Děti jsou o polovinu slabší než před 20 lety. Mohou za to mobily, počítače i strach rodičů

Školáci z Chelmsfordu kousek od Londýna za posledních dvacet let tělesně zeslábli, zjistila skupina vědců z University of Essex. Desetileté děti podle nové studie hůř zvládají různá fyzická cvičení, přitom jsou ale vyšší a těžší. Kromě častého vysedávání u počítače, můžou být příčinou i rostoucí obavy rodičů o bezpečnost dětí při dříve běžných venkovních činnostech, jako je například lezení po stromech.

Vědci měřili sílu desetiletých školáků pomocí různých cviků, jako byl například skok do dálky, stisk ruky, sedy lehy nebo shyby. Zjistili, že děti jsou v současnosti slabší a méně vytrvalé, než byli jejich vrstevníci před pouhými dvaceti lety. Výsledky zveřejnili v Journal of Science and Medicine in Sport.

Zatímco v roce 1998 chlapci udělali za třicet vteřin průměrně 26 sedů lehů, v roce 2008 to bylo pouze 19,2 a v roce 2014 dokonce už jen 15,4. U dívek se počet těchto cviků mezi lety 1998 a 2014 snížil z 23,9 na pouhých 10,7.

Významný úpadek schopností vědci zjistili u chlapců i dívek také u shybů. Zřejmě nejreprezentativnějším hodnocením síly je takzvaná „úchopová síla“, která ukazuje, jak silně dokáže člověk stisknout ruku. Ta se výrazněji snížila u chlapců než u dívek. Pouze malé zhoršení autoři studie zjistili u skoku do dálky.

Experti měřili sílu, výšku a váhu celkem u tří set desetiletých chlapců a dívek z anglického Chelmsfordu v letech 2014, 2008 a 1998. Kromě zhoršení tělesné síly zaznamenali také to, že školáci povyrostli a ztěžkli. Jejich index tělesné hmotnosti BMI při tom zůstal přibližně stejný.

  • Index tělesné hmotnosti (BMI – z anglického body mass index) se vypočítá z hmotnosti člověka v kilogramech vydělené druhou mocninou jeho výšky v metrech. Výsledek v rozpětí od 25 do 30 znamená nadváhu, vyšší než 30 obezitu a nad 40 závažnou obezitu, která člověka ohrožuje na životě.

„Vzorek v jedné specifické oblasti nutně nemusí být reprezentativní pro celé Spojené království. Možná to ještě dopadlo lépe, než by tomu bylo jinde. V této oblasti není tak vysoká úroveň obezity ani společenského vyloučení jako na jiných místech,“ upozornil jeden z autorů studie Gavin Sandercock z University of Essex. Oba tyto faktory přispívají k horší fyzické kondici dětí, jak to popsalo několik starších studií.

Odborníci: děti by se měly hýbat hodinu denně

Jedním z důvodů, proč dětem tak moc ubývá síla, mohou být obavy rodičů. Ti se dnes bojí o zdraví a bezpečnost svých potomků mnohem více než dřív. Veřejný prostor je přitom stále bezpečnější díky stále přísnějším normám svazujícím stavbu hřišť nebo například úpravám přechodů na silnicích.

Dalším výrazným faktorem je prostý nedostatek pohybu. Děti prosedí stále více času u počítačů nebo s mobilními telefony například na sociálních sítích. Důvodem, proč děti některá cvičení nezvládaly tak dobře, může být podle Sandercocka také to, že hůře snáší tělesné nepohodlí.

Sandercock nabádá, že fyzickou sílu může dětem vrátit aktivita. V té souvislosti odkázal na doporučení, které říká, že by se měly hýbat hodinu denně a třikrát týdně se věnovat posilovacím cvičením nebo nějakému sportu.

„Pokud chcete být silní, měli byste používat svaly. Musíte je používat opakovaně a pravidelně,“ řekl Sandercock serveru Guardian. „Děti dnes nedělají ty typy pohybů, které podporují sílu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 31 mminutami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 13 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 14 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 20 hhodinami
Načítání...