Sázení stromů se často považuje za jeden z nejlepších způsobů boje proti změně klimatu. To souvisí zejména s potenciálem stromů pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry, díky čemuž koncentrace tohoto skleníkového plynu může klesnout. Důležitý je ale i adaptační mechanismus spojený s lepším zadržováním vody v krajině nebo stabilizací půdy. Jenže nejnovější studie ukazují, že situace s ohledem na dopady na klima nemusí být tak jednoduchá.
Problém souvisí s takzvaným albedem stromů a lesů, jehož efekt by mohl vést k poněkud nezamýšlenému dopadu masivního vysazování stromů. Ve výsledku by to totiž dopady klimatických změn mohlo zhoršit.
Albedo je schopnost daného povrchu odrážet dopadající sluneční záření zpět do vesmíru. Zjednodušeně: Čím je povrch světlejší, tím má větší albedo. A to znamená, že se více energie odrazí, a tedy dojde k menšímu ohřátí povrchu. Naopak tmavé povrchy mají nízké albedo, což vede k jejich snadnějšímu zahřívání. S tímto jevem má zkušenosti každý člověk už jen proto, že moc dobře ví, jak se liší vnímání tepla v černém a bílém oblečení při vystavení slunečním paprskům.
A podobně velký rozdíl může hrát albedo celoplanetárně. Změna odrazivosti z globálního pohledu může mít značný dopad na teplotu. Například sníh a led mají vysoké albedo, působí jako jakási obří zrcadla pro sluneční světlo a pomáhají udržovat nízké teploty. Tmavé povrchy, jako jsou oceány, černozem nebo městské ulice, mají nízké albedo. Přijímají velkou část sluneční energie, které mění v teplo. Lesy, které obecně mají tmavou barvu, navzdory svému přínosu pro čištění vzduchu nebo jako životní prostor řady živočichů, své okolí z dlouhodobého pohledu rovněž oteplují.
To se nejvíc projeví v oblastech, kde se vytváří sezonní sněhová pokrývka v zimní polovině roku. Když leží na zemi sníh, má takový povrch vysoké albedo. Pokud ale sněhem pokrytou krajinu nahradí tmavé lesy, albedo dramaticky klesá. Tmavé listy stromů pohlcují více slunečního světla, přeměňují je na teplo a vedou ke zvýšení místních teplot, a to i v zimě, kdy je sluneční energie relativně nejméně. Snahy o zalesnění vyšších zeměpisných šířek tak můžou vést k nárůstu průměrné teploty (což dál sníží rozlohu a dobu udržení sněhové pokrývky, což prohloubí oteplení těchto regionů). Ve finále tak pozitivní efekt „odsávaní“ uhlíku z atmosféry může být vykompenzován zmíněným mechanismem oteplení. Tento efekt se potenciálně uplatní především v Kanadě, ve Skandinávii a na severu Ruska.
Zalesňování povede k oteplování
Možná pro někoho překvapivé může být působení stromů v suchých oblastech. Krajina porostlá suchou a řidší vegetací totiž sice nemá tak vysoké albedo jako sníh a led, přesto ve srovnání s tmavým lesem odráží víc dopadajících slunečních paprsků. Jinými slovy, zalesňování těchto oblastí rovněž povede k oteplování, a to ve finále může dál prohloubit negativní dopady nárůstu teplot, například v podobě zvýšeného výparu vody. Jedná se především o okraje Sahary, rozsáhlá území ve vnitrozemí Asie a Austrálie, části Chile a Argentiny nebo západní vnitrozemí USA.
Jak je patrné, zalesňování není – s ohledem na složité vzájemné propojení albeda a lokálního podnebí – univerzálním nástrojem, jak řešit změnu klimatu. Je nezbytné pečlivě promýšlet a plánovat potenciální klimatické dopady rozsáhlejších zásahů do krajiny. Výběr správných druhů stromů, zvážení jejich albeda a strategický výběr míst výsadby jsou kritickými kroky k maximalizaci klimatických přínosů zalesňování. Skupina vědců v nové studii publikované v Nature Communications nyní přišla s detailní mapou světa, která ukazuje oblasti, ve kterých má výsadba stromů největší význam a přínosy pro klima. Pro Česko platí, že vysazování lesů má pozitivní efekt na klima, i když ve srovnání s tropickými lesy je jenom asi třetinový.
Je ale vhodné zdůraznit, že i když skutečný dopad zalesňování na klima může být menší, než naznačovaly původní odhady týkající se pouze uhlíku, stromy nadále zůstávají zásadním prvkem biologické rozmanitosti, čistšího vzduchu a vody a důležitý je například i jejich rekreační faktor pro lidi. A stále platí, že minimálně stejně významné jako výsadba nových stromů pro klima by bylo zastavení nebo alespoň výrazná redukce probíhajícího odlesňování především v tropických oblastech naší planety.
