Družice nahlédla pod koruny stromů. Pomůže popsat, co se děje s lesy

Z kosmu už lidstvo sleduje, co se na Zemi děje, mnohem přesněji než kdykoliv v minulosti. Jedno místo ale satelitům zůstávalo utajené: pohled pod koruny stromů. To teď změnila nová evropská mise.

Evropská kosmická agentura v pondělí ukázala první snímky ze své nové družice Biomass. Díky přístrojům, jimiž satelit disponuje, bude možné mnohem lépe pochopit, jak se na Zemi mění lesy a jak přesně přispívají ke globálnímu koloběhu uhlíku.

Záběry nicméně výrazně přesahují jen téma lesů: už nyní totiž první pořízené snímky naznačují, že by družice mohla získat zcela nové informace o některých nejextrémnějších prostředích na Zemi.

Biomass byla vypuštěna do vesmíru před dvěma měsíci a stále ještě není plně funkční, nicméně už první, v pondělí 23. června zveřejněné, snímky ukazují, jak významný přínos může mít toto zařízení pro ochranu přírody po celém světě.

„Stále jsme ve fázi uvádění do provozu a dolaďujeme družici tak, aby poskytovala vědcům co nejkvalitnější data, která jim umožní přesně určit, kolik uhlíku je uloženo ve světových lesích,“ komentoval je vedoucí projektu Michael Fehringer.

„Družice Biomass je vybavena novou kosmickou technologií, takže jsme pečlivě sledovali její výkon na oběžné dráze a s velkým potěšením můžeme oznámit, že vše funguje bez problémů a její první snímky jsou zcela úchvatné – a to jsou jen pouhým zábleskem toho, co nás ještě čeká,“ dodal.

Schopnost kombinovat více pozorování

Biomass je první družice, která nese přístroj, jemuž se říká „radar se syntetickou aperturou v pásmu P“. Jeho signál je schopen proniknout pod koruny stromů a měřit tak dřevní biomasu – tedy kmeny, větve a stonky těchto stromů.

Skutečná síla mise Biomass nespočívá v identifikaci prvků z jediného snímku, ale v jedinečné technice vzorkování a schopnosti kombinovat více pozorování stejné oblasti a odhalit tak výšku lesa a biomasu. To vědcům umožňuje přesně vyčíslit zásoby uhlíku v lesích a lépe pochopit roli tropických lesů v globálním koloběhu uhlíku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 12 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
před 14 hhodinami

Vítězné video v prestižní soutěži vytvořila AI. Organizátoři změnili žebříček

Podvod. To bylo slovo, které se často opakovalo v komentářích, jakmile byly zveřejněny výsledky soutěže Nikon Small World in Motion. Experti upozorňovali, že pohyby na vítězném videu nejsou přirozené, neodpovídají jejich zkušenostem, a naopak působí, jako by ho vytvořila umělá inteligence (AI). Po upozornění ze strany vědců organizátoři vítězné video stáhli.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.