Děti jsou o polovinu slabší než před 20 lety. Mohou za to mobily, počítače i strach rodičů

Školáci z Chelmsfordu kousek od Londýna za posledních dvacet let tělesně zeslábli, zjistila skupina vědců z University of Essex. Desetileté děti podle nové studie hůř zvládají různá fyzická cvičení, přitom jsou ale vyšší a těžší. Kromě častého vysedávání u počítače, můžou být příčinou i rostoucí obavy rodičů o bezpečnost dětí při dříve běžných venkovních činnostech, jako je například lezení po stromech.

Vědci měřili sílu desetiletých školáků pomocí různých cviků, jako byl například skok do dálky, stisk ruky, sedy lehy nebo shyby. Zjistili, že děti jsou v současnosti slabší a méně vytrvalé, než byli jejich vrstevníci před pouhými dvaceti lety. Výsledky zveřejnili v Journal of Science and Medicine in Sport.

Zatímco v roce 1998 chlapci udělali za třicet vteřin průměrně 26 sedů lehů, v roce 2008 to bylo pouze 19,2 a v roce 2014 dokonce už jen 15,4. U dívek se počet těchto cviků mezi lety 1998 a 2014 snížil z 23,9 na pouhých 10,7.

Významný úpadek schopností vědci zjistili u chlapců i dívek také u shybů. Zřejmě nejreprezentativnějším hodnocením síly je takzvaná „úchopová síla“, která ukazuje, jak silně dokáže člověk stisknout ruku. Ta se výrazněji snížila u chlapců než u dívek. Pouze malé zhoršení autoři studie zjistili u skoku do dálky.

Experti měřili sílu, výšku a váhu celkem u tří set desetiletých chlapců a dívek z anglického Chelmsfordu v letech 2014, 2008 a 1998. Kromě zhoršení tělesné síly zaznamenali také to, že školáci povyrostli a ztěžkli. Jejich index tělesné hmotnosti BMI při tom zůstal přibližně stejný.

  • Index tělesné hmotnosti (BMI – z anglického body mass index) se vypočítá z hmotnosti člověka v kilogramech vydělené druhou mocninou jeho výšky v metrech. Výsledek v rozpětí od 25 do 30 znamená nadváhu, vyšší než 30 obezitu a nad 40 závažnou obezitu, která člověka ohrožuje na životě.

„Vzorek v jedné specifické oblasti nutně nemusí být reprezentativní pro celé Spojené království. Možná to ještě dopadlo lépe, než by tomu bylo jinde. V této oblasti není tak vysoká úroveň obezity ani společenského vyloučení jako na jiných místech,“ upozornil jeden z autorů studie Gavin Sandercock z University of Essex. Oba tyto faktory přispívají k horší fyzické kondici dětí, jak to popsalo několik starších studií.

Odborníci: děti by se měly hýbat hodinu denně

Jedním z důvodů, proč dětem tak moc ubývá síla, mohou být obavy rodičů. Ti se dnes bojí o zdraví a bezpečnost svých potomků mnohem více než dřív. Veřejný prostor je přitom stále bezpečnější díky stále přísnějším normám svazujícím stavbu hřišť nebo například úpravám přechodů na silnicích.

Dalším výrazným faktorem je prostý nedostatek pohybu. Děti prosedí stále více času u počítačů nebo s mobilními telefony například na sociálních sítích. Důvodem, proč děti některá cvičení nezvládaly tak dobře, může být podle Sandercocka také to, že hůře snáší tělesné nepohodlí.

Sandercock nabádá, že fyzickou sílu může dětem vrátit aktivita. V té souvislosti odkázal na doporučení, které říká, že by se měly hýbat hodinu denně a třikrát týdně se věnovat posilovacím cvičením nebo nějakému sportu.

„Pokud chcete být silní, měli byste používat svaly. Musíte je používat opakovaně a pravidelně,“ řekl Sandercock serveru Guardian. „Děti dnes nedělají ty typy pohybů, které podporují sílu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 10 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 11 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 13 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 16 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...