Družice nahlédla pod koruny stromů. Pomůže popsat, co se děje s lesy

Z kosmu už lidstvo sleduje, co se na Zemi děje, mnohem přesněji než kdykoliv v minulosti. Jedno místo ale satelitům zůstávalo utajené: pohled pod koruny stromů. To teď změnila nová evropská mise.

Evropská kosmická agentura v pondělí ukázala první snímky ze své nové družice Biomass. Díky přístrojům, jimiž satelit disponuje, bude možné mnohem lépe pochopit, jak se na Zemi mění lesy a jak přesně přispívají ke globálnímu koloběhu uhlíku.

Záběry nicméně výrazně přesahují jen téma lesů: už nyní totiž první pořízené snímky naznačují, že by družice mohla získat zcela nové informace o některých nejextrémnějších prostředích na Zemi.

Biomass byla vypuštěna do vesmíru před dvěma měsíci a stále ještě není plně funkční, nicméně už první, v pondělí 23. června zveřejněné, snímky ukazují, jak významný přínos může mít toto zařízení pro ochranu přírody po celém světě.

„Stále jsme ve fázi uvádění do provozu a dolaďujeme družici tak, aby poskytovala vědcům co nejkvalitnější data, která jim umožní přesně určit, kolik uhlíku je uloženo ve světových lesích,“ komentoval je vedoucí projektu Michael Fehringer.

„Družice Biomass je vybavena novou kosmickou technologií, takže jsme pečlivě sledovali její výkon na oběžné dráze a s velkým potěšením můžeme oznámit, že vše funguje bez problémů a její první snímky jsou zcela úchvatné – a to jsou jen pouhým zábleskem toho, co nás ještě čeká,“ dodal.

Schopnost kombinovat více pozorování

Biomass je první družice, která nese přístroj, jemuž se říká „radar se syntetickou aperturou v pásmu P“. Jeho signál je schopen proniknout pod koruny stromů a měřit tak dřevní biomasu – tedy kmeny, větve a stonky těchto stromů.

Skutečná síla mise Biomass nespočívá v identifikaci prvků z jediného snímku, ale v jedinečné technice vzorkování a schopnosti kombinovat více pozorování stejné oblasti a odhalit tak výšku lesa a biomasu. To vědcům umožňuje přesně vyčíslit zásoby uhlíku v lesích a lépe pochopit roli tropických lesů v globálním koloběhu uhlíku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...