodičů o bezpečnost dětí při dříve běžných venkovních činnostech, jako je například lezení po stromech.

Vědci měřili sílu desetiletých školáků pomocí různých cviků, jako byl například skok do dálky, stisk ruky, sedy lehy nebo shyby. Zjistili, že děti jsou v současnosti slabší a méně vytrvalé, než byli jejich vrstevníci před pouhými dvaceti lety. Výsledky zveřejnili v Journal of Science and Medicine in Sport.

Zatímco v roce 1998 chlapci udělali za třicet vteřin průměrně 26 sedů lehů, v roce 2008 to bylo pouze 19,2 a v roce 2014 dokonce už jen 15,4. U dívek se počet těchto cviků mezi lety 1998 a 2014 snížil z 23,9 na pouhých 10,7.

Významný úpadek schopností vědci zjistili u chlapců i dívek také u shybů. Zřejmě nejreprezentativnějším hodnocením síly je takzvaná „úchopová síla“, která ukazuje, jak silně dokáže člověk stisknout ruku. Ta se výrazněji snížila u chlapců než u dívek. Pouze malé zhoršení autoři studie zjistili u skoku do dálky.

Experti měřili sílu, výšku a váhu celkem u tří set desetiletých chlapců a dívek z anglického Chelmsfordu v letech 2014, 2008 a 1998. Kromě zhoršení tělesné síly zaznamenali také to, že školáci povyrostli a ztěžkli. Jejich index tělesné hmotnosti BMI při tom zůstal přibližně stejný.

  • Index tělesné hmotnosti (BMI – z anglického body mass index) se vypočítá z hmotnosti člověka v kilogramech vydělené druhou mocninou jeho výšky v metrech. Výsledek v rozpětí od 25 do 30 znamená nadváhu, vyšší než 30 obezitu a nad 40 závažnou obezitu, která člověka ohrožuje na životě.

„Vzorek v jedné specifické oblasti nutně nemusí být reprezentativní pro celé Spojené království. Možná to ještě dopadlo lépe, než by tomu bylo jinde. V této oblasti není tak vysoká úroveň obezity ani společenského vyloučení jako na jiných místech,“ upozornil jeden z autorů studie Gavin Sandercock z University of Essex. Oba tyto faktory přispívají k horší fyzické kondici dětí, jak to popsalo několik starších studií.

Odborníci: děti by se měly hýbat hodinu denně

Jedním z důvodů, proč dětem tak moc ubývá síla, mohou být obavy rodičů. Ti se dnes bojí o zdraví a bezpečnost svých potomků mnohem více než dřív. Veřejný prostor je přitom stále bezpečnější díky stále přísnějším normám svazujícím stavbu hřišť nebo například úpravám přechodů na silnicích.

Dalším výrazným faktorem je prostý nedostatek pohybu. Děti prosedí stále více času u počítačů nebo s mobilními telefony například na sociálních sítích. Důvodem, proč děti některá cvičení nezvládaly tak dobře, může být podle Sandercocka také to, že hůře snáší tělesné nepohodlí.

Sandercock nabádá, že fyzickou sílu může dětem vrátit aktivita. V té souvislosti odkázal na doporučení, které říká, že by se měly hýbat hodinu denně a třikrát týdně se věnovat posilovacím cvičením nebo nějakému sportu.

„Pokud chcete být silní, měli byste používat svaly. Musíte je používat opakovaně a pravidelně,“ řekl Sandercock serveru Guardian. „Děti dnes nedělají ty typy pohybů, které podporují sílu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled