Děti jsou o polovinu slabší než před 20 lety. Mohou za to mobily, počítače i strach rodičů

Školáci z Chelmsfordu kousek od Londýna za posledních dvacet let tělesně zeslábli, zjistila skupina vědců z University of Essex. Desetileté děti podle nové studie hůř zvládají různá fyzická cvičení, přitom jsou ale vyšší a těžší. Kromě častého vysedávání u počítače, můžou být příčinou i rostoucí obavy rodičů o bezpečnost dětí při dříve běžných venkovních činnostech, jako je například lezení po stromech.

Vědci měřili sílu desetiletých školáků pomocí různých cviků, jako byl například skok do dálky, stisk ruky, sedy lehy nebo shyby. Zjistili, že děti jsou v současnosti slabší a méně vytrvalé, než byli jejich vrstevníci před pouhými dvaceti lety. Výsledky zveřejnili v Journal of Science and Medicine in Sport.

Zatímco v roce 1998 chlapci udělali za třicet vteřin průměrně 26 sedů lehů, v roce 2008 to bylo pouze 19,2 a v roce 2014 dokonce už jen 15,4. U dívek se počet těchto cviků mezi lety 1998 a 2014 snížil z 23,9 na pouhých 10,7.

Významný úpadek schopností vědci zjistili u chlapců i dívek také u shybů. Zřejmě nejreprezentativnějším hodnocením síly je takzvaná „úchopová síla“, která ukazuje, jak silně dokáže člověk stisknout ruku. Ta se výrazněji snížila u chlapců než u dívek. Pouze malé zhoršení autoři studie zjistili u skoku do dálky.

Experti měřili sílu, výšku a váhu celkem u tří set desetiletých chlapců a dívek z anglického Chelmsfordu v letech 2014, 2008 a 1998. Kromě zhoršení tělesné síly zaznamenali také to, že školáci povyrostli a ztěžkli. Jejich index tělesné hmotnosti BMI při tom zůstal přibližně stejný.

  • Index tělesné hmotnosti (BMI – z anglického body mass index) se vypočítá z hmotnosti člověka v kilogramech vydělené druhou mocninou jeho výšky v metrech. Výsledek v rozpětí od 25 do 30 znamená nadváhu, vyšší než 30 obezitu a nad 40 závažnou obezitu, která člověka ohrožuje na životě.

„Vzorek v jedné specifické oblasti nutně nemusí být reprezentativní pro celé Spojené království. Možná to ještě dopadlo lépe, než by tomu bylo jinde. V této oblasti není tak vysoká úroveň obezity ani společenského vyloučení jako na jiných místech,“ upozornil jeden z autorů studie Gavin Sandercock z University of Essex. Oba tyto faktory přispívají k horší fyzické kondici dětí, jak to popsalo několik starších studií.

Odborníci: děti by se měly hýbat hodinu denně

Jedním z důvodů, proč dětem tak moc ubývá síla, mohou být obavy rodičů. Ti se dnes bojí o zdraví a bezpečnost svých potomků mnohem více než dřív. Veřejný prostor je přitom stále bezpečnější díky stále přísnějším normám svazujícím stavbu hřišť nebo například úpravám přechodů na silnicích.

Dalším výrazným faktorem je prostý nedostatek pohybu. Děti prosedí stále více času u počítačů nebo s mobilními telefony například na sociálních sítích. Důvodem, proč děti některá cvičení nezvládaly tak dobře, může být podle Sandercocka také to, že hůře snáší tělesné nepohodlí.

Sandercock nabádá, že fyzickou sílu může dětem vrátit aktivita. V té souvislosti odkázal na doporučení, které říká, že by se měly hýbat hodinu denně a třikrát týdně se věnovat posilovacím cvičením nebo nějakému sportu.

„Pokud chcete být silní, měli byste používat svaly. Musíte je používat opakovaně a pravidelně,“ řekl Sandercock serveru Guardian. „Děti dnes nedělají ty typy pohybů, které podporují sílu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 17 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 19 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 20 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...