Družice nahlédla pod koruny stromů. Pomůže popsat, co se děje s lesy

Z kosmu už lidstvo sleduje, co se na Zemi děje, mnohem přesněji než kdykoliv v minulosti. Jedno místo ale satelitům zůstávalo utajené: pohled pod koruny stromů. To teď změnila nová evropská mise.

Evropská kosmická agentura v pondělí ukázala první snímky ze své nové družice Biomass. Díky přístrojům, jimiž satelit disponuje, bude možné mnohem lépe pochopit, jak se na Zemi mění lesy a jak přesně přispívají ke globálnímu koloběhu uhlíku.

Záběry nicméně výrazně přesahují jen téma lesů: už nyní totiž první pořízené snímky naznačují, že by družice mohla získat zcela nové informace o některých nejextrémnějších prostředích na Zemi.

Biomass byla vypuštěna do vesmíru před dvěma měsíci a stále ještě není plně funkční, nicméně už první, v pondělí 23. června zveřejněné, snímky ukazují, jak významný přínos může mít toto zařízení pro ochranu přírody po celém světě.

„Stále jsme ve fázi uvádění do provozu a dolaďujeme družici tak, aby poskytovala vědcům co nejkvalitnější data, která jim umožní přesně určit, kolik uhlíku je uloženo ve světových lesích,“ komentoval je vedoucí projektu Michael Fehringer.

„Družice Biomass je vybavena novou kosmickou technologií, takže jsme pečlivě sledovali její výkon na oběžné dráze a s velkým potěšením můžeme oznámit, že vše funguje bez problémů a její první snímky jsou zcela úchvatné – a to jsou jen pouhým zábleskem toho, co nás ještě čeká,“ dodal.

Schopnost kombinovat více pozorování

Biomass je první družice, která nese přístroj, jemuž se říká „radar se syntetickou aperturou v pásmu P“. Jeho signál je schopen proniknout pod koruny stromů a měřit tak dřevní biomasu – tedy kmeny, větve a stonky těchto stromů.

Skutečná síla mise Biomass nespočívá v identifikaci prvků z jediného snímku, ale v jedinečné technice vzorkování a schopnosti kombinovat více pozorování stejné oblasti a odhalit tak výšku lesa a biomasu. To vědcům umožňuje přesně vyčíslit zásoby uhlíku v lesích a lépe pochopit roli tropických lesů v globálním koloběhu uhlíku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 8 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...