Družice nahlédla pod koruny stromů. Pomůže popsat, co se děje s lesy

Z kosmu už lidstvo sleduje, co se na Zemi děje, mnohem přesněji než kdykoliv v minulosti. Jedno místo ale satelitům zůstávalo utajené: pohled pod koruny stromů. To teď změnila nová evropská mise.

Evropská kosmická agentura v pondělí ukázala první snímky ze své nové družice Biomass. Díky přístrojům, jimiž satelit disponuje, bude možné mnohem lépe pochopit, jak se na Zemi mění lesy a jak přesně přispívají ke globálnímu koloběhu uhlíku.

Záběry nicméně výrazně přesahují jen téma lesů: už nyní totiž první pořízené snímky naznačují, že by družice mohla získat zcela nové informace o některých nejextrémnějších prostředích na Zemi.

Biomass byla vypuštěna do vesmíru před dvěma měsíci a stále ještě není plně funkční, nicméně už první, v pondělí 23. června zveřejněné, snímky ukazují, jak významný přínos může mít toto zařízení pro ochranu přírody po celém světě.

„Stále jsme ve fázi uvádění do provozu a dolaďujeme družici tak, aby poskytovala vědcům co nejkvalitnější data, která jim umožní přesně určit, kolik uhlíku je uloženo ve světových lesích,“ komentoval je vedoucí projektu Michael Fehringer.

„Družice Biomass je vybavena novou kosmickou technologií, takže jsme pečlivě sledovali její výkon na oběžné dráze a s velkým potěšením můžeme oznámit, že vše funguje bez problémů a její první snímky jsou zcela úchvatné – a to jsou jen pouhým zábleskem toho, co nás ještě čeká,“ dodal.

Schopnost kombinovat více pozorování

Biomass je první družice, která nese přístroj, jemuž se říká „radar se syntetickou aperturou v pásmu P“. Jeho signál je schopen proniknout pod koruny stromů a měřit tak dřevní biomasu – tedy kmeny, větve a stonky těchto stromů.

Skutečná síla mise Biomass nespočívá v identifikaci prvků z jediného snímku, ale v jedinečné technice vzorkování a schopnosti kombinovat více pozorování stejné oblasti a odhalit tak výšku lesa a biomasu. To vědcům umožňuje přesně vyčíslit zásoby uhlíku v lesích a lépe pochopit roli tropických lesů v globálním koloběhu uhlíku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...